Birthday List

LoTé

Je mi šestnáct, proběhne mi hlavou jakmile otevřu oči a šťastně se protáhnu. Jiní dospívající v mém věku by pravděpodobně skákali radostí, že už můžou řídit auto, já se těším na jinou věc. Rodiče mi slíbili, že až mi bude šestnáct, dovolí mi jet s mým přítelem a jeho kapelou na tour, které začiná už za dva týdny. Nemůžu se dočkat!!

„Wesley?“ otočím se na svou lásku, která by měla ležet hned vedle mě, ale druhá půlka postele je prázdná. Jediné, co na ní najdu, je drobný lísteček.

Všechno nejlepší Blanche! Otoč na druhou stranu. Stojí tam a já tento pokyn poslechnu a nemůžu uvěřit svým očím. Wesley mi připravil seznam 16 věcí kvůli kterým, cituji: jsem

Frajer z deštnýho pralesa, 29.díl

LoTé

"No to si ze mě děláte srandu?!" vyjekne Luke opírající se o svého jeepa a má co dělat, aby mu nevypadli oči z důlků. My se jen zasmějeme a Drew mě na potvrzení Lukovy dedukce políbí. 
"Jak?! Proč?! Co?! Jak?!" Vychází z Luka podivné skřeky, které baví celé širé okolí. Jeho reakce ale nikoho neudivuje a tím míň by měla udivovat nás. Vždyť právě Luke se našich ostrých hádek naposlouchal víc než kdokoli jiný. 
"Tak takhle se balí holky?" otočí se na Drewa když se trochu uklidní, ale ten se na něj jen nechápavě podívá.
"No necháš ji kousnout pavoukem, pak se o ni pár dní staráš a ona ti nakonec sama skočí

Kill or Save? Kill!

EmBee

"Okamžitě se schovejte! Přicházejí," řvala jsem na všechny, když se nad naší skrýší rozezněly výstřely. Američtí vojáci pročesávali okolí, ale byli tak blízko, že jsme museli něco udělat.

"Vy dva a vy, tady máte zbraně. Rozdělte se na pravý a levý křídlo já jdu ve středu. Všechno jasný?" ukážu na nejsilnější kluky, co by pravděpodobně mohli přežít. Hodím každému z nich zbraň, které jsme mrtvým američanům sebrali, a vydáváme se do boje.

Bylo jich sice jen pár, ale přestřelky byly kruté. Tři z našich

Life Full of Fear 9.díl - Chytli ho?

EmBee

"Otevři oči. Probuď se Jasmine, no tak," slyšela jsem v hlavě nějaké hlasy. Těžko říct komu patřily.
"Jasmine, nejsi přeci mrtvá, tak otevři oči," naléhal dál, ale víčka jsem měla tak ztěžklé, že i kdybych chtěla nemohla bych. Nakonec jsem se přemohla a oči přece jen otevřela. Místnost byla však, tak moc osvětlená, že jsem toho stejně nic moc neviděla. Jen nějakého člověka rozvaleného v křesle vedle mé postele. Snažila jsem se zvednout hlavu, abych na něj viděla lépe, ale moje rozležené tělo, mi ani tento malinký pohyb nedovolil. Ian však zaznamenal i ten nejmenší pohyb, který jsem zvládla a natáhl se ke mě.
"Iane," vzdychla jsem nahlas. Těžká víčka

School of Wizards 8.díl

Annabellka
Wesley se na Daisy díval hodně dlouho. Držel jí dost blízko sebe a zuřivě se jí díval do očí. A nakonec jí políbil, takže jsme všichni byli v šoku!
„Co děláš?“ vyjekla Daisy, když se od něj odtrhla.
Wesleyho obličej byl najednou úplně jiný. Z rozzuřeného lva se proměnil do malého štěňátka.
„Daisy, už dlouho tě mám strašně rád. Vím, že jsem se k tobě celý ty 3 roky co tu ji, choval jako debil, ale věř mi, mám tě strašně rád“
„Wesley, poslouchej. Já chápu, že mě můžeš mít rád, ale já tebe ráda nemám,“ řekla mu celkem klidně. „ale prý po tobě jede Renny McAllisterová, tak si jdi líbat jí“ dořekla to Daisy a šla pryč z jídelny.
„Renny?“ zamyslel se Wesley. „Ta z 11. ročníku?“
„Jo, to je ta Renny. Taky jsem slyšela, že se jí líbíš“ odpověděla mu Sandie a dojedla poslední sousto

Když válka, tak válka

LoTé

"Připravená?" zeptá se mě Drew, když vystoupíme z auta a já se zhluboka nadechnu. Ne! Nejsem! Absolutně! Mám chuť utéct a po zbytek života žít v lesích. Místo hysterického záchvatu, který ve mně právě probíhá, se ale na Drewa jenom usměju a kývnu. Co to dělááš?!? Řve každičký můj pór, když se ho chytám za ruku a nechám se vést k domu jeho mámy. 
Kývnutí na nabídku k sňatku už mi nepřipadá až tak dobrý nápad jako minulý týden na vrcholku kopce s romantickým výhledem. Už dávno jsem věděla, že mě Drewova maminka moc nemusí, nechápu co mě to napadlo!
"To bude dobrý, Bi!" Pokusí se mě Drew uklidnit. 

Frajer z deštnýho pralesa, 28.díl

LoTé

"Uniklo mi něco?" Vykulím oči, když u snídaně uvidím Victorii přimáčklou na Patrickovi zatímco mu něco smyslně šeptá do ucha. Patricka asi ani tak nezajímá obsah jejích slov, jako spíš obsah její podprsenky. Ten je navíc určitě mnohem těžší než její bezduché žvatlání. 
"Jo, ale nic závažnýho." odpoví mi na mou otázku Carly, když si všimne směru mého pohledu a dál se spokojeně rýpe ve svém ovocném salátu. 
"Co to dělá?" zeptám se nechápavě a usměji se na Drewa, který celý splavený potem právě dorazil do jídelny. 
"Co myslíš? Ukradla jsi jí Drewa, vynahrazuje si to," pokrčí rameny a zazubí se na

On Top Of The World

LoTé

Poznámka: Pusťte si k tomu tohle, jestli můžu radit. Příjemné čtení :)

"Bianco! No tak Bi, vstávej!" drbne do mě Drew hlavou, ale já jenom něco zamulmám a ani se nehnu. Určitě má v plánu zase jednu z těch svých úžasných túr po okolní přírodě, když je sobota. 
"Drew, mně se dneska nikam nechce," zakňučím, když nepřestává otravovat a můj milovaný přítel se zasměje. 
"To se ti ale nechce nikdy, takže žádné vychýlení z oběžné dráhy." pronese vědecky a já ho plácnu do ramene, ale zasměju se s ním. Má pravdu, jsem líná jako veš, ale jsem na to pyšná. Tedy, byla bych, kdyby mě Drew pokaždý někam nevytáhl. Stejně jako teď. 
"Fakt je to nutný?" zašklebím se, ale aspoň konečně otevřu oči a z pod víček na něj mžourám. 
"Uvidíš, že se ti to bude líbit." Usměje se na mě a

Frajer z deštnýho pralesa, 27.díl

LoTé

"Tak dobrou," řekne Drew už po několikáté a políbí mě. 
"Dobrou." zamumlám zpátky ale ruce z jeho pasu dolů nedám a ani on nevypadá, že by mě chtěl přestat objímat. 
"Dobrou," zopakuje a přitiskne mě k sobě ještě blíž. Napadne mě, jestli slabost v kolenou cítím kvůli nedávné infekci, nebo je to kvůli němu. 
"Hezky se vyspi," odpovím mu a zajedu mu rukama do vlasů. 
"Ty taky," popřeje mi a jeho ruce mi sjedou po zádech trochu níž. Bolestně syknu a Drew se ode mě konečně odtrhne. 
"Ublížil jsem ti?" zeptá se vyděšeně a pohladí mě po tváři. 

Frajer z deštnýho pralesa, 26.díl

LoTé

"A jsme tady!" rozrazí dveře do jídelny a já se zase zachichotám. Ok, už je to docela trapný, uznávám. 
"Co si dáš lady?" zeptá se mě, když mě posadí k prvnímu ze stolů a ignoruje pobavené pohledy kuchařek, které nám sice asi nerozumí ani slovo, ale i tak jim minimálně Drewovo chování musí připadat dost zábavné. 
"Něco hodně." odpovím naprosto nesmyslně a Drew se zasměje. 
"Ok, donesu ti něco hodně." Mrkne na mě a zamíří ke kuchařkám, které se začnou chichotat jako já před chvílí. Jestli zním taky takhle strašně, vážně bych s tím měla přestat. 
Najednou se rozrazí dveře a dovnitř vpadne

Step by Step (13+)

Annabellka

„Začneme na tři” křikla trenérka a pustila písničku od Gabriela Valima. „Raz, dva, tři a jedem”
Začala jsem se hýbat v rytmu hudby a naprosto si užívat volnost, kterou mi tanec dává. Dávala jsem si pozor na každý pohyb, na všechno, co by se mi při něm mohlo zkazit. Hýbala jsem nohama i rukama do rytmu písně, aniž bych si všimla, že tancuju úplně sama a že písnička už dávno skončila.
„Genevo, je pěkné vidět, že tě tanec až takto baví, ale nemáš to zapotřebí” řekla naštvaně trenérka, nemá tohle ráda. Má ráda, když si tanec užíváte, ale ne, když tancujete mimo hudbu.
„Omlouvám se, Andro”

Frajer z deštnýho pralesa, 25.díl

LoTé

"Furt mlel něco o tom, že to brzo splaskne a podobný kecy." Zavrtí Drew vztekle hlavou, sedne si zpátky na židli postavenou hned vedle mé postele a pokusí se mě vzít za ruku. Uhnu, jediný, co teď chci slyšet je, co se tu dělo zatímco jsem byla mimo. 
"No tak Saaab, neřeš to, už je to pryč," protočí oči a opře se o opěradlo. 
"A kdo mi ho potom zavolal?" zeptám se, protože je mi jasný, že to nemohlo splasknout samo od sebe.
"Já. Strašně nadával, že jsme tě hrozně ohrozili a že jsme ho měli zavolat hned." Znovu se natáhne, aby mě vzal za ruku a já tentokrát neuhnu. 
"Děkuju." pípnu a on se usměje. "To by přeci

Frajer z deštnýho pralesa, 24.díl

LoTé

"Já jsem unavená." Protáhnu se a zívnu. Drew se pousměje a koutkem oka se podívá na hodinky. 
"Se nedivím, proseděli jsme tu celej den." Vypne notebook a dá mi pusu na čelo. 
"Drew?" oslovím ho a stáhnu ho zpátky k sobě, i když chtěl určitě jen odendat notebook, který mi příjemně hřál nohy. 
"Co je?" zeptá se a když na mě skoro spadne, začne se smát.
"Moje oblíbená barva?" stisknu rty a on si povzdechne. 
"Světle fialová jako šeřík." odpoví správně a já spokojeně kývnu. 
"Datum narození?" 
"17. května 1994, byl čtvrtek, slunečno, 18:00

Opožděné setkání

Kája

"Mamí," volala na mě Holly, "můžu si vzít do L.A. skejt?" Doslova se přiřítila ze schodů, div do mě nevrazila a hodila na mě svůj typický štěněčí pohled. "Dobře, ale vezmeš s chrániče!" Povolila jsem své patnáctileté dceři, která byla z našeho výletu do Los Angeles nadšená už týdny. Já jsem měla spíš cestovní horečku. Ale když cestujete s pubertální dcerou a manželem z Dallasu do L.A., můžete si to dovolit.
"Tak vyrazíme?" Prohodil s úsměvem můj manžel Anthony, kvůli kterému tam vlastně jedeme. Musí tam pracovně a jak Holly slyšela něco o cestě do Los Angeles...
Rychle jsem zkontrolovala jestli máme vše, Anthony nám pomohl s kufry do auta a už jsme

Tématická období

Nazdar lidi,

takže jsme se tak nějak rozhodly, že bysme mohli udělat na zkoušku takový tématický období (14 dnů). V podstatě to znamená, že bysme v pondělí zveřejnily jedno téma a vy byste mohli na to téma psát jednodílovky, který by zde v těch čtrnácti dnech byly zveřejněny. My je pochopitelně budeme psát taky, ale určitě budeme moc rádi, když se také zapojíte. Asi by vás tedy zajímalo, co je téma pro první období... válka! Doufáme, že nám od vás dojde hodně ffek a že se vám ty naše budou líbit :) Mějte se krásně!

LoTé a EmBee♥

Stará láska nerezaví...

EmBee

Mezi Andreinými věcmi najdu kožený deník svázaný koženým provázkem se srdíčkem na konci, který jsem ji dal po maturitě, jako důkaz neodlučitelného přátelství. Její deník... Vzdychnu si. Dlouho váhám jestli ho otevřít nebo ne, ale nakonec ho otevřu s nadějí, že se dozvím něco, co jsem přehlídl a ublížil ji tím...

15th July, 2017

"Andreo! Ahoj, dlouho jsme se neviděli, zlato." obejme mě můj spolužák ze střední a já ho s radostí obejmu také.
"Wesley! Jak ráda tě vidím," zamumlám mu do ramene a prohlídnu si ho, přece jenom od střední už uběhlo pěkných 6 let. Musím říct, že mu to teď sekne ještě víc než dřív. I přes tričko mu jde vidět

School of Wizards 7.díl

Annabellka

Jídelna pro mě byla celkem překvapení. Čekala jsem, že jídelna bude ve sto padesát let staré škole zašlá a divná. Pro moje překvapení byla jídelna moderní, jako v normálních amerických školách.
„Na co tak koukáš?“ zeptala se mě Sandie.
„No, na jídelnu“
„A proč prosimtě?“
„Tak sorry, ale já jsem čekala, že ta jídelna bude stejně rozpadlá jako zbytek školy“
„Nemusíš se omlouvat, já na tom byla podobně“
Došla jsem ke stolu s jídlem a začala si nabírat lasagne. Sandie si vzala svůj talíř a na něj si dala chicken enchiladas (pozn. nechala jsem to v angličtině a pokud někdo neví co to je, jsou to také malé rolky s masem :D).

Frajer z deštnýho pralesa, 23.díl

LoTé

"No tak počkej, počkej!" rozesměje se Drew po chvíli a lehce mě od sebe odstrčí. 
"Nebuď tak nenažraná," mrkne na mě i když bych se vsadila, že se mu to líbí ještě víc než mě. 
"Nenažraná? Já mám hlad!" vzpomenu si a Drew nade mnou zavrtí hlavou. 
"Tu máš." Natáhne se pro tác a položí mi ho na klín. 
"Co je to?" zaksichtím se jelikož obsah malé mističky hned nepoznám a Drew povytáhne obočí. 
"Přeci gazpacho!" odpoví mi a já se plácnu do čela a vzápětí syknu. Monokl mě pořád bolí. Počkat... Tři dny? To musím být nádherně vybarvená... Do žluta, uvědomím si

Life Full of Fear 8.díl - Konec...

EmBee

"Same, Trevore! Lidi otevřete! Už to fakt není vtipný," bušil Keats už po několikátý do dveří, ale nikdo nic. Jako by se po všech slehla zem. Zima a strach ze mě vysály všechen život a Keaton na tom nebyl o nic líp.

"To nemá cenu, Keatone," cvakala jsem zuby o sebe. Zoufale se na mě podíval a zamířil zpátky ke mě.

"Promiň," vzlykala jsem. Opět. Já vím, ale vážně jsem to nezvládala psychicky a dokonce abni fyzicky.

"Pšššt. Ty za to nemůžeš," snažil se mě svým nachraptělým hláskem uklidnit.

Seděli jsme nalepení co nejvíce na sebe, tělo na tělo, a na sobě jsme měli přehozené všechno možné, jen abychom se zahřáli.

Setkání u kanálu

LoTé

"Ne!" vyjeknu když šlápnu na vratký poklop kanálu a on se propadne. Nestihnu ani mrknout a už stojím až po kolena ve smrduté vodě a všude kolem mě plavou nejrůznější odpadky a jiné věci, jejichž původ raději nechci ani znát. Kanál díky bohu nebyl moc hluboký, takže se mi kromě zničených bot a pravděpodobně i kalhot nic zlého nestalo. No, i když... Absolutně se ztrapním před tím, kdo mě odsud vytáhne. Ale furt lepší, než tu zůstat a shnít tu společně s krysami a jinou havětí. Zblednu, když si uvědomím, že toho tu musí být plno, a proto se zadívám otvorem nahoru.
"Pomóóc!" začnu řvát, ale shora se nikdo neozývá. Kdo by taky v tuhle dobu šel postranní uličkou mezi čínskou restaurací a

Frajer z deštnýho pralesa, 22.díl

LoTé

Drew zavře oči a já stisknu rty, abych se mu nezačala smát do obličeje. Po chvilce je zase otevře a zavrtí hlavou. 
"Tohle se mi snad jen zdá." Cvrnkne mě do nosu a vykročí ke dveřím. Když už je u nich, otočí se zpět na mě. 
"Co si naše princeznička dá?" mrkne na mě ale za mě mu odpoví můj žaludek, který hlasitě zakručí. 
"Cokoliv a rychle." Hodím na něj štěněčí pohled a on kývne a vyjde z pokoje. Lehnu si zpátky na polštář a zadívám se na bílý strop pokoje. Doba, než Drew dojde až do jídelny, vezme něco k snědku a pak zase vyjde nahoru, nějakou chvilku zabere a na mě se začíná projevovat několikadenní ležení. Jsem

Masakr na střední škole Sequim High School

Annabellka

Z deníku Wesleyho Stromberga
20.2.2013
Někdy v březnu příštího roku se já a Drew pomstíme škole a nebude jen taková nějaká trapná pomsta, třeba že ukradneme výsledky testů na písemku. Musíme se konečně naučit pracovat se zbraněmi, kterými potom způsobíme zkázu a chaos na naší škole. Bude to jako útok na dvojčata v NYC, bombový útok v Paříži, jako 2. světová válka, všechno dohromady. Chci, aby si mě a Drewa svět navždycky pamatoval.

Wesley’s POV
11.3.2014
Seděli jsme v autě. Já na místě řidiče a Drew na místě spolujezdce. Čím dál jsme se blížili ke škole a tím víc mi v žilách začínal pulzovat

Zavřená tělocvična (15+)

LoTé & EmBee & special guest Rory

Bylo krásné sobotní odpoledne. Mladý muž právě přecházel ulici a už se natahoval po skleněných dveřích tělocvičny, když tu mu padl zrak na ceduli, která visela nad klikou: Zavřeno z důvodu rekonstrukce. Otočil se na podpatku a zamířil zpátky do svého bytu. 

'Díky bohu, že Keats není doma,' pomyslel si, když odemykal dveře.

Odkopl boty a hodil tašku na zem společně se svým tričkem. Na iPod si pustil svoji oblíbenou písničku, sluchátka si strčil do uší a začal dělat kliky.

Po chvíli v zámku zachrastily klíče ještě jednou a do bytu vešla Wesleyho dlouholetá přítelkyně Zoe. Doufala, že tam přijde

Frajer z deštnýho pralesa, 21.díl

LoTé

Probudí mě silné světlo zářící mi přímo do obličeje a tak s námahou otevřu oči a podívám se okolo sebe. Není to můj momentální pokoj ale podle zařízení poznám, že jsem pořád v baráčku do kterého jsem před pár dny přijela. 
"Díky bohu," zamumlám jelikož nejsem v nemocnici a pokusím se polknout zvláštní pachuť v ústech a trochu si osvěžit rty, ale moc se mi to nepovede. Opatrně se proto zvednu a podívám se na malý stolek vedle postele, jestli se tam náhodou nenachází sklenice s vodou. 
Zklamaně ale zjistím, že je tam položená jen malá knížka v tmavě zelené barvě. Natáhnu se aspoň pro ní a zadívám se na obal. Jediné, co

Life Full of Fear 7.díl - Prý Keaton

EmBee

"Vážně nechceš zůstat doma?" Zeptal se mě Ian, zatímco zaparkoval před školou. Po tom včerejšku se choval vážně divně.

"Ne. Byl to jen sen," špitla jsem, ale jen vzpomínka na to, co se stalo před pár lety, ve mě vyvolal nepříjemný pocit v žaludku. Nahlas jsem polkla a beze slova vystoupila z auta. Než jsem došla, Ian se ani nehnul. A to myslím doslova. Seděl tam jak kamenná socha.

Když jsem prošla kolem Finna, kupky svalů, myslela jsem, že se udělám do kaťat. Zíral na mě jak na kus masa, ale ani se nepohl, jako by ho někdo přilepil k zemi. Radši jsem toho využila a rychleji se přesunula ke své skřínce. Vyndávala jsem si potřebné sešity, když uslyšela jsem, jak se na chodbě začal někdo o něco dohadovat. Chtěla jsem dělat, jako že

Frajer z deštnýho pralesa, 20.díl

LoTé

"Sab co je?" vyděsí se Drew a začne třást mými rameny abych se probrala, jelikož jsem bolestí na chvilku omdlela. 
"Moje noha," vzlyknu. "To bolí!!" Všichni, co se kolem mě mezitím seběhli se podívají na moje pravé chodidlo a vyděšeně vykulí oči. 
"Co je?" zeptám se tiše Drewa, který mě mezitím vzal do náruče a svou hlavou mi brání ve výhledu na moji nohu. 
"Nic, to bude dobrý," odpoví mi ale jeho hlas nezní ani trochu přesvědčeně.
"Que debo hacer?" otočí se zoufale na muže stojící o kousek dál, kteří momentálně něco hledají ve vysoké trávě. 
"Eso!" vykřikne najednou jeden z nich a opatrně do ruky uchopí vzpouzejícího se

Špatné rozhodnutí

EmBee

"Grace, krásko moje." Objal mě zezadu a políbil mě na krk.

"Ethane, miláčku" při slově miláčku mi nějak zhořkla chuť v puse. Otočila jsem se k němu a oplatila mu polibek na tvář. Ale hádám, že mě prokoukl.

"Jsi připravená?" Zašeptal mi do ucha. Jen jsem tiše přikývla. Přitom jsem se ale celá klepala. Ten večer pro mě moc znamenal. Celý život jsem chtěla tvořit vlastní hudbu, a to hlavně bez tátovi pomoci. A dnes jsem byla nominována na nejlepší album roku. Co víc si přát?! Možná jen to, aby jeden z mých "soupeřů" nebyl můj bývalý kluk, kterého jsem opustila...

"Ty máš strach, že až ho uvidíš znovu se do

School of Wizards 6.díl

Annabellka

Otočila jsem se za hlasem a stál tam ten poslední člověk, se kterým jsem teď chtěla mluvit.
„Keatone, pokud se mi chystáš omluvit, tak to zkus jinde, já o to nestojim“ zvedla jsem se z písku a oklepala si džíny.
„Angee, já nevim, co bys chtěla jako omluvu. Udělám cokoli“ řekl a dost mě tím zaskočil.
„Ahá“ protáhla jsem samohlásku. „Co tak najednou?“ a založila jsem si ruce na prsou a okamžitě dala ruce bolestí dolů. Zasraný zápěstí!
„Tenhle rituál vymyslel brácha, ne já. Já mu to rozmlouval, ale on byl jak posedlej“
„Jo, tak když si mu to tak hrozně rozmlouval, tak proč si mě vtáhnul dovnitř?“ vyjela jsem na něj.
Keatona zaskočila moje otázka, začal koktat a nemohl

Life Full of Fear 6.díl - Bolestivé vzpomínky

EmBee

"Jasmine uteč!" uslyšela jsem náhle v té tmě. Ten hlas jsem znala a to mě děsilo ještě víc. Co tady dělá?
"Jas, dělej!" prosil mě dál, bloudila jsem v té tmě a snažila se ho najít alespoň po sluchu. Náhle jsem kopla do nějaké kovové tyče, která následně spadla s velkým řachnutím na zem. Kovový zvuk se rozléhal po celém skladu a mě naskočila husí kůže. To mě však nezastavilo. Ohmatávala jsem různé poličky a pomalu se posouvala dál, když jsem konečně ucítila dech té osoby. Byl mělký, jako by se bál, že když se nadechne víc, stane se něco strašného. Srdce se mu rozbušilo ještě více, když ucítil mou přítomnost, jako by to ještě šlo.
"Běž prosím." plakal už, ale už bylo příliš

Frajer z deštnýho pralesa, 19.díl

LoTé

"Hola!" zavolám na skupinku indiánů, když vystoupím z Lukova auta a popadnu první bedničku s jídlem, která mi přijde pod ruku. 
"Netahej to!" vyjekne Drew a bednu mi z ruky vytrhne. 
"Co blbneš?" koukám na něj jako na blázna a on pokrčí rameny.
"Je to těžký," odpoví mi a já povytáhnu obočí. Je to poloprázdný ale budiž. 
"Hej! Co se to mezi vámi stalo?" přistoupí ke mně Luke a dloubne mě pod žebra.
"A co se stalo tobě?!" všimne si konečně mého obličeje a zděsí se. Celou dobu byl nejspíš příliš zaujat tím, že se s Drewem bavíme aniž bychom si při tom vyškrábali oči.
"Victoria mě zmlátila a Drew je prostě v

Krásný výlet

Pomaranč

Prechádzam sa s mojou najlepšou kamarátkou Jane po Prahe. Sme tu na výlete so školou, sme druháčky na strednej. Máme rozchod čiže pôjdeme najskôr do nijaké obchodného centra. „Rika, poď už!“ kriči na mňa Jane. „Idem, ach jaj ty si nedočkavá neviem čo ťa na tom nakupovaní baví.“ Provokatívne som jej povedala. „Jój prestaň!“ „No dobre, ale poďme na skateoch, prosím.“ Hodila som na ňu psie oči. „Ok, ok Rika tak iď už chcem si niečo kúpiť.“ Išli sme do nákupného centra, kde sme pobehali skoro všetky obchodné centrá. Jane si toho nakúpila hromadu ale aj ja som si toho kúpila dosť. Aj keď moc nemusím nakupovanie. Ideme už naspäť do hotela, samozrejme na skateoch a ja ako vždy robím blbosti. „No ták Rika nerob! Spadneš a ja ti prvú pomoc dávať nebudem.“ Jane kričala spoza mňa ja som sa na ňu otočila ale stále som išla na skate a chcela som niečo

Girl next door

LoTé

"Claudie, to nemyslíš vážně!" vletí do mého pokoje Nora bez zaklepání a rovnou mi vrazí záhlavec a vytrhne mi dalekohled z ruky. 
"Co je?" zeptám se nevinně a nenápadným gestem shodím deník, ležící na kraji stolu na zem, a pak ho kopnu pod postel. 
"Co je to?" zeptá se Nora se zájmem a já se zděsím. Očividně to tak nenápadné nebylo. 
"Nic!" vykřiknu ale to už se kamarádka ohýbá a zvedá můj pozorovatelský deník, jak jsem ho nazvala. Tohle nedopadne dobře. 
"Claudie!" otevře Nora prvně šokovaně pusu a potom se rozesměje. 
"Ty by ses měla jít léčit!" poklepe mi na čelo a prohlíží si moje zápisky. 
"OMG, tahle," rozesměje se a přistrčí mi

Frajer z deštnýho pralesa, 18.díl

LoTé

"Kámo kašli na to," zatahá ho Wesley za rukáv ale Drew se ani nehne. 
"A kde bych jako měla bejt?" zarazí se Victoria ale Drewovi se do očí nepodívá. Nedivím se jí, musí vypadat zlověstně. 
"Řekl bych, že někde v polovině letu odsud do New Yorku," zašklebí se Drew ironicky ale Victoria najednou jakoby nabrala ztracené sebevědomí a pohlédne mu zpříma do očí. 
"Tak to se pleteš chlapče. Já se nikam nechystám. A měl by sis dávat bacha na pusu, nebo odsud vyletíš dřív než bys řekl švec," sjede ho pohrdavým pohledem a Drewovi se napnou všechny svaly v těle.
"Máš štěstí, že holku bych v životě neuhodil, i když se chová jako největší kráva na světě,"

Frajer z deštnýho pralesa, 17.díl

LoTé

"Ahoj Sab, jak je ti?" podívá se na mě Carly soucitně a já se vyděsím k smrti. Drew jí to přeci nemohl tak rychle vyklopit, teď jsem přišla z koupelny!
"Cože?!" vyjeknu pisklavě a vykulím na ní oči a ona mi můj vykulený pohled opětuje nechápavým. 
"No..." zvedne ruku a ukáže si na obličej. Jo aha!
"Jo tohle," dotknu se své tváře a syknu. 
"Ujde to," mávnu rukou a spadne mi kámen ze srdce. Jsem paranoidní, Drew vážně neměl šanci to nikomu vyklopit. A já tak nějak vím, že to ani neudělá i když těch šancí bude kvantum. 
Až teď si ale všimnu Victorie, která na své

School of Wizards 5.díl

Annabellka

„Angeeline,“ hladila mě Sandie po zádech a já pořád plakala. „řekneš mi, co se stalo?“
„To coven“ vzlykla jsem. „udělali se mnou nějakej rituál“
„Rituál?“
Na tuto otázku jsem jen kývla.
„Víš, jakej rituál to byl?“
„Nemám ponětí,“ zamyslela jsem se. „ale vím, že když Wesley začal kouzlit, u měděného pohárku se začal tvořit šedý dým s fialovýma jiskrama“
„Cože?“ zděsila se Sandie. „Tak to musíš rychle začít jednat. Musim ti s tim pomoct, jde o to, že tenhle rituál je na ovládnutí mysli. Proto ti odebírali tu krev“ naznačila uvozovky u slova „odebírali“. „Teď tě mají pod palcem kluci a můžou ti ovládat mysl“
„To nemyslíš vážně. Dá se s tím něco dělat?“