Chvíli přemýšlím, jestli bych mu neměla zalhat, abych ho zase měla jen a jen pro sebe, ale potom si vzpomenu na Lukova včerejší slova a zhluboka si povzdechnu.
"Ne... myslím, že ne," řeknu tak potichu, že slyším sotva samu sebe, ale Keaton mě pravděpodobně slyší, protože si viditelně oddechne a maličko i poskočí.
Nevím proč, ale najednou mám chuť sednout si uprostřed ulice na zem a rozbrečet se. Asi hormony.
"A jak se máš ty?" zeptá se jakoby se nechumelilo a já zatlačím všechny své pocity do nejzastrčenějšího kousku mysli. Nemusí vědět všechno.
"Jo, vlastně docela dobře," vymáčknu ze sebe i křivý úsměv a Keats spokojeně kývne.
"A co mimčo?" řekne pak strašně nahlas a já sebou cuknu. Odezva okolí na sebe nenechá dlouho čekat.
"Jaký mimčo?" vynoří se zpoza rohu Angie a hned se zajímá, co jsme s Keatsem tak hlasitě probírali. Vrhnu na Keatona vražedný pohled, ale on jen pokrčí rameny a hodí na Angie úsměv, ze kterého by roztála i britská královna.
"Jak ses vyspala?" změní Keaton s gracií sobě vlastní téma a Angie se na něj připitoměle usměje.
"Hezky, ale probuzení bylo taky super, díky tý tvý textovce," zamrká na něj z pod dlouhých řas a mně se naježí chlupy po celém těle. Nechápu, proč u mě Keaton vyzvídal, když už si píšou i ranní textovky.
Ale co, vždyť mám Alexe. Jenže ten si o tvoje číslo neřekl... zazní otravnej hlas v mé hlavě a já zrudnu jako by mi to někdo řekl přímo do očí, ne jenom v mé hlavě.
"No měl jsem problém ti ji poslat, ráno se mi nechtělo vůbec vstávat kvůli tý naší noční konverzaci," pokračujou ti dva ve flirtování až k branám školy a já přemýšlím, jestli se mi chce tak moc zvracet z ranní snídaně nebo z nich.
"Angie, jdeš už do školy? Nevím, kde máme první hodinu," zalžu, abych ji těsně před zvoněním konečně dostala do školy a ona se po dlouhém loučení od Keatse skutečně odtrhne.
"Je sladkej, viď," povzdechne si Angie, když za zvuku zvonku klušeme do třídy a já jen protočím oči. Nebudu to s ní řešit, když závodíme o čas.
Když ale těsně před kantorem vběhneme do třídy a vyložíme na lavici učebnice, Angie začne znovu.
"Ty Kam?" nakloní se ke mně, zatímco si dělám pilné zápisky a já si povzdechnu.
"Co je?" odpovím jí, ale hlavu nezvednu.
"Chci s tebou mluvit," špitne zase a já mám chuť jí odseknou, že to přeci už dělá. Učitel nám ale zadal samostatnou práci, a tak k ní natočím hlavu zatímco čekám na její smrtící úder.
"Povídej," pokynu jí, když se k tomu mluvení nějak nemá a ona hlasitě vydechne.
"No, vadilo by ti, kdybych si s Keatsem něco začla?" jde rovnou na věc a já ztuhnu, ačkoli jsem přesně takovýhle dotaz čekala.
"Ne, proč by mi to mělo vadit, mám přeci Alexe," zahraju to do outu a ona se nadšeně usměje.
"Děkuju!" vyjekne. "Je fakt sladkej, viď," řekne zas a já protočím oči. Už to zase začíná.
Další díly:
Konec Světa, 23.díl - 30.10.
Nový život, 24.díl - 1.11.
suprový :33
OdpovědětVymazat