Nový život, 19.díl

LoTé

"Jejda ty vypadáš," vypískne Angie když se ráno doploužím do třídy a já si povzdechnu. Ráno jsem se v zrcadle moc neprohlížela, ale dokážu si představit jak asi vypadám po probrečené noci.
"Co se stalo?" pohladí mě po zádech jen co dosednu do lavice a já si dám hlavu do dlaní.
"Lori mi zakázala scházet se s Alexem," prozradím jí a ona nechápavě nakrčí nosík.
"Počkej počkej, kdo je Lori a kdo je Alex? To není ten, co na tebe čekal před školou, nebo jo?" ujistí se a já zavrtím hlavou.
"Ne, to byl Keaton, ten Alexe nesnáší. Ale já ho mám ráda," vysvětlím jí a Angie se začne pomalu chytat.
"A Lori je...?" zeptá se ještě a já se zamyslím.
"No u tý bydlím, je moc fajn... Nebo aspoň do včera jsem si to myslela," dodám po chvilce a a Angie chápavě kývne.
"No jo, ti dospěláci jsou občas na jeden velkej face palm, co?" zasměje se, aby trochu odlehčila a já se na ni zmateně podívám.
"Na cože jsou?" zeptám se a ona se plácne do čela. Pak se na mě s nadějí podívá. Pohled jí stále nechápavě opětuji a ona se znovu rozesměje.
"Hele to neřeš a vstávej, učitel už je tady," hodí hlavou ke dveřím a já si na svoje problémy za celý den kvůli hromadě učení a požadavků učitelů ani nevzpomenu.
"Dneska na tebe nikdo nečeká?" zeptá se mě Angie s nadějí, když odpoledne vyjdeme na školní dvůr a u brány nestojí nikdo, koho bych znala.
"Očividně ne," řeknu trochu smutně, doufala jsem, že se tu objeví Alex, viděla bych ho aspoň na chvilku.
"Tak se mnou půjdeš na to kafe?" usměje se spokojeně a já pokrčím rameny.
"Asi jo, ale dám si jen vodu, kafe nepiju," upozorním jí předem a ona protáhne obličej.
"Tak to jsi dobrá, já bych ráno bez kafe nebyla schopná fungovat ani omylem," mrkne na mě a málem narazí do Lori, zmateně se rozhlížející kolem sebe.
"Jé pardon, Kam pojď rychle, znám tu skvělou kavárničku, tam i ta tvá voda bude chutnat naprosto božsky," chce mě Angie vzít za ruku, aby jsme se dostali z chumlu spolužáků postávajících před školou, ale já se zastavím a zpytavě se na Lori podívám.
"Co je?" zeptám se, protože předpokládám, že nejde jen "tak náhodou" kolem a ona se podívá na mě, na Angie a pak zpět na mě.
"Ty jdeš někam s kamarádkou?" zeptá se potom a já kývnu. Vidí snad, že tu nikde žádnej kluk není."Jen chvilku, čestný skautský, do hoďky ji máte doma," předběhne mě Angie v odpovědi a já při pohledu na Lori nervózně skousnu spodní ret. Ona očividně taky přemejšlí, jestli mě má pustit, ale nakonec se usměje a kývne k Angie.
"Tak jdi, ale přijď brzy," svolí a já ji nadšeně obejmu. Pak popadnu Angie za ruku a zmizíme dřív, než si to Lori stihne rozmyslet.

Další díly:
Konec světa - 4. 10. 2014
Nový život - 6. 10. 2014