středa 31. prosince 2014

Always by your side -4-

EmBee

"Počkat, takže jsi duch, umíš číst myšlenky a procházíš skrz živou hmotu," shrnul Matt vykuleně vše co jsme mu řekli s Keatsem.
"Přesně tak," přikývl Keats.
"A taky tě nemůžu zabít," vzpomněl si Matt na to, co se před nějakou tou chvílí stalo na chodbě.
"Vypadá to tak," rozchechtal se Keaton.
"Dobrá, ale jaktože tě vidím? Ne že bych nebyl rád, ale nejsem tvá životní láska jako Camile, nic takovýho."
"To je právě to. My nevíme. Ani nevíme jestli si jediný, kdo ho viděl, co když Sierra..." promluvila jsem po dlouhém mlčení.
"Cami," zvedl ke mě Keaton smutně hlavu.

pondělí 29. prosince 2014

Nový život, 31.díl

LoTé

"Ale no tak, vždyť brzy zase přijedu," utře mi Luke slzy koulející se mi po tvářích a já vzdorovitě vystrčím bradu. 
"No jo, ale kdy?" popotáhnu a on pokrčí rameny. 
"Brzy," slíbí a obejme mě. Nechci aby odjel. Nechci aby Vánoce tak rychle skončily a já musela jít za pár dní do školy. Chci aby se konečně narodil Wyatt a já se měla aspoň každý den s kým mazlit a na koho se těšit. 
"Čestný slovo?" zeptám se ho a on přikývne. 
"Čestný slovo," usměje se a dá mi pusu na čelo. 
"A ty na ni buď hodnej prcku," pohladí mi bříško a naposledy mi zamává. A pak je pryč.

pátek 26. prosince 2014

The brothers war, 11.díl

Simapj

Společně s Keatonem jsem vylezla na chodbu. V tom bizarním oblečku, který mi dal jsem se cítila dost divně. Přece jen... mít na sobě Keatnovo tričko s Nirvanou, Wesleyovi žabky a džínové kraťasy a i pásek mého bratra, je dost trapný. Kdyby mě takhle někdo viděl, mohl by si říct, co jsme to proboha na jejich pokoji dělali.
"Tak kudy se vydáme?" zeptal se mě můj společník a zvedl ke mně pohled. Na většinu lidí se dívám svrchu. Už jsem si zvykla, že mi až do smrti budou říkat žirafo. No co? Aspoň mám výhled.

sobota 20. prosince 2014

Veselé Vánoce

LoTé

"I dooon't want a lot this Christmas, theere is just one thing I need..." krákorám si spolu s božskou Mariah zatímco zdobím stromek, takže ani nezaslechnu tiché a přibližující se kroky v hale. 
"Baf!" vyskočí na mě zpoza stromku Wesley a já leknutím povyskočím. 
"Ty blbečku!" oženu se po něm, ale on uskočí a ještě se zachechtá jako puberťák. Zavrtím nad ním hlavou. Tohle pako má dvě děti a škemrá o třetí, pomyslím si jen a jako na zavolanou se do obýváku nahrnou oba naši raubíři, John s Danielem. 
Dřív než nás kluci, zmrzlí jako rampouchy, stihnou opusinkovat, ve dveřích už je i Keaton s Maddie, kteří u nás stejně jako každý rok budou trávit Vánoce. Ostatně kluci strejdu s tetičkou milujou a my je máme taky rádi, tak proč ne.

úterý 16. prosince 2014

Konec Světa, 30.díl

LoTé

"Měli bysme asi jít dolů," řeknu po několika minutách tulení a dám Drewovi pusu na holou hruď. On jen něco zamručí a přitiskne si mě blíž k sobě. 
"Nemáš oblečení," zasměje se a přikryje mě dekou, protože si všimne mé husí kůže. 
"Protože jsi ho ze mě strhal někde tamhle," kývnu ke dveřím a taky se zasměju. Drew jien pokrčí rameny a zavře oči. Moc dobře ale ví, že mám pravdu a že budeme muset za chvilku skutečně sejít dolů. Tohle už ale u mámy asi neokecám. Sbírky motýlů jsme tu opravdu nezkoumali. 
"Přemejšlíš nad tím, co řekneš mámě?" zeptá se mě Drew stále se zavřenýma očima a já svraštím obočí. Jak ví na co myslím, když ani neotevře oči?

neděle 14. prosince 2014

Nový život, 30.díl

LoTé

"Lancelot, Million, Audi," čte Luke nejsměšnější jména a hlasitě se přitom pochechtává. V knize je totiž kromě části s "normálními" jmény i seznam jmen, které děti dostávají snad za trest. 
"Woodrow, Lucky, Tokio," nemůže se Luke přestat smát a já mu knihu vezmu. 
"Co je, nechtěla bys malýho pojmenovat Tokio?" vybuchne opět v smích a já protočím oči. Já myslela že těhotné se můžou chovat nepatřičně, ne jejich dospělí a rádoby inteligentní kamarádi. 
"Já bych chtěla nějaký hezký ale netradiční jméno," povzdechnu si a položím knížku na konferenční stolek. Luke vzápětí vyndá mobil. 
"To jako budeš čumět do mobilu, když tu jsi konečně se mnou?!" naštvu se okamžitě a on zavrtí hlavou a ukáže mi malou obrazovku.

pátek 5. prosince 2014

The brothers war, 10.díl

Simapj

Tentokrát mě učil surfovat Keaton. Původně tady byli všichni tři, ale Drew i Wesley to se mnou vzdali hodně rychle. Vůbec se jim nedivím, protože jsem zjistila, že na tuhle činnost jsem naprostej antitalent. A jejich řeči typu: počkej si na svojí vlnu nebo stůj rovně, mi ohromně pomáhaly akorát k dalšímu pádu. Proto odešli tak brzo. Zrovna jsem se snažila udržet rovnováhu, když přišla o dost větší vlna, než jsem byla schopná zvládnout. Zavrávorala jsem a přepadla dozadu. Už jsem čekala, jak se nabodnu na mořského ježka nebo jinou potvoru, ale skončila jsem v Keatnově náručí.

čtvrtek 4. prosince 2014

Konec Světa, 29.díl (13+)

LoTé

"Cože? No to teda nechci!" zrudnu a koukám do země. Jak to může před Isaacem takhle říct, i když má pravdu. 
Drew se jen zakření a přitáhne si mě k sobě. 
"Ne..." snažím se protestovat, ale když ucítím jeho specifickou vůni, je to ještě těžší. 
"Jo, tvůj odpor ke mně z tebe úplně sálá," rozesměje se ještě víc, když vidí můj téměř nepřítomný výraz a mně se málem podlomí kolena. Ještě, že mě drží. I když na druhou stranu jsem tak mimo kvůli němu. 
"Stejně... to..." snažím se něco říct, ale nejsem v jeho těsné blízkosti schopna přemýšlet. 
"Stejně co? Nemáme kondom?" pomůže mi, protože ví, že ze sebe už asi nedostanu ani hlásku. Jen kývnu.

pondělí 1. prosince 2014

Always by your side -3-

EmBee

"Jak?! Nemůže mě vidět, vždyť-," nestačil Keats ani domluvit a ze zad mu trčeli tři šípy. Ne! Ne! Ne! Ne! Ne! Znovu ne!
"Mathew!" Zařvala jsem na svého bratra, který už nad námi chňapal po dalšíš šípích.
"Nevím jak je to možný, ale připadám si jak cvok. Tvůj přítel, můj nejlepší kámoš v říši živ-," rozklepal se Matt. Využila jsem situace a vytrhla mu luk s šípy z rukou. Ještě, že jsem poslední dobou trénovala a schody jsem vybíhala snad milionkrát.
"Jak?!" Nechápavě si mě prohlížel, ale já sama jsem k tomu neznala odpověď.
"Já nevím," hodila jsem ruce kolem bratrových ramen a pevně ho objala. Konečně jsem měla pod rukami živou hmotu. Keatsi?!

The brothers war, 9.díl

Simapj

Seděla jsem na útesu a pozorovala Wese. Stál úplně nakraji, ruce měl založené na hrudi a na sobě jenom kraťasy. Vedli jsme zase jednu úžasnou debatu o tom, kdo skočí první. Samozřejmě se do toho nechtělo nikomu, takže jsme vymýšleli, jak donutit toho druhého skočit. Světe div se, když je to skoro deset metrů vysoko. Na svůj plán shodit ho do moře jsem nezapoměla a tahle situace mi krásně hrála do karet.
"Jsi holka, takže skáčeš první." Tak snadno se nevzdám.