Minulý díl: "A... proč?" zeptám se po chvilce a ve stejnou vteřinu, co to vyslovím, se mám chuť praštit do čela. Já jsem se ho zeptala, proč mu přijdu sladká. Jako vážně. Jinak jsem úplně v pořádku. Ne, nejsem, jsem úplná kráva.
"Ehm... proč mi přijdeš sladká?" ošije se, protože na tuhle otázku zřejmě nemá odpověď. Upřímně, kdo by na takovou debilní otázku měl odpověď?
"No... já nevím," rozhodí po chvilce rukama a já uvnitř úplně vybuchuju. Jasně, že neví, ale hlavně, že to tak cítí, no ne?
"Aha.." řeknu jen a pak na sebe chvilku trapně koukáme. Najednou Alex udělá tři kroky ke mně a políbí mě.
Chvilku spolupracuji a v žaludku se mi přitom pořádají závody snad tisíce motýlů. Alex mě k sobě přivine a já svýma rukama zajedu do jeho jemných vlasů. Vnímám jenom jeho vůni a lehké strniště, jímž mě škrábe na bradě a tvářích.
Když se od sebe po chvilce odtrhneme, jsem ráda, že mě drží, protože jinak bych se asi na svých nohách, které se proměnily v nestálý rosol, neudržela.
Alex to asi tuší, proto mě stále pevně drží a políbí mě na čelo stejně jako před chvílí.
"Dobrý?" zeptá se po chvíli sebevědomě a já se na něj usměju, ačkoli jsem stále trochu mimo.
"Skvělý," odpovím mu a pak se ruku v ruce vydáme na pláž.
"No kde jsi prosimtě já jsem po tobě málem vyhlásila celostátní pátrání!" vyjede na mě Lori, hned co vstoupím do dveří, ale já se na ni jen zfetovaně usměju a jdu dál.
"Co je ti? Je ti špatně?!" zapomene ihned na to, že na mě byla naštvaná a starostlivě mě pohladí po zádech.
"Ne," zavrtím hlavou a pohladím Tobyho, který na mě kouká bystrýma očima, po hlavičce.
"Tak proč jsi přišla tak pozdě?" dožaduje se Lori stále vysvětlení a já se podívám na hodiny. Skutečně, s Alexem jsem se zdržela několik hodin.
"Já... jsem se byla projít na pláži s Alexem," rozhodnu se po krátkém zaváhání říci pravdu, ale podle Lorinýho výrazu naznám, že to nebyl zrovna nejlepší nápad.
"S kým?!" zvýší hlas do nesnesitelné hlasitosti a já vyvalím oči.
"No s Alexem..." řeknu tiše a Lori se chytne za hlavu.
"A co jste tam dělali?!" zeptá se, i když jí to musí být jasné z mého provinilého pohledu.
"Ale Alex je fajn, vážně, zamiluješ si ho," zkusím jí přesvědčit, že Alex je skutečně jinej, než všichni ostatní kluci, před kterýma mě Lori bezpočtukrát varovala.
"No jasně, kolikrát jsi s ním mluvila prosimtě, že ho tak dobře znáš?!" zavrtí Lori hlavou a já se zamyslím.
"Dvakrát," odpovím po chvilce a Lori spadne brada.
"To jako vážně?!" zaječí a aniž by čekala na odpověď, chytne mě za loket a odvleče do mého pokoje. Toby kolem zmateně poskakuje a hlasitě štěká.
"Tady zůstaneš a toho kluka už víckrát neuvidíš, je ti to jasný?!" přikáže mi potom a dveře za sebou hlasitě zabouchne.
Když si uvědomím, co mi právě řekla, padnu na postel a propuknu v pláč.
Zdarec, omlouvám se, že jsem dlouho nenapsala vícedílovku, ale mám za celou školní docházku konečně volný víkend, na který jsem si naplánovala comeback, takže tady ji máte. Od teď bude každá moje vícedílovka zase jednou za dva dny. Jo a já vím, že máte právo být nespokojení s tím, že to na týhle stránce jde z kopce, ale moje pocity ohledně včerejšího komentáře dokonale vyjadřuje obrázek níže. Mějte se krásně!
Peace and Love,
LoTé
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za tvůj komentář :) LoTé & EmBee