středa 31. prosince 2014

Always by your side -4-

EmBee

"Počkat, takže jsi duch, umíš číst myšlenky a procházíš skrz živou hmotu," shrnul Matt vykuleně vše co jsme mu řekli s Keatsem.
"Přesně tak," přikývl Keats.
"A taky tě nemůžu zabít," vzpomněl si Matt na to, co se před nějakou tou chvílí stalo na chodbě.
"Vypadá to tak," rozchechtal se Keaton.
"Dobrá, ale jaktože tě vidím? Ne že bych nebyl rád, ale nejsem tvá životní láska jako Camile, nic takovýho."
"To je právě to. My nevíme. Ani nevíme jestli si jediný, kdo ho viděl, co když Sierra..." promluvila jsem po dlouhém mlčení.
"Cami," zvedl ke mě Keaton smutně hlavu.

pondělí 29. prosince 2014

Nový život, 31.díl

LoTé

"Ale no tak, vždyť brzy zase přijedu," utře mi Luke slzy koulející se mi po tvářích a já vzdorovitě vystrčím bradu. 
"No jo, ale kdy?" popotáhnu a on pokrčí rameny. 
"Brzy," slíbí a obejme mě. Nechci aby odjel. Nechci aby Vánoce tak rychle skončily a já musela jít za pár dní do školy. Chci aby se konečně narodil Wyatt a já se měla aspoň každý den s kým mazlit a na koho se těšit. 
"Čestný slovo?" zeptám se ho a on přikývne. 
"Čestný slovo," usměje se a dá mi pusu na čelo. 
"A ty na ni buď hodnej prcku," pohladí mi bříško a naposledy mi zamává. A pak je pryč.

pátek 26. prosince 2014

The brothers war, 11.díl

Simapj

Společně s Keatonem jsem vylezla na chodbu. V tom bizarním oblečku, který mi dal jsem se cítila dost divně. Přece jen... mít na sobě Keatnovo tričko s Nirvanou, Wesleyovi žabky a džínové kraťasy a i pásek mého bratra, je dost trapný. Kdyby mě takhle někdo viděl, mohl by si říct, co jsme to proboha na jejich pokoji dělali.
"Tak kudy se vydáme?" zeptal se mě můj společník a zvedl ke mně pohled. Na většinu lidí se dívám svrchu. Už jsem si zvykla, že mi až do smrti budou říkat žirafo. No co? Aspoň mám výhled.

sobota 20. prosince 2014

Veselé Vánoce

LoTé

"I dooon't want a lot this Christmas, theere is just one thing I need..." krákorám si spolu s božskou Mariah zatímco zdobím stromek, takže ani nezaslechnu tiché a přibližující se kroky v hale. 
"Baf!" vyskočí na mě zpoza stromku Wesley a já leknutím povyskočím. 
"Ty blbečku!" oženu se po něm, ale on uskočí a ještě se zachechtá jako puberťák. Zavrtím nad ním hlavou. Tohle pako má dvě děti a škemrá o třetí, pomyslím si jen a jako na zavolanou se do obýváku nahrnou oba naši raubíři, John s Danielem. 
Dřív než nás kluci, zmrzlí jako rampouchy, stihnou opusinkovat, ve dveřích už je i Keaton s Maddie, kteří u nás stejně jako každý rok budou trávit Vánoce. Ostatně kluci strejdu s tetičkou milujou a my je máme taky rádi, tak proč ne.

úterý 16. prosince 2014

Konec Světa, 30.díl

LoTé

"Měli bysme asi jít dolů," řeknu po několika minutách tulení a dám Drewovi pusu na holou hruď. On jen něco zamručí a přitiskne si mě blíž k sobě. 
"Nemáš oblečení," zasměje se a přikryje mě dekou, protože si všimne mé husí kůže. 
"Protože jsi ho ze mě strhal někde tamhle," kývnu ke dveřím a taky se zasměju. Drew jien pokrčí rameny a zavře oči. Moc dobře ale ví, že mám pravdu a že budeme muset za chvilku skutečně sejít dolů. Tohle už ale u mámy asi neokecám. Sbírky motýlů jsme tu opravdu nezkoumali. 
"Přemejšlíš nad tím, co řekneš mámě?" zeptá se mě Drew stále se zavřenýma očima a já svraštím obočí. Jak ví na co myslím, když ani neotevře oči?

neděle 14. prosince 2014

Nový život, 30.díl

LoTé

"Lancelot, Million, Audi," čte Luke nejsměšnější jména a hlasitě se přitom pochechtává. V knize je totiž kromě části s "normálními" jmény i seznam jmen, které děti dostávají snad za trest. 
"Woodrow, Lucky, Tokio," nemůže se Luke přestat smát a já mu knihu vezmu. 
"Co je, nechtěla bys malýho pojmenovat Tokio?" vybuchne opět v smích a já protočím oči. Já myslela že těhotné se můžou chovat nepatřičně, ne jejich dospělí a rádoby inteligentní kamarádi. 
"Já bych chtěla nějaký hezký ale netradiční jméno," povzdechnu si a položím knížku na konferenční stolek. Luke vzápětí vyndá mobil. 
"To jako budeš čumět do mobilu, když tu jsi konečně se mnou?!" naštvu se okamžitě a on zavrtí hlavou a ukáže mi malou obrazovku.

pátek 5. prosince 2014

The brothers war, 10.díl

Simapj

Tentokrát mě učil surfovat Keaton. Původně tady byli všichni tři, ale Drew i Wesley to se mnou vzdali hodně rychle. Vůbec se jim nedivím, protože jsem zjistila, že na tuhle činnost jsem naprostej antitalent. A jejich řeči typu: počkej si na svojí vlnu nebo stůj rovně, mi ohromně pomáhaly akorát k dalšímu pádu. Proto odešli tak brzo. Zrovna jsem se snažila udržet rovnováhu, když přišla o dost větší vlna, než jsem byla schopná zvládnout. Zavrávorala jsem a přepadla dozadu. Už jsem čekala, jak se nabodnu na mořského ježka nebo jinou potvoru, ale skončila jsem v Keatnově náručí.

čtvrtek 4. prosince 2014

Konec Světa, 29.díl (13+)

LoTé

"Cože? No to teda nechci!" zrudnu a koukám do země. Jak to může před Isaacem takhle říct, i když má pravdu. 
Drew se jen zakření a přitáhne si mě k sobě. 
"Ne..." snažím se protestovat, ale když ucítím jeho specifickou vůni, je to ještě těžší. 
"Jo, tvůj odpor ke mně z tebe úplně sálá," rozesměje se ještě víc, když vidí můj téměř nepřítomný výraz a mně se málem podlomí kolena. Ještě, že mě drží. I když na druhou stranu jsem tak mimo kvůli němu. 
"Stejně... to..." snažím se něco říct, ale nejsem v jeho těsné blízkosti schopna přemýšlet. 
"Stejně co? Nemáme kondom?" pomůže mi, protože ví, že ze sebe už asi nedostanu ani hlásku. Jen kývnu.

pondělí 1. prosince 2014

Always by your side -3-

EmBee

"Jak?! Nemůže mě vidět, vždyť-," nestačil Keats ani domluvit a ze zad mu trčeli tři šípy. Ne! Ne! Ne! Ne! Ne! Znovu ne!
"Mathew!" Zařvala jsem na svého bratra, který už nad námi chňapal po dalšíš šípích.
"Nevím jak je to možný, ale připadám si jak cvok. Tvůj přítel, můj nejlepší kámoš v říši živ-," rozklepal se Matt. Využila jsem situace a vytrhla mu luk s šípy z rukou. Ještě, že jsem poslední dobou trénovala a schody jsem vybíhala snad milionkrát.
"Jak?!" Nechápavě si mě prohlížel, ale já sama jsem k tomu neznala odpověď.
"Já nevím," hodila jsem ruce kolem bratrových ramen a pevně ho objala. Konečně jsem měla pod rukami živou hmotu. Keatsi?!

The brothers war, 9.díl

Simapj

Seděla jsem na útesu a pozorovala Wese. Stál úplně nakraji, ruce měl založené na hrudi a na sobě jenom kraťasy. Vedli jsme zase jednu úžasnou debatu o tom, kdo skočí první. Samozřejmě se do toho nechtělo nikomu, takže jsme vymýšleli, jak donutit toho druhého skočit. Světe div se, když je to skoro deset metrů vysoko. Na svůj plán shodit ho do moře jsem nezapoměla a tahle situace mi krásně hrála do karet.
"Jsi holka, takže skáčeš první." Tak snadno se nevzdám.

neděle 30. listopadu 2014

Nový život, 29.díl

LoTé

"Luku! Tadýýýýý!" zavýsknu, až se po mně několik lidí na letišti pohoršeně otočí, ale mně je to jedno. Po týdnech příprav se Luke týden před Vánocemi konečně utrhl ze svátečního shonu a přijel mě navštívit do prosluněného Los Angeles. 
"Ahoj krásko," usměje se na mě blonďáček a přitiskne mě k sobě. V tu chvíli mě malí fotbalista kopne tak, že to cítí i Luke. Ten vykulí oči a podívá se na moje kulaté bříško. 
"Ty jo, ten už kope," podiví se a já pokrčím rameny. Začal sice teprve nedávno, ale už jsem si zvykla. Pátý měsíc je pátý měsíc, i ve škole už poznali, proč od učitelů dostávám tak zvláštní pozornost. Díky bohu to neřeší. A Angie je nadšená. 

čtvrtek 27. listopadu 2014

The brothers war, 8.díl

Simapj

Doběhla jsem k intru a zhluboka se nadechla. Cesta zpátky byla příjemnější. Běželi jsme lesem a dokonce už nebylo takový vedro. A já pořád měla ten dokonalý výhled. Teda až do té doby, než jsem se rozhodla, že budu machrovat a poběžím před ním. Otočila jsem se na něj jen jednou a viděla jsem, že teď má pro změnu výhled on. Pak už mě zase doběhl a od té doby jsme spolu celkem úspěšně drželi krok. Wesley ke mě přišel blíž.
"V pohodě? Vypadáš nějak znaveně," optal se jakoby náhodou a nasadil svůj andílkovský výraz.

úterý 25. listopadu 2014

Konec světa, 28.díl

LoTé

"Ale no tak! Papej a nezlob!" zamračím se na Isaaca, když vyplivne už třetí lžičku vepřové přesnídávky. Upřímně, ani se mu nedivím. 
"Je to pro tebe zdravý, zlatíčko," zkouším to batole přesvědčit, ale on se nedá. 
"Ble," vyplázne na mě jazyk a já se rozesměju. 
"Ty jeden drzoune!" vypláznu na něj jazyk taky a najednou se za mnou objeví stín. Cuknu sebou leknutím, až upustím přesnídávku s jídlem a Isaac se rozchechtá.
"Tak ty se mě budeš takhle chechtat jo?" rozzlobím se naoko, i když je mi jasné, že se Isaac směje spíš rozlité přesnídávce než mně. 
"Zlobí tě?" zeptá se Drew a políbí mě do vlasů.

pondělí 24. listopadu 2014

The brothers war, 7.díl


Simapj

Po škole jsem vyrazila na pláž. Chtěla jsem jít běhat a udělat si trochu vetší prohlídku Santa Barbary, ze které jsem zatím viděla jen školu a pláž. Samozřejmě sama. S Maddie bych nešla ani za zlatý prase a Jason měl trénink. Měla jsem na sobě černé tříčtvrťáky a modré tílko. Vlasy jsem měla stažené do culíku a v uších sluchátka. Bez nich neudělám ani krok. Musím je mít aspoň u sebe, když ne v uších. Zrovna jsem procházela kolem schodů na pláž, když jsem si všimla povědomé osoby. Vyndala jsem si z uší sluchátka a zamířila k němu. Posadila jsem se na betonový ochoz vedle něj.

sobota 22. listopadu 2014

Nový život, 28.díl

LoTé

"Sab! Jsi v pohodě?" zeptám se hned, když Sab uvidím na gauči v Drewově náručí a pohladím jí po zádech. Drew se na mě slabě usměje, takže už je to asi lepší. Oddechnu si a pustím Lori na své místo, aby svou dceru mohla obejmout. Sab se přitiskne k ní a něco jí zašeptá do ucha. Lori ztuhne a podívá se na Drewa. Ten jen smutně pokrčí rameny. Zeptala bych se, co se děje, ale předpokládám, že to není moje věc, a tak se zvednu a odejdu do svého pokoje. Ještě před tím ale zaslechnu Lori, jak Sab říká, že něco takového přeci není vůbec možné.
"Ale co když jo?" odpoví jí plačtivě Sab a Lori si hlasitě povzdechne. 
"Je přeci mrtvý." 

středa 19. listopadu 2014

Always by your side -2-

EmBee

Po tak dlouhé době, co jsem ho znovu viděla, jsem prostě nevěděla, co říct. Když odešel, hlavou se mi honilo tolik slov, které jsem mu nestihla povědět, a tak moct jsem toužila po tom, abych měla alespoň poslední možnost s ním mluvit, ale teď...
"Nemusíš nic říkat," promluvil najednou, jakoby věděl o čem právě přemýšlím.
"To bude asi tím, že to vím," popošel opodál, aby mi podal ručník, zatímco jsem se zvedala z vody.
"Jak je to možný?" Duchové umí číst myšlenky? Jakto, že může chytnout věci kolem a mnou vždy projde? Honili se mi hlavou další a další otázky.
"Nevím, prostě to umím, a věř mi, kdybych se tě místo čtení myšlenek mohl alespoň dotknout..."

neděle 16. listopadu 2014

Konec světa, 27.díl

LoTé

Probudí mě Isaacovo škrabošení se v postýlce, a když rozlepím oči, zjistím, že se na mě batole dívá s doširoka roztaženým bezzubým úsměvem. 
"Čau dítě," zašeptám a Isaacův úsměv se rozšíří ještě víc. Pak zalomcuje šprušlemi od postýlky a výskne si. 
"Ty na mě budeš takhle výskat jo?" vykulím na něj oči se smíchem a on se rozesměje. Laura ve vedlejší postýlce se zavrtí, a tak rychle vstanu a vezmu malého Isaaca do náruče. 
"Nemůžeš tu tak vejskat miláčku, všechny vzbudíš," dám mu pusu do vlasů a přitisknu ho k sobě. 
"Papů," řekne mi Isaac a poslintá mi celé ramínko tílka.

sobota 15. listopadu 2014

Always by your side -1-

EmBee

Probudila jsem se do naprosto cizího pokoje, vedle naprosto cizího kluka, se kterým jsem se včera zřejmě vyspala. Už je to popáté za tenhle týden, co se to stalo, a stále jsem si nezvykla na tu nesnesitelnou kocovinu, která doprovázela každé mé, už tak nesnesitelné, ráno. Alespoň, že cizinec ležící vedle mě, stále spal. Opatrně jsem se zvedla z postele a i přes malé zaškobrtnutí, se dokázala udržet na nohou. 

Právě jsem ze země sbírala své kousky oblečení poházené po pokoji, když jsem ho spatřila, ve celé své kráse, stát v rohu místnosti. Srdce se mi rozbušilo a kolena se mi podlamovali stejně jak tomu bylo, když jsem ho poprvé spatřila. Mám jen vidiny, nemůže být pravý...

Otcovská láska

LoTé

"Ryba! Já chytila rybu!" zaječím, když ucítím, jak se prut v mých rukou začne cukat a táta ke mně rychle přiběhne, aby mi pomohl rybu vytáhnout, aniž by jí nějak ublížil. 
"Jsem na tebe moc pyšnej," políbí mě pak na čelo a krátce mě k sobě přitiskne. Cítím jeho vůni kolínské smísenou s vůní inkoustu novin, které každé ráno čte a podívám se mu do očí. 
"Mám tě ráda, tati," řeknu mu a on se na mě usměje. 
"Já tebe taky, Annie."

Křik dětí pobíhajících okolo jezírka, u kterého jsme kdysi s tátou rybařili, mě vytrhne ze vzpomínek a já si povzdechnu. Ten den jsem ho viděla naposledy. 

pátek 14. listopadu 2014

Nový život, 27.díl

LoTé

"Je to kluk! Budeme mít kluka!" vyjeknu nadšeně, hned, co mě doktorka pustí do čekárny, kde na mě čeká Lori, která se po mém radostném oznámení rozzáří jako sluníčko, ačkoli musí mít stále na mysli Sabino divné chování. 
"To je skvělý!" vyjekne ale stejně nadšeně jako já a pevně mě obejme. 
Slzy mi stékají po tvářích a ani nedokážu vyjádřit slovy, jak moc se na toho malého drobečka těším. Až si ho poprvé pochovám, až se na mě poprvé usměje, jeho první krůčky, slova, školka... 
"Musíme to všem říct!" řeknu, když se pustíme a ihned si pučuju od Lori mobil, abych tu radostnou novinku mohla říct Keatsovi. 

úterý 11. listopadu 2014

Konec Světa, 26.díl

LoTé

"Co to bylo?" vyjeknu potichu, když kousek od nás uslyším prasknout větvičku a Drew mě k sobě přivine blíž. 
"Neboj, mrtvák by byl hlasitější," uklidní mě, že to bylo nejspíš nějaké zvíře. 
"Posadíme se?" zeptá se pak, když dojdeme k povalenému stromu a já kývnu. 
Jakmile si sedneme, znovu se k němu přitulím, protože jsem snad vyděšenější než dneska odpoledne. 
"Tak?" otočím k němu pak hlavu a on přitiskne svoje rty na moje. 
"Drew," povzdechnu si, když se od sebe odpojíme a on mě políbí do vlasů. 
"Nevím, proč to chceš slyšet, když víš, že jsou všichni v pořádku. To je přeci nejdůležitější, ne?" 

čtvrtek 6. listopadu 2014

Nový život, 26.díl

LoTé

"Ahoj Kam, počítáš s tím, že jedeme za chvilku do nemocnice na kontrolu, že jo?" uvítá mě Lori první dnešní povinností a já kývnu na znamení souhlasu.
Na jediný den, na který se opravdu těším, snad ani nejde zapomenout, ne?
"Čau Kam!" pozdraví mě hlasitě Drew, když vejdu do obýváku a já překvapeně nazdvihnu obočí. 
Co ten tu dělá, Sab je vždycky u něj, aby měli soukromí.
"Ahoj..." odpovím mu a chci na těch pár minut, než vyrazíme směr nemocnice, zalézt do pokoje, ale on mě nenechá. 
"Jak se máš?" začne se mnou spokojeně konverzovat a já se proto otočím a sednu si na opěradlo křesla. 

úterý 4. listopadu 2014

The brothers war, 6.díl

Simapj

Probudil mě falešný zpěv z druhé strany pokoje. Naštvaně jsem se posadila a podívala se na Maddie, která poskakovala po celém pokoji.
"Můžeš být potichu?“ zeptala jsem se jí. Ona ale nereagovala a poskakovala dál. S povzdechem jsem se postavila, dvěma ráznými kroky k ní došla a vytrhla ji sluchátka z uší.
"Au. To bolelo,“ zamračila se na mě.
"Mě taky bolí uši, tak teď jsme si kvit,“ odpověděla jsem jí a šla zpátky na svou postel.

pondělí 3. listopadu 2014

Konec Světa, 25.díl

LoTé

"Je to menší, než obchoďák," pokrčí rameny táta, když procházíme malinkými místnostmi dětského centra a všichni chápavě přikývnou. Byla to alternativa "co kdyby", můžeme být rádi, že nespíme venku.
"Tak se rozdělíme, rodiny mají tyhle dva menší pokoje a jednotlivci tyhle dva větší," ukáže Drew na dvě malé ložničky, aby měli rodiny soukromí a pak na dvě herny, a celá skupina se začne bez protestů dělit na dvě části. Drew už má stejnou autoritu jako táta, ostatně, vždyť všem přítomným zachránil život. 
Šťastně se na něj usměju a chci se automaticky zapojit do řady stojící na velké herny, ale Drew mě zatáhne za ruku a povytáhne obočí. 

neděle 2. listopadu 2014

Too close -40-

EmBee

Wesley's p.o.v.
Byl jsem rád, že to Tyler zvládl a "nic" se mu nestalo, ale sedět tam u jeho postele, zatímco byl ještě mimo ze všech těch léků, co do něj museli narvat, jsem nedokázal. Ten pocit viny mě užíral každičkou sekundou čím dál víc a pohled na jeho tělo, ze kterého čouhali všelijaké hadičky nepojené na přístroje, které neustále pípali, nepomáhalo.
"Půjdu si pro něco k jídlu, chcete něco?" Zvedl jsem se a zamířil přímo ke dveřím.
"Ne, díky," zamumlala Ally, zatímco Abby jen beze slova zakroutila hlavou, aniž by odlepila oči od Tylera.

Vyšel jsem z pokoje a první, co jsem udělal bylo, že jsem sebou hodil na židli. Neměl

sobota 1. listopadu 2014

Nový život, 25.díl

LoTé

"A pak mě políbil..." dořekne Angie svoji historku a já se falešně usměju. Dva měsíce. Co dva, víc jak dva měsíce už poslouchám její ódy na Keatse. Je do něj zamilovaná jako blázen a "můj" Max si po pár randech našel jinou oběť. Nechápu, jak jsem mohla být tak pitomá a věřit mu. Byla jsem pro něj jen hračka na zkrácení nudy. Jenže nuda přišla i v našem případě a on jednoho dne už nezavolal. Aspoň, že mám Luka, se kterým jsem se už usmířila. A po skončení třetího měsíce mě přešli i těhotenské nevolnosti a myšlenky na sebevraždu si nepřipouštím od chvíle, kdy mi doktorka dala fotku mého drobečka, který už připomíná miminko. Dneska se dokonce dozvím, co vlastně je.

čtvrtek 30. října 2014

Konec Světa, 24.díl

LoTé

"Tati?" zeptám se tiše, ale táta si povzdechne, protože je to za posledních deset minut snad stá otázka. Může jen doufat, aby to tentokrát bylo něco smysluplného.
"Ano Max?" řekne s hranou trpělivostí a já ukážu na cestu před námi, která vypadá, jako by nikde nekončila. 
"Seš si jistej, že jedeme správně?" chci se ujistit, protože táta už delší dobu nepromluvil, ačkoli i při zombie apokalypse má při řízení vždy plnou pusu vtipných poznámek. 
"Max ten úkryt jsem vybíral sám," otočí se na malý okamžik na mě a já chápavě přikývnu, ale přitom si pomyslím, jak je teda možný, že to teď nemůže najít. 
Zbytek cesty už ale nepromluvím ani slovo.

středa 29. října 2014

Too close -39-

EmBee

Hodiny neúprosně ubíhaly, a všichni včetně mě začali ztrácet naději.

"Ráda bych tu zůstala, ale musím za tři hoďky do práce a-"
"Mami to je v pohodě, já to tu zvládnu," políbila jsem ji na tvář a otočila se k Drewovi.
"Odvezeš ji domů prosím?" Bezeslov přikývl a zvedl se k odchodu. Nic ve zlým, ale vypadal strašně, nemluvě o ostatních a hlavně o mě, byla jsem ráda, když jsem je odsud mohla dostat pryč, aby nabrali trochu vzduchu a spánku. 

úterý 28. října 2014

Nový život, 24.díl

LoTé

Chvíli přemýšlím, jestli bych mu neměla zalhat, abych ho zase měla jen a jen pro sebe, ale potom si vzpomenu na Lukova včerejší slova a zhluboka si povzdechnu. 
"Ne... myslím, že ne," řeknu tak potichu, že slyším sotva samu sebe, ale Keaton mě pravděpodobně slyší, protože si viditelně oddechne a maličko i poskočí. 
Nevím proč, ale najednou mám chuť sednout si uprostřed ulice na zem a rozbrečet se. Asi hormony. 
"A jak se máš ty?" zeptá se jakoby se nechumelilo a já zatlačím všechny své pocity do nejzastrčenějšího kousku mysli. Nemusí vědět všechno. 
"Jo, vlastně docela dobře," vymáčknu ze sebe i křivý úsměv a Keats spokojeně kývne.

pondělí 27. října 2014

Oslava nového EP

LoTé & EmBee

"Naše EP je venku, jak to oslavíme," obrátím se na svého bráchu plný nadšení, zatímco se snažím pár našich fanynek follownout na twitteru a udělat jim radost.
"Já nevím, co takhle tohle?" cikne Wesley s obrovskou flaškou čehosi nechutnýho s příliš velkým obsahem alkoholu a já protočím oči.
"Ve dvou, jo? Nechceš pozvat někoho, kdo by nám s tím pomohl?" zeptám se ho a Wesley se ušklíbne. 

"Tak se mně líbíš! Zavoláme si nějaký dlouhonohý krásky!" oznámí mi a už s úsměvem loví mobil. Celkem mě tím překvapí, jelikož se poslední dobou choval jak chodící mrtvola.

neděle 26. října 2014

Konec Světa, 23.díl

LoTé

Nevím jak dlouho tu sedím, ale po celou tu dobu slyším zvuky boje linoucí se ze všech koutů obchoďáku. Snažím se být klidná, ale dost dobře mi to nejde, když vím, že všichni, které miluji, jsou právě teď v ohrožení. 
Dost dobře taky nevím, co budu dělat, když vyhraje druhá strana a všichni od nás padnou. Ti lidé mě najdou a taky zabijou? Nebo ještě hůř? Budou si se mnou dělat co se jim zachce, dokud se jim neomrzím?
Obejde mě mráz a tak se stulím do klubíčka a obejmu svá kolena dlaněmi. Připadám si najednou tak malá, skoro neviditelná. Takhle jsem vždycky čekala na Willa, když jsme si hráli na schovávanou a já v tu neviditelnost tenkrát skutečně doufala. Kdybych nevěděla, že je to nemožné, přeji si to i dnes.

pátek 24. října 2014

Nový život, 23.díl

LoTé

"Kamalo vstávej, přijdeš pozdě do školy," zalomcuje se mnou ráno Sab, ale ani když jsem vzhůru a mátožně se oblékám, nemá se k odchodu z pokoje.
"Co je?" zeptám se jí už trochu podrážděně, protože je mi úplně jasné, co po mně bude Sab chtít. 
"Ty Kam," začne Sab opatrně a sedne si na kraj mé komody. Já ji ale vzápětí se sladkým: "Dovolíš?" odstrčím, abych mohla vybrat, co si dneska vlastně obleču. Jako vždy ale vytáhnu školní uniformu, co jiného. 
Sab tím trochu vyvedu z míry, opře se proto o zeď, od které jí pochopitelně nemůžu odstrčit a nervózně pokračuje. 
"Vy jste se včera s Lukem pohádali?" zeptá se opatrně a já si povzdechnu. 

Konec Světa, 22.díl

LoTé

Potichu dojdu až do místnosti, kde stále leží mrtvý muž a dveře pečlivě zavřu a zablokuji, jak mi řekl Drew. 
Pak si sednu na poklop jednoho ze zavřených záchodů a čekám. Srdce se mi hlasitě rozbuší, když uslyším typické zvuky chodců přibližujících se k budově a já si zoufale zacpu uši, čímž ale vůbec ničemu nepomůžu. Mám pocit, že zvuky snad ještě víc zesílí, a tak si uši odkryji a skutečně. Jako by jeden z chodců byl přímo v téhle místnosti. To je ale přeci nemožné, pomyslím si, ale pro jistotu vylezu z kabinky a rozhlédnu se po místnosti. 
To, co uvidím, mě na chvilku zmrazí tak, že se nemůžu ani hnout. 

středa 22. října 2014

Too close -38-

EmBee

Nebýt Drewa, který mě přidržoval, skončila bych nejspíš dávno na zemi potopená ve svých slzách. Chtěla jsem odtamtud utéct, ale stejnak nebylo kam. Ať bych šla kamkoliv, třeba i na druhý konec světa, toho jejich smutek v očích bych se nezbavila. Už jsem to nezvládala, bylo toho na mě příliš.

"Ty krávo jedna," rozletěl se Keaton proti mě, když mě spatřil. Koutkem oka jsem viděla, jak na nás všichni zírali, dokonce jsem jejich upřené pohledy i cítila, ale nemohla jsem s tím dělat vůbec nic.
"Keatone," pokusil se ho Drew uklidnit tím, že mu položil ruku na rameno. Keats ji, ale

neděle 19. října 2014

Too close -37-

EmBee

"Drew," vrhla se máma ihned k němu, jakmile zastavil Tyler před domem. Drew mámu objal nazpět, ale přitom po mě nejistě pokukoval, jakoby čekal, že ho půjdu za chvíli odpálit. Jak sladký.
"Děkuju Tyi," poplácala jsem ho po rameni a chystala se vystoupit z auta, když jsem na své ruce ucítila jeho teplou dlaň.
"Abby,-" promluvil poprvé od té konverzace s Wesleym.
"Ano," zbystřila jsem, ale kromě jeho smutného pohledu na mou ruku, kterou svíral v té své, ani nemukl. O čem mluvili? Proč se

Nový život, 22.díl

LoTé

"Čau kočko, co bulíš," pozdraví mě radostně Luke s úsměvem sobě vlastním a ještě mi do kamerky zamává. Sab tiše a citlivě opustí pokoj a já se zhluboka nadechnu. 
"Stýská se mi," řeknu jen a Luke chápavě kývne. 
"Ale určitě tam celou dobu jen nebrečíš, řekni, cos už všechno zažila?" snaží se mě odvést od smutnící nálady a já poposmrknu. 
"No... je tu Keaton a Alex... a taky jsem potkala Angie, je moc milá," řeknu a Lukovi zasvítí oči. 
"Ale ale, jaký Alex, jaká Angie, povídej, přeháněj," mrkne na mě a spiklenecky se nakloní víc k monitoru. Já se skrz slzy zasměju. 

sobota 18. října 2014

Nepříjemné překvapení

EmBee

*crrrrr*
"Sakra, uvidíme se později," rozloučil jsem se svou bandou a jelikož jsem si už nemohl dovolit žádný pozdní příchod, rozběhl jsem se směrem, kam jsem tušil, že máme hodinu historie. Už jsem byl na rohu, když jsem to neuřídil a vrazil přímo do nějaké brunety.
"Dávej pozor," zakřičela na mě a začala sbírat své poházené papíry ze země.
"Promiň, ale jdu pozdě," posbíral jsem pár papírů, strčil jí je do náruče a rozběhl se do třídy. Vtrhl jsem do třídy a už si připravoval svůj proslov, když jsem zjistil, že jsem to stihl ještě před starým Andersonem.

čtvrtek 16. října 2014

Konec Světa, 21.díl

LoTé

Chvíli na něj koukám a nejsem schopná slova. Ne, tohle není můj Drew, ten by se takhle nikdy nezachoval.

"To nemyslíš vážně, že ne?" zeptám se tak tiše, že samu sebe skoro neslyším. 
"A co chceš dělat? Jít na ně s jednou pistolí o pár nábojích?" odpoví mi sice bez úšklebku, ale ironie se v jeho hlasu pžímo odráží. 
"A ty s těma pár náboji venku zmůžeš něco víc?!" podívám se mu do očí a on hodí rukou někam ven. 
"Ne, máme tam schovaný zbraně a zásobu nábojů. Časem tě i naučím střílet. Zvládneme to," ujistí mě a natáhne ruku. Já tu jeho ale nechytnu. 
"Musíme jim pomoct," řeknu zoufale, když si vzpomenu na všechny, co jsou uvnitř a Drewovy rysy ztuhnou. 

The brothers war, 5.díl

Simapj

Vběhla jsem do společenské místnosti a nevšímala si spousty zvědavých pohledů. Rozběhla jsem se do schodů a zastavila jsem se až v prvním patře, kde jsem se svalila na poslední schod. Schovala jsem tvář do dlaní. Co jsem to dělala? Šla jsem s ním ven, připravená mu jednu vrazit, kdyby se zase choval jako kretén. Jenže… my si povídali. A já se někdy v půlce večera přistihla, že se mi s ním povídá dobře. 
A udělala jsem to nejhorší, co jsem mohla - chtěla jsem tuhle kladnou emoci utopit. A ona nejspíš umí plavat. Jeho ruce kolem mého těla, dopálený výraz v jeho obličeji, sakra, i to, jak voněl… Naše propletené prsty… a to nejhorší nakonec. On mě políbil. A já mu to

úterý 14. října 2014

Nový život, 21.díl

LoTé

Ztuhnu a otočím se směrem, kterým před chvilkou pokynula hlavou. 
Pak ale zesmutním. Člověk, který jde totiž naším směrem je sice kluk, kterého znám, ale je to Keaton.
"Angie, to je přeci Keats," povzdechnu si, ještě před tím, než k nám Keats dojde a Angie se chytne za pusu. A to doufala, že mě potěší. 
"Ahoj Kam, ahoj..." otočí se Keaton s úsměvem na Angie a mě při pohledu do jeho očí, které má jen pro Angie, píchne u srdce. 
Probudím se až když do mě Angie kopne pod stolem. Falešně se usměju a představím je jeden druhému. Ti dva se na sebe usmívají jako měsíčci na hnoji.

neděle 12. října 2014

Konec Světa, 20.díl

LoTé

"Klid neboj se, všechno bude dobrý," uklidňuje mě Drew, který mě drží kolem pasu, zatímco nás ten člověk vede k zadnímu chodu nákupního centra. Na poslední chvíli zahne do uličky se záchody a zatáhne nás tam. Strčí do Drewa, který se na něj nevraživě podívá a zastrčí mě za svá záda. 
"Tak dělejte!" zasměje se skřípavě náš věznitel a mě se rozklepe brada. Drew mi jen stiskne ruku a dál se ani nehne. 
"Co je? Nerozumíte?!" pozvedne ruku s pistolí a zamračí se na nás. 
"Co uděláš, když to neuděláme?" zeptá se ho Drew hrozivým hlasem, který vyděsí i mě. 
"Chceš to vědět? Fakt?" zeptá se ho potetovaný a strčí do něj hlavní. 

čtvrtek 9. října 2014

The brothers war, 4.díl

Simapj

Společně s Keatonem jsem se posadila na jednu lavičku u školy. Byla to trochu divná situace, přece jenom ještě ráno jsme se nesnášeli a teď tady spolu sedíme na zahradě, svítí měsíc a my určitě vypadáme jako dva milenci. Sakra! Rozhlédla jsem se kolem, naštěstí tady nikdo nebyl. Jak naštěstí? Já jsem s ním tady sama, to ne! Najednou mě chytl za ruku a pevně mi jí stiskl. Znovu jsem se kousla do rtu, který už přestal krvácet. Jenže teď to přišlo nanovo.
"Přestaň to dělat. Ubližuješ si," napomenul mě jemně a zastrčil mi jeden pramínek hnědých vlasů za ucho. Ještě víc mi stiskl ruku a usmál se na mě. Olízla jsem si krev, vytékající ze rtu.

středa 8. října 2014

Pretty Woman

LoTé
Pozn.: Pusťe si k tomu TOHLE

Utřu si slzy a zabalím se do deky. Tenhle film mě vždycky dostane, uvědomím si, když sleduju titulky Pretty Woman a brečím nad jeho šťastným koncem. Nehnu se ani když uslyším bouchnutí dveří a jak se můj přítel Keaton zouvá a pouští z vodítka malého Sammyho. 
"Ahoj Lottie," zahuláká potom aniž by vešel do obýváku, ale jakmile vejde a uvidí mě, tak ztuhne. 
"Co se stalo?! Někdo umřel?" napadne ho ten nejhorší možný scénář, ale já zavrtím hlavu a se znovu se klepající bradou ukážu na televizi, kde už je nyní opět hlavní menu pro výběr, co chci s DVD udělat. A k tomu typický soundtrack, který mě vždycky rozbrečí, a proto znovu natahuji.

pondělí 6. října 2014

Nový život, 20.díl

LoTé

"Tady je tak krásně," povzdechnu si, když se rozhlídnu po krásné malé kavárničce, odkud je výhled přímo na moře a Angie přitaká.
"Jo, chodím sem ráda, je tu klid, pač sem nejčastěji chodí starý babičky, ale mě to neva,"pohodí rameny a já s ní souhlasím. 
"Vždyť jednou taky budem takový," zasměju se a zalovím ve svém zmrzlinovém poháru, ke kterému mě Angie po dlouhém přemlouvání přesvědčila. 
"Nechápu, proč sis ho nechtěla dát, jsi jako tyčka," zakroutí Angie nad mou nerozhodností hlavou a já si zkousnu spodní ret. Kdyby jen věděla, za jak krátkou dobu už budu dvakrát taková...
"Tak a teď mi všechno řekni!" vyhrkne najednou a já ztuhnu. Ona všechno ví?!

sobota 4. října 2014

Konec Světa, 19.díl

LoTé

Dlouho čekáme v tichu a nic se neděje. Opravdu dlouho, můžou to být i desítky minut, ale nikdo se za tu dobu neodváží ani pohnout. I Isaac v mém náručí si celou dobu poklidně hraje s přívěskem houpajícím se mi na krku a ani nedutá. A pak to přijde. Další tupá rána a pohyb před dveřmi obchodu. Zblednu a posadím Isaaca na postel. 
"Zůstaň tady zlatíčko," řeknu mu, a protože začíná natahovat, sundám si z krku přívěšek a dám mu ho do rukou. Tím ho snad uklidním.
Potom se po špičkách doplížím k zamčeným dveřím a skleněnou výplní nakouknu ven. Co uvidím mi zmrazí krev v žilách a na chvilku se nejsem schopná ani pohnout, natož snad dýchat.

čtvrtek 2. října 2014

Too close -36-

EmBee

"Tylere," usmála se máma lehce na vysokou osobu ťapkající nervózně vedle auta.
"Dobrý den paní Hastings," oplatil ji rychle úsměv a ihned se vrhl ke mě.
"Nestalo se ti nic?" zamumlal mi do vlasů zatímco mě umačkával ve svém medvědím objetí. Na odpověď jsem jen zakývala hlavou, že mi nic není a přitiskla se k němu ještě pevněji. Po tom, co se stalo ve škole, Clary pak Wesley, jsem byla za Tylera děsně ráda. Ale čím více času jsem s ním strávila, tím víc jsem se cítila, že ho jen využívám. Smutné bylo, že jsem nebyla daleko od pravdy. Snažila jsem se pohnout dál a zapomenout na Wese, snažila jsem se opětovat alespoň malou část lásky, kterou

Nový život, 19.díl

LoTé

"Jejda ty vypadáš," vypískne Angie když se ráno doploužím do třídy a já si povzdechnu. Ráno jsem se v zrcadle moc neprohlížela, ale dokážu si představit jak asi vypadám po probrečené noci.
"Co se stalo?" pohladí mě po zádech jen co dosednu do lavice a já si dám hlavu do dlaní.
"Lori mi zakázala scházet se s Alexem," prozradím jí a ona nechápavě nakrčí nosík.
"Počkej počkej, kdo je Lori a kdo je Alex? To není ten, co na tebe čekal před školou, nebo jo?" ujistí se a já zavrtím hlavou.
"Ne, to byl Keaton, ten Alexe nesnáší. Ale já ho mám ráda," vysvětlím jí a Angie se začne pomalu chytat.

The brothers war, 3.díl

Simapj


Vyrazila jsem na pláž. Jason už na mě čekal, ale nevypadal, že by mu to nějak vadilo. Už když si mě všiml, běžel mi naproti.
"Ahoj, Jenn," pozdravil mě zadýchaně. Mile jsem se usmála. "Ahoj. Čekáš na mě dlouho?" zeptala jsem se a nasadila i milý tón hlasu. Vlastně jsem se vůbec nemusila snažit být milá, u Jasona ani nic jiného nešlo.
"Ani ne. Umíš surfovat?" zeptal se a už na mě čekal v moři s prknem.
"Ne," přiznala jsem se bez mučení.

úterý 30. září 2014

Konec Světa, 18.díl

LoTé

Minulý díl: "Všechny lidi, co jsme ztratili, jsem měl moc rád, ale za tebe bych je nevyměnil... Moc tě miluju a jsem neskutečně šťastnej, že tě mám, víš?" podívá se mi do očí a i já se na chvíli v těch jeho nebesky modrých skoro utopím. 
"Třeba bychom se potkali, i kdyby se nic z toho nestalo," namítnu a zprudka se nadechnu, protože jsem si záchvatem pláče vyplýtvala skoro všechen vzduch. 
"A třeba taky ne," odpoví jednoduše a já se zadívám na zem. Právě se mi vyznal z toho, že navzdory tomu, že všude po světě umírají lidé, on by mě za jejich životy nevyměnil. A co já? Vyměnila bych ho? 
"Miluju tě," řeknu, když ticho trvá už moc dlouho a jemu se na tváři objeví spokojený úsměv. Jasně, miluju ho, ale nevzdala bych se ho, kdyby to šlo? 

neděle 28. září 2014

Nový život, 18.díl

LoTé


Minulý díl: "A... proč?" zeptám se po chvilce a ve stejnou vteřinu, co to vyslovím, se mám chuť praštit do čela. Já jsem se ho zeptala, proč mu přijdu sladká. Jako vážně. Jinak jsem úplně v pořádku. Ne, nejsem, jsem úplná kráva. 
"Ehm... proč mi přijdeš sladká?" ošije se, protože na tuhle otázku zřejmě nemá odpověď. Upřímně, kdo by na takovou debilní otázku měl odpověď?
"No... já nevím," rozhodí po chvilce rukama a já uvnitř úplně vybuchuju. Jasně, že neví, ale hlavně, že to tak cítí, no ne? 
"Aha.." řeknu jen a pak na sebe chvilku trapně koukáme. Najednou Alex udělá tři kroky ke mně a políbí mě.