Nový život, 3.díl

LoTé

"Kamalo, pojď k večeři!" zavolá na mě už po několikáté Lori a já se s námahou zvednu. 
Už je to pět dnů. Což je dohromady čtrnáct dnů zpoždění. Tohle vážně není dobrý. A navíc, za dva dny odjíždíme do LA. Co tam budu dělat, když se mi za osm měsíců narodí dítě?
Jo, narodí. Způsob, jakým jsem k němu přišla mi nedává žádné právo ho jen tak zabít... A navíc, lhala bych kdybych řekla, že se na něj už teď trochu netěším. Mnohem víc mě ale děsí všechno, co mě zřejmě ještě čeká...
"Co jsi jak tělo bez duše? Copak se netěšíš do LA?" Drkne do mě Sab a já si jen povzdechnu. 
"Stalo se něco?" zvážní Lori, když vidí moji

Life Full of Fear 14.díl - Touha

EmBee

Posadila jsem se ke stolu a pomalu přežvykovala suchý rohlík, neměla jsem na nic náladu. Byla jsem zklamaná. Na povrch jsem se snažila tvářit, že mi na něm nezáleží, ale v hloubi srdce jsem toužila po jeho objetí.
"Už si měla léky?" vešel Keats do pokoje a chladně na mě pohleděl.
"Ne, ještě ne," odpověděla jsem mu se zrakem sklopeným k zemi.
"Keatone?" zavolala jsem na něho, když se dveře za ním začali opět zavírat. Zastavil se a tázavě se na mě podíval.
"Zůstaň prosím," nervózně jsem drolila rohlík po stole a se zaslzenýma očima se na něj podívala. Z jeho pohledu jsem vycítila nejistotu. Nevěděl jestli je to nějaká zkouška,

Konec světa, 2.díl

LoTé

"Do prdele!" zanadává táta a uhodí pěstí do volantu. Laura sebou cukne a začne pofňukávat. 
"Nemůžeš dávat pozor?!" oboří se na tátu máma ostře a on se na ni jen překvapeně podívá. Doteď spala, a tak byl v autě aspoň chvíli vytoužený klid nerušený jejím pláčem. Stejně to akorát přenášela na všechny okolo sebe. 
"A co mám asi dělat, když je tady aut jak na..." nedořekne táta myšlenku, ale zloba v jeho hlase jasně zní po celém autě i poté, co se tu rozhostí tíživé ticho. I to ale máma po chvilce přeruší vzlykáním. Táta si jen povzdechne. Takhle si záchranu rodiny zřejmě nepředstavoval. 

Nový život, 2.díl

LoTé

"Ani na to nekoukej!" zahuláká mi Sab do ucha a pokusí se mě odtáhnout na druhou stranu obchodu. 
"Ne, počkej, vždyť je za chvilku podzim!" pokusím se zaprotestovat, ale Sab protočí oči. 
"Jenže na podzim my už budeme dávno v LA, takže tuhle bundu, i když je vážně pěkná, nebudeš potřebovat." Zaťuká si na čelo a já jí musím dát za pravdu. 
"Takže jdeme kam?" zeptám se a nechám se vláčet celým obchodem jako kus hadru. Nejsem si jistá, jestli je to Drewem, nebo tím, že je Sab ve svým přirozeným prostředí, ale chová se úplně jinak, než jakou ji znám z Peru. Nejsem si jistá, kterou Sab mám radši. 

Step by Step - pokračování

Annabellka

Osm měsíců.
Osm měsíců od doby, kdy jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. Hned po tom, co jsem spatřila 2 čárky na těhotenském testu, jsem skončila s tancem. Bylo mi to strašně líto, ale nemohla jsem se dál dívat na Keatona. A jestli se ptáte, jestli Keaton ví, že jsem zbouchnutá, tak ne. Nic jsem mu neřekla. Vím, co by mi na to řekl. Ať jdu ihned na potrat nebo že se k tomu nikdy nepřizná.
„Genny, pojď dolů. Musím ti něco oznámit“ zavolala na mě máma z kuchyně. Pomalu jsem se zvedla z křesla, protože moje bříško se začalo hodně rychle zvětšovat. Připadala jsem si jako Kinder vajíčko. Sešla jsem ze schodů a máma držela v ruce malinký balíček.

Konec světa, 1.díl

LoTé

"Max? Max vzbuď se!" Lomcuje se mnou mamka a já ztěžka otevřu oči. Strach a naléhavost v těch jejích mě ale naprosto probere.
"Mami co se stalo?" Prudce se posadím a podívám se na budík, ležící na mém nočním stolku. 3:35. Tohle není dobrý. 
"Rychle si zabal pár nejnutnějších věcí a vezmi i Lauru." Podívá se zoufale na postýlku, ve které spí moje roční sestřička a pak odběhne do vedlejšího pokoje, zřejmě vzbudit Willa. Prohrábnu si vlasy a zoufale se podívám kolem sebe. Kam jdeme? Proč teď? Co se vůbec děje?! Hlavou se mi honí zoufalé otázky a strach, který na mě máma před chvílí přenesla, se hromadí, až mám pocit, že mi

Happy famílie

EmBee

Zdárek lidičky! Jak jde život? Můj stojí upřímně celkem za houby. Už tu asi čtvrt hodiny řvu, myslím, že mi za chvilku odejdou hlasivky, ale můj milovaný tatínek, který si mě s mámou udělal, ne a ne přijít na to, že smrdím jak skunk. Už mám těch hovínek plnou plínu!
"No tak Joey, copak chceš? Buď hodný chlapeček a nech tatínka dopsat tu písničku," drží mě v náručí a drncá se mnou nahoru a dolu, čímž mi všechny hovínka připlácává ještě víc na zadek.
Rozbrečím se tedy ještě víc. To nic necítí?!
Mám si třeba prdnout, aby si všiml? Už je úplně bezradný a natahuje se pro mobil.

School of Wizards 10.díl

Annabellka

Na chodbě jsem s Keatonem skončila sama. Zatím jsem si neuvědomovala, jaké nebezpečí mi hrozí, byla jsem úplně v klidu a v klidu jsem se s ním smála. Ale po dost velkém záchvatu smíchu jsem ti to možné nebezpečí začala uvědomovat. I Keaton se začal chovat divně, asi vycítil, co se stalo. Došlo mi, že to, že jsem byla drzá na hodině, byla největší chyba století.
„Keatone, já musim jít. Jdu do pokoje psát tu essay“ řekla jsem rychle a odběhla a doufala, že Keaton nepůjde za mnou. Ale každý se někdy plete.
„Angele, počkej“
„Nech mě, Keatone“ snažila jsem se mu utéct.
„Co se děje?“ řekl a zůstal stát nahoře nad schody společně se mnou. Bála jsem se, co udělá, a tak jsem máchla rukou směrem dolů a shodila ho ze schodů

Nový život, 1.díl

LoTé

Utíkám lesem a lijány mě šlehají do obličeje. Plíce mě pálí, jako by hořely a mě každou chvíli dojde dech. Ale musím běžet dál, nemůžu zastavit. Motorky slyším čím dál blíž a vím, že jakmile mě chytnou, už nebude úniku. Dýchám ale čím dál tíž a mé nohy už mě také neposlouchají tak, jak by měly. Zastavuji a ve stejnou chvíli utichá i hluk motorek. Pak zaslechnu něčí smích... NE!

"Ne!!" vykřiknu a prudce se posadím. Vyděšeně se rozhlédnu okolo sebe a úlevně vydechnu. Jsem pořád v obýváku bytu Sab a její maminky. Kousek ode mě leží Toby a kouká na mě velkýma, upřímnýma očima.

Life Full of Fear 13.díl - Zatracená nemoc

EmBee

Několika týdenní stranění se Keatonovi, mi nakonec bylo úplně k ničemu. Iana totiž poslali do New Yorku na meeting. Ne, že bych nebyla ráda, ale to úsilí, co mě stálo se od Keatona držet dál. Vždy, když jsem ho ve škole potkala bojovala jsem sama se sebou, abych se k němu nerozběhla. Několikrát už jsem došla skoro k němu, než jsem se vzpamatovala a odkráčela pryč. Každé ráno, ať pršelo nebo pražilo, jak o život, vždy se schovával ve křoví, aby na mě dával pozor. Tak moc bych chtěla mít na sobě jeho paže, jeho vůni...
"Jasmine, nemusím jet, oni to pochopí a třeba mi dají možnost jindy," pohazoval Ian rukama a přitom se mě snažil přesvědčit, že to pro něj není důležitější než já. Já však moc dobře

Life Full of Fear 12.díl - "Je mi to strašně líto"

EmBee

Když jsme doběhli ke škole, všechna pochmurná nálada všech kolem mě, na mě ihned dolehla. A to, že na mě všichni propalovali pohledem, nepomáhalo.
"To bude dobrý, za pár dní ani nebudou vědět, že se něco stalo," ozval se vedle mě Keaton, úplně jsem na něj zapomněla. Když viděl, že se na to moc netvářím, propletl své prsty s těmi mými.
"Keatone," špitla jsem k němu a pokusila se vyprostit ze sevření.
"Na to ani nemysli, nedovolím ti mi utéct," řekl s úsměvem a zpevnil stisk. No co už. I přes pohled všech kolem jsme vstoupili do školy. To se nakonec ukázalo jako ten nejhorší nápad na světě.

Tajemný spolužák 2/2

LoTé

"Ahoj Maggie!" zakřičí Jenn jakmile mě uvidí a obejme mě. "Co jsi to v pátek blbla, váš táta tě hledal i u nás!" mele a je jí úplně jedno, že ji téměř nevnímám. 
"Chtěla jsem ti v sobotu zavolat, ale Trevor měl narozeniny a pak jsem se v neděli učila na všechny ty písemky, a tak jsem na to úplně zapomněla no, ale jsi v pohodě, ne? Maggie?!" Drkne do mě, abych se probrala a já sebou polekaně cuknu. Když vyslovila Trevorovo jméno, vypnula jsem úplně. 
"Jo jsem v pohodě, Sid utekl," poskytnu ji krátké vysvětlení, kterým poslední dva dny zásobuju celou naší rodinu a ona mi to stejně jako oni uvěří. 
"Takže bezva bezva." Kývne spokojeně a

Pohádková víla

LoTé

"Fuu, konečně doma," protáhnu se a svalím se na postel. 
"Ani si nelehej a padej ven se Sampsonem," zavolá na mě z vedlejšího pokoje Wesley a já se zamračím. 
"Vždyť jsem byl minule!" zavolám na něj zpátky, ale Wes se jen uchechtne. 
"Právo silnějšího bratře, padej!" Hodí mi na podlahu pokoje Samyho vodítko a pak už slyším jen klapnutí dveří. Bezva. Po chvilce se do mého pokoje došourá Sampson a kouká na mě věrným pohledem, jakým může koukat jenom pes, který potřebuje nutně vyvenčit. 
"Vždyť už jdu." Povzdechnu si a podrbu ho za ušima. V zrcadle zkontroluju svůj vzhled a když naznám, že už to bylo i horší, připnu Sampsonovi vodítko a vyjdeme před dům. 
"Tak, kam půjdem?" zeptám se ho, když se rozhlídnu po

Life Full of Fear 11.díl - Tajemství

EmBee

Po nějaké té chvilce, kdy jsem na sebe s Keatsem jen trapně civěli, zvuk vzdychajícího párečku  ustal. Děkuju Bože! Okamžitě jsem vystartovala ke dveřím a čekala až se dveře rozevřou, ale nic se nestalo.
"Iane! Podej mi aspoň to tričko, ať můžem vypadnout," zařvala jsem na svého bratra a dveře se ihned otevřely.
"Můžem? Tady ještě někdo je," vykoukl Ian zpoza dveří. Myslela jsem, že o Keatsovi ví, ale jak taky, když byl celou dobu zaměstnaný Celestýnou, že?
"No Keaton je tady... myslím, že z těch zvuků bude mít doživotní trauma," podotkla jsem otráveně, ale Ian si toho zřejmě ani nevšiml. Zdravil se totiž s Keatsem.

Tajemný spolužák 1/2

LoTé

"Nekoukej na něj tak." Zachichotá se Jenn a strčí do mě. Leknutím sebou cuknu a zamračím se na ni. 
"Ty máš tak co říkat," osočím se na ni, ale ona se zase jen zasměje. 
"No po namakaným Strombergovi fakt neslintám." Jen protočím oči. Jasně, že po něm neslintá, když má svýho Trevora. O mně by ani takovej fajn kluk jako je ten její nezavadil ani pohledem, natož sám Wesley Stromberg, známý pro své vyčleňování se z celého kolektivu Amberwoodské střední školy. 
"Tak za ním jdi." Kývne hlavou k jeho stolu, kde sedí sám a rychle do sebe hází celý dnešní oběd.

Kluk z knihovny

LoTé

Venku znovu zahřmí a já sebou cuknu. Podívám se na hodinky a povzdechnu si. Když jsem si tak hloupě nechala ujet první autobus, budu tu muset strávit další dvě hodiny. Ne, že bych naši malou knihovničku neměla ráda, naopak, knížky zbožňuju, ale doma bych si v tomhle počasí mohla dát horký čaj a pustit si nějaký fajn muzikál, kdežto tady musím tiše sedět v křesle a listovat hororovými povídkami, které jsem četla už mockrát. 
Po chvilce bezduchého listování a čtení mých oblíbených částí knížku zaklapnu a rozhlédnu se. Třeba je v oddělení s horory nějaký nový přírůstek, napadne mě, a tak rychle přeběhnu pár uliček, abych zjistila, že nic

Info - Frajer z deštnýho pralesa

Ahoj lidičky,
tři z vás projevili zájem o pokračování Frajera, kde by se to tentokrát točilo kolem Kamaly. Nejsem naivní, abych si myslela, že to čte víc lidí, a tak vám chci slavnostně oznámit, že pokračování Frajera bude! Jen si teď tak týden oddechnu jestli dovolíte a přes Velikonoce vás zavalím jednodílovkama, napsanými ať už z vlastní hlavy, či pomocí povídkáře, který u vás sklidil docela velký úspěch :) Tak se mějte krásně!

PS: 22 shlédnutí, 1 like a 3 odběry... Miluju vás a všechny, kdo to sdílí :))

Peace and Love,

LoTé

Info - School of Wizards

Čau lidičky,
Annabellka je živá a zdravá :D Bohužel, teď má hrozný frčák a vůbec nic nestíhá. Chystá se na mistrovství Bukurešti v Latinskoamerických tancích a nemá čas psát ://
Mistrovství má už 20. 4. takže po tom už zase bude přidávat normálně. Moc se všem omlouvá a moc ji mrzí, že nemá čas...

PS: Takže jí všichni koukejte držet palce, ať to vyhraje! ;)

Frajer z deštnýho pralesa, 36.díl

LoTé

"Jsi si tím stoprocentně jistá?" zeptám se Kamaly pro jistotu ještě jednou, i když už předem vím odpověď.
"Naprosto." Kývne Kamala a otře si opuchlé oči. Naposledy ji k sobě přitisknu a pak otevřu dveře a seběhnu do přízemí, kde sedí Luke s Peterem a společně s peruánskou policí hlasitě debatují o zpropadených motorkářích. Od Kamaly jsem se dozvěděla, že na ní se vystřídali hned tři a to určitě nebyla jediná, kterou takhle zneužili. Oklepu se hnusem, když si uvědomím, kolik holek si tímhle muselo projít, radši na to nemyslet. Zavolám si Luka bokem a on si mě starostlivě prohlédne. Sice neví, že se podobná věc stala i mně, ale podle mého ještě nedávného chování, to

Frajer z deštnýho pralesa, 35.díl

LoTé

"Sab? Sab, prober se!" zatřese se mnou někdo jemně a já otevřu oči. Když nad sebou uvidím Luka, leknu se a rychle si sednu. 
"Co je, co se stalo?" nechápu jeho noční návštěvu v nemocnici a Luke se ošije.
"Něco s Drewem?" napadne mě první možná oběť a vyděšeně se podívám na postel, ve které se převaluje Drew. Vypadá v pořádku, ale to neznamená, že bych o něj po týdnu stráveném v nemocnici přestala mít takový strach. 
"Ne, ne, Drew je v pohodě, máme jinej problém," ošije se zase Luke a očividně se mu do vyzrazení problému, kvůli kterému sem jel v noci až z jeho stanoviště, které se nachází nedaleko toho našeho, moc nechce. 

Homelesačka

EmBee

"Kluci! Vždyť ji kvůli nám vykopli ze školy," šílel jeden ze čtyř kluků, kráčejících ze školy domů.
"Klídek Keatsi, vždyť se toho zas tolik nestalo," vyšlapoval si spokojeně dál nejstarší z nich a požvykoval v ústech stéblo trávy, kterou si po cestě utrhl.
"Ale," nevzdával se Keaton.
"To má za to blbka jedna, neměla mi do skřínky hodit ty šváby," odkopl Wesley, Keatsův bratr, kamen, při pomyšlení na ty malé potvory ve své skřínce. Keats už vážně nevěděl, co na to říct a v tichosti následoval bratra a kamarády.

"Ou! Čumte, kdo tam sedí," rozřehtal se

Life Full of Fear 10.díl - Bláznivý ráno

EmBee

"Kdo to k sakru je?" zvedla jsem se líně z postele, když už někdo snad po desátý klepal na dveře. Hodila jsem na sebe župan a šla zjistit, kdo je ten otravný člověk, jelikož si můj milovaný bratr užíval koupel. 
"Čauky!" usmívala se černovláska od ucha k uchu, když jsme se však rozeznaly, hodily jsme na sebe zhnusené pohledy.
"Kde je Ian?" zeptala se, a mě se ihned zvedl žaludek, jak jsem ji uslyšela. Nedala jsem to však najevo a jen jsem se škodolibě ušklíbla. 
"Iane?!" zavolala jsem na svého bratra. 
"Cooo?" ozvalo se po chvíli. "Máš tady ehm..." No jak ti to říct bráško? Krávu? Pomyslela jsem si. 
"Zlatoo?!" ozval se za mnou ten její falešný

Frajer z deštnýho pralesa, 34.díl

LoTé

Jsem v dlouhé chodbě, která je plná zavřených dveří a na jejím konci je jasné světlo. I když tuším, že ze světla se už nebudu moci vrátit zpátky, nedá mi to, a vykročím tím směrem. Čím rychleji ale jdu, tím větší mám pocit, že se mi světlo v dálce vzdaluje a vzdaluje. Nakonec skoro běžím a míjím u toho zavřené dveře, z poza kterých slyším hlasitý nářek a pláč. Najednou mi světlo zastoupí nějaká postava. Vypadá jako Drew a já proto seberu poslední síly a ještě zrychlím, abych u něho byla co nejdřív. Když už jsem od něj jenom posledních pár kroků, postava otevře svou náruč a já do ní šťastně vběhnu. Jsem tak ráda, že je Drew zdravý a v

Frajer z deštnýho pralesa, 33.díl

LoTé

Když mě přejde euforie z právě ulovené ryby a podívám se na břeh, ztuhnu. Šklebí se na mě odtamtud pět motorkářů, kteří nevypadají, že by si s námi přišli přátelsky poklábosit. 
"Ale, ale, ale, koho to tu máme?" zeptá se jízlivě zřejmě nejstarší z nich a mě proběhne mráz po zádech. Svým tónem mi připomene Ashtonův hlas z chvil, které jsme spolu trávili naposled, a tak se mimoděk přitisknu k Drewovi. Ten mě zastrčí za sebe a z řeči jeho těla poznám, že je připravený se na ty motorkáře kdykoli vrhnout a rvát se na život a na smrt. Ani Indiáni se netváří nijak nadšeně a motorkáři se po chvíli, ve které jim nikdo z nás neodpověděl na jejich otázku, rozchechtají. 
"Tak nám dejte ty ryby a my půjdem," kývne

Tématické období

Nazdar lidi, 

máme pro vás další téma, na které budete moci v následujících dvou týdnech vymýšlet možné i nemožné ffky (a že jste jich fakt vymysleli hodně -.-) a tím tématem je... MYSTIKA. Myslím, že tohle téma je snad ještě volnější, než to minulé (jestli to teda jde), a tak doufám, že se vás tentokrát zapojí víc než minule... A jak už jsme jednou zmínili, budeme rády i za nápady. Vše posílejte na tuto adresu: emblem3-ff@seznam.cz

Peace and Love,

LoTé a EmBee

Frajer z deštnýho pralesa, 32.díl

LoTé

"Hajzlové," zamumlám už poněkolikáté a vztekle nakopnu první kámen, který mi přijde pod nohu. 
"Nenaděláš." Snaží se mě Drew uklidnit, ale i na něm jde vidět, že ho přítomnost pytláků v téhle netknuté přírodě lehce vyvedla z míry. 
"Když to je tak nefér!" Podívám se na něj rozhořčeně, ale on jen pokrčí rameny. 
"Je no, ale co chceš dělat? Málem tě zabili a to jenom projížděli kolem. Myslím, že zrovna s těmahle týpkama moc valná domluva nebude," konstatuje fakta, které už mi dávno došly, jen jsem si je nechtěla připustit. 
"Koukej!" Ukáže Drew do dálky, asi aby mě přivedl na jiné myšlenky a já se tím směrem podívám. 

Tourbus Romance (13+)

Rory

"Tak já mizím!" řekl Wesley a prudce zabouchl dveře autobusu, když vybíhal ven. Jeho bratr ani nezvedl oči od počítačové hry a zabručel cosi, co zřejmě mělo být pozdravem. Mezitím vyšel z malinkaté koupelny Drew. "Kam zas zdrhnul?" zeptal se, když si ručníkem sušil vlasy. "Ale," Keaton udělal mezeru a zabil jednoho zombie tím, že mu usekl hlavu a prostřelil ho brokovnicí, "Carly textla." Drew jenom kývl. Podle jeho názoru ho měla omotaného kolem prstu, ale jeho spoluhráči to bylo "úplně ukradené"."Neměl by hned přiběhnout, když zavolá. Měl by jí ukázat, kdo je tam chlap," zamrmlal. "Já myslím, že to dobře ví," Keaton se podíval na svého kamaráda, "je to ona." Oba se usmáli a

Frajer z deštnýho pralesa, 31.díl

LoTé

"Tohle je skvělý!" vykřikne Kamala už po několikáté a já se jen škrobeně usměju. Skvělý? Vážně? Prsty mám od těch pitomejch drátků rozpíchaný, jako bych dělala stojku na jehličkách, oči mě pálí, protože na ty pidi kamínky v týhle boudě nevidím, ale ano, jinak je to naprosto úžasná a bezkonkurenční zábava, kterou každému doporučuju. Drew se mému trpícímu výrazu jen zasměje a dál pomáhá Kamalině dědečkovi navazovat háčky na podomácku vyrobené rybářské vlasce. 
"Budu pak moci jít s váma?" zeptám se s nadějí, protože strávit další tři hodiny nad touhle piplačkou, by byla stoprocentně moje smrt. 

School of Wizards 9.díl

Annabellka

Ráno mě vzbudil šílený zvonek, který řinčel už od sedmi.
„Panebože, proč to zvoní tak brzo?“ hodila jsem si své hnědé vlasy z obličeje.
„Nevim, vždycky to zvonilo v osm“odpověděla mi Sandie a zase si lehla.
Já se na rozdíl od Sandie zvedla z pelíšku a šla směrem ke skříni. Vytáhla jsem z ní spodní prádlo, podprsenku a uniformu, kterou tvořila: tmavé modrá skládaná sukně, bílá košile, tmavé modrá kravata a tmavě modré sako. Sandie se konečně zvedla z postele a také si oblékla uniformu. Obě dvě jsme si jenom rozčesaly vlásky, makeup jsme si vůbec nedělaly, jelikož ve škole je zakázaný. Na vraždu toto! Potom jsme si obě vyčistily zuby.

Frajer z deštnýho pralesa, 30.díl

LoTé

"Sab!" vykřikne Kamala, jakmile mě uvidí vystupovat z auta a rozběhne se ke mně. 
"Tak ráda tě vidím!" sřekneme se a pak se tomu obě zasmějeme. 
"Jsi už úplně v pořádku?" Chce se Kamala ujistit, ale než jí stihnu odpovědět, nahrne se ke mně kupa drobečků a začnou šveholit jeden přes druhého, jak jinak než španělsky. 
Na komunikaci s nimi mi ale moje chabá školní španělština nevystačí a tak jenom vytáhnu všechny balíčky bonbónů které mám, ale to ještě netuším, jaká bitva se o ně svede. Myšlenka, že mi za ně děti utrhnou ruce, nebyla ani trochu mimo, takže mám vážně co dělat, aby si bonbóny spravedlivě rozdělili a já přitom zůstala pokud možno celá.