Nový život, 23.díl

LoTé

"Kamalo vstávej, přijdeš pozdě do školy," zalomcuje se mnou ráno Sab, ale ani když jsem vzhůru a mátožně se oblékám, nemá se k odchodu z pokoje.
"Co je?" zeptám se jí už trochu podrážděně, protože je mi úplně jasné, co po mně bude Sab chtít. 
"Ty Kam," začne Sab opatrně a sedne si na kraj mé komody. Já ji ale vzápětí se sladkým: "Dovolíš?" odstrčím, abych mohla vybrat, co si dneska vlastně obleču. Jako vždy ale vytáhnu školní uniformu, co jiného. 
Sab tím trochu vyvedu z míry, opře se proto o zeď, od které jí pochopitelně nemůžu odstrčit a nervózně pokračuje. 
"Vy jste se včera s Lukem pohádali?" zeptá se opatrně a já si povzdechnu. 


"Proč, říkal ti něco?" odpovím otázku a ona zavrtí hlavou. 
"Ne, odpojil se dřív, než jsem se vrátila do pokoje. Ale ty jsi celou noc brečela. I večeři ti máma nesla sem," vezme mě Sab starostlivě za rameno, ale já ucuknu. 
"Těhotný ženský mají takový výkyvy ne? Že se prostě bezdůvodně rozbrečí a nedokážou přestat?" snažím se to svést na jakoukoli možnou blbost, ale Sab se ušklíbne. 
"Jsem nevěděla, že těhotný i ječí na svý nejlepší kamarádky a pak se zavírají ve svém pokoji a nechtějí vylézt," pronese kousavě a já se na ni zamračím. 
"To bude asi tím, že jsi nikdy nebyla těhotná," odbudu ji a poté, co si udělám hladký culík odejdu do kuchyně na snídani, která už na mě čeká na stole. 
"Jak ses vyspala?" zeptá se opatrně Lori, která je očividně citlivěji založená než Sab. 
"Dobře," odpovím jí a zakousnu se do rohlíku, jehož chuť ani nevnímám. 
"A děkuji za večeři," dodám, i když jsem ji vyhodila do koše. Nechtěla jsem Lori urazit ani ji donutit, aby mě musela k jídlu nutit. A na jídlo jsem se nemohla ani podívat, tak co jsem měla dělat. 
"Chutnalo ti?" rozzáří se Lori očividně a já s falešným úsměvem přikývnu. 
"Bylo to moc dobrý," dodám ještě a mám chuť si nafackovat. Luke měl pravdu, nikdy dřív jsem se takhle nechovala, nikdy jsem ani nelhala. Teď mi to najednou nedělá žádný problém. 
"Tady máš svačinu," položí vedle mě na stůl zabalenou housku a dva kusy ovoce a mně se zvedne žaludek. Přesto se přemůžu a znovu slušně poděkuju. 
"Tak já už půjdu, přijdu odpoledne, ahoj," rozloučím se pak rychle a Tobyho podrbu na hlavičce, když ke mně v předsíni přiběhne. 
Pak rychle seběhnu schody a venku narazím přímo do Keatna, který nervózně postává venku. Ani nevím proč, ale tvář se mi rozzáří jako sluníčko a chvíli nejsem schopná slova, jak jsem ráda, že tady na mě čeká. 
"Ehm, ahoj," ošije se Keaton, když dlouho nic neříkám a já se proberu. 
"Jé, ahoj, čekáš tu na mě?" zeptám se ho s úsměvem a vykročím směrem ke škole. On mě pochopitelně následuje. 
"No..." odmlčí se a vezme mi z ruky tašku, kterou následně přehodí přes svoje rameno. 
"Chtěl jsem s tebou mluvit..." začne nesměle a já ho pobídnu. 
"Povídej."
"Má teď Angie někoho?" zeptá se Keaton a mě zmrzne úsměv na tváři.


Další díly:
Konec Světa, 23.díl - 26.10.
Nový život, 24.díl - 28.10.