neděle 24. února 2013
Smolařka na entou, 22.díl
LoTé
No nic, tak dneska jí nic udělat nemůžu ale můj slib se nevztahuje na zbytek života... Prášek i polštářek schovám do šuplíku pod stolem mezi panenky, jednou se bude určitě hodit.. A když ne na Caroline tak na Connora nebo vlastně kohokoli, jsou to skvělý věcičky, nechápu, jak to, že mě to napadlo až teď a ne ještě někde v kočárku. Rychle se převleču a letím zase dolů za Chrisem pomoct mu s přípravou nějakých jednohubek. Zapnu rádiopátek 15. února 2013
Forever after
LoTé
"Em nechci ti nic říkat, ale neotáčej se." Řekne má nejlepší kamarádka Lexie a nenápadně si pohrává s pramínkem svých namodralých vlasů. No já mám se svým fialovým hárem co říkat. "Proč?!" Podivím se a už se chci otočit ale Lexie mě zadrží. "Ty vole tak mi zas jednou věř ne?!" Kouká po tobě ňákej borec, sedí u baru, tak jdi na záchod a omrkni ho ale nenápadně. "Znáš mě." Hodím na ní zářivý úsměv a ladným krokem zamířím směrem na záchod a přitom "nenápadně" pokukuju po baru. Je fakt docela pěknej! Kvůli čučení po neznámém krasavci si ale nevšimnu právě vytřené podlahy, podjede mi to a už koukám do stropu. Pár sekund je hrobové ticho které se po chvilce změní v
"Em nechci ti nic říkat, ale neotáčej se." Řekne má nejlepší kamarádka Lexie a nenápadně si pohrává s pramínkem svých namodralých vlasů. No já mám se svým fialovým hárem co říkat. "Proč?!" Podivím se a už se chci otočit ale Lexie mě zadrží. "Ty vole tak mi zas jednou věř ne?!" Kouká po tobě ňákej borec, sedí u baru, tak jdi na záchod a omrkni ho ale nenápadně. "Znáš mě." Hodím na ní zářivý úsměv a ladným krokem zamířím směrem na záchod a přitom "nenápadně" pokukuju po baru. Je fakt docela pěknej! Kvůli čučení po neznámém krasavci si ale nevšimnu právě vytřené podlahy, podjede mi to a už koukám do stropu. Pár sekund je hrobové ticho které se po chvilce změní v
úterý 12. února 2013
Smolařka na entou, 21.díl
LoTé
"Počkej a co ti šeptala?" Zeptám se, když se od sebe odtrhnem. "Není to jedno?" Ošije se Keats a chce pokračovat v chůzi. Stáhnu ho zpátky. "Ne není to jedno!" Povzdechne si a vrhne na mě štěněčí pohled. Zůstanu neoblomná a založím si ruce v bok. "Prostě říkala, že už se na mě těší." "Jenom?" Povytáhnu pochybovačně obočí. Ta čuba mu toho nakecala určitě mnohem víc. "No a že navrhne hrát flašku...." Podívá se na mě Keatspondělí 11. února 2013
I hate you 13.díl
EmBee
Chtělo se mi stále spát, ale taky jsem měla děsný hlad. Musela jsem teda otevřít oči. Pořádně jsem se protáhla a teprve potom jsem zjistila, že na mě někdo zírá. Rychle jsem se schoulila do klubíčka a sledovala toho člověka, co seděl na konci mé postele a stále na mě zíral. "Kelly...Kelly broučku.To jsem já tvůj otec. Vrať se s námi domů...." mile se na mě usmál a podal mi ruku, ale rychle jsem ji odtáhla "Nesahejte na mě!" zakřičela jsem a v něm se začal zmocňovat vztek, ale snažil se a pokusil se znovu o milý hlásek. "Kelly vím, že jsme na tebe byli občas přísní, ale nemysleli jsme to zle. Moc jsi nám chyběla a......" "Vypadněte odsud hned!" zařvala jsem na něj a následně si mnula obličej, protože měČást 5 - Let's take a trip to … Huntington Beach
Z pohledu Avy
Wes: „Jseš v pohodě?“, ptal se mě a pomáhal mi zvednout se.
Já: „Jo jo, dobrý. Dneska nějak nemám svůj den“.
Wes: „Ty to jako … umíš?“. Ptal se překvapeně.
Já: „No, ani ne, ale normálně nemám problém se naučit něco novýho, ale tohle je prostě debilní hra“. Wes se jen zasmál.
Kris: „Tak co, hrajem dál?“, ptala se a házela si v ruce s míčem. Já, Wes, Kris a Kenny jsme
středa 6. února 2013
Smolařka na entou, 20.díl
LoTé
"Tak kam půjdem?" Pronese před školou Wes a položí Kate ruku na rameno. Ta se začervená a usměje ale kdyby Conorův pohled uměl zabíjet, tak už Wes asi leží. Radši ho odstrčím a na rameno jí položím svoji ruku. Druhou rukou obejmu i Lily aby to nebylo podezřelý. Teď se sice tváří ublíženě Wes ale Conor na mě hodí zářivej úsměv a nebezpečí rvačky o Kate je prozatím zažehnáno. "No já bych to viděl na pařbu uneděle 3. února 2013
Známost na jednu noc... 3.díl
EmBee
"Pojď dál." mrknu na Drewa a táhnu ho za ruku ke dveřím. Ještě než stačím strčit klíček do zámku, dveře se rozlítnou a vylítne na mě Zoe "Doprčic kdes byla? To si nemohla zvednou ten zatracenej mobil?" a obejme mě. Jednou rukou ještě stále držím Drewa a druhou poklepávám Zoe na rameno. "Promiň" špitnu. Když se od sebe odtáhnem, teprve teď si všimne Drewa, který se na nás přiblble směje. Najednou úplně ztuhne a pusa jí spadne kdoví kam. "Zoe?!" začnu ji mávat před obličejem a po chvíli konečně projeví známky života. "Hi..hihi.....ahoj." vypadne z ní po chvíli a pak jen nahodí nejistý úsměv. Co se s ní ksakru stalo? To není ta Zoe, kterou znám. Honí se mi ty myšlenky stále hlavou. "To bude tím alkoholem." řeknu si a táhnu Drewa dál do domu. "Promiň, je asi ještě trochu mimo." řeknu a zastavím se uprostřed našeho obrovitánského obýváku. "Máte to tu pěkně zařízený." usměje se na mě a přitáhne si mě za boky k sobě.sobota 2. února 2013
Smolařka na entou, 19.díl
LoTé
Sestupujeme pořád níž a níž. Prostory se zmenšují a lidí kolem mě je čím dál víc. Nemůžu dýchat, spadnu na zem a dav najednou začne pospíchat. Kam jdou?! A celý prostor se jakoby zmenšuje.. Ti lidé jdou směrem ke mně... ale nevidí mě.. Už nejdou, utíkají!! A pořád mě nevidí.. Chci křičet ale nemůžu.. Nemůžu se ani hnout a oni se pořád přibližují.. Tak ať zastaví!! "Nééééé!" Zařvu a otevřu oči. Ležím na posteli v obložení svýchI hate you 12.díl
EmBee
"Nazdááár hrdličky!" rozletěly se dveře a do pokoje vlítli dva kluci. Strašně jsem se jich lekla a kdyby mě Wesley nechytl skončila bych na zemi. "Kdo jsou ti dva?" podívala jsem se na Wesleyho tázavě a ti dva úplně ztuhli na místě. "Kelly..."zasekl se ten malej, "to jsem my Drew a Keaton, Kelly nedělej, že nás neznáš." dořekl za něj ten větší a oba se začali připitoměle smát. "Kluci." napomenul je Wesley, ale oni se stále gebyli. "Neřekl bych že si tak dobrá herečka a už vůbec bych to neřek to tebe brácha." pomalu se uklidňoval ten prcek, ale protože mu to nešlo chechtal se dál. Co je na tom tak směšnýho? Nechápala jsem. "Přestaňte!" zvýšil Wesley hlas. Oba dva jak na povel ztichli, ale když se pak napátek 1. února 2013
Část 4 - Let's take a trip to … Huntington Beach
Z pohledu
Charlie
Já: „Božee!! Já jsem tak nervózní“, křikla jsem do lampami
osvětlené ulice. Na cestě do pizzerky za klukama.
Ava: „A z čeho? Z Keatona?“, zeptala se mě
s úsměvem, i když znala odpověď.
Kris: „Vždyť je to jen kluk… Co ti může udělat?“
Já: „Ale on není jen tak nějakej kluk… Viděla jsi ho včera
vůbec? Víš o kom mluvím?“
Kris: „No, viděla,…“
Já: „Tobě se nelíbí?“. Z nějakého důvodu jsem chtěla
aby Kris řekla jo. Asi aby potvrdila, že je fakt hezkej.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)