"Uniklo mi něco?" Vykulím oči, když u snídaně uvidím Victorii přimáčklou na Patrickovi zatímco mu něco smyslně šeptá do ucha. Patricka asi ani tak nezajímá obsah jejích slov, jako spíš obsah její podprsenky. Ten je navíc určitě mnohem těžší než její bezduché žvatlání.
"Jo, ale nic závažnýho." odpoví mi na mou otázku Carly, když si všimne směru mého pohledu a dál se spokojeně rýpe ve svém ovocném salátu.
"Co to dělá?" zeptám se nechápavě a usměji se na Drewa, který celý splavený potem právě dorazil do jídelny.
"Co myslíš? Ukradla jsi jí Drewa, vynahrazuje si to," pokrčí rameny a zazubí se na
Wesleyho, který přišel společně s Drewem, a s tácem plným jídla právě zakotvil u našeho stolu. Carly od něj dostane krátkou pusu.
"Komu že jsi mě ukradla?" zjeví se ve stejnou chvíli vedle mě i Drew a obdaří mě sladkým polibkem, s mnohem delším trváním, než byl ten Carlyn s Wesleym.
"Vidíš to?!" plácne Carly rozhořčeně Wesleyho po rameni a on se zasměje a znovu si ji přitáhne k sobě. Drew se nechce nechat zahanbit a tak se zde na několik vteřin odehraje bitva o náruživějšího přítele, kterou ale já kvůli nedostatku vzduchu utnu.
"Jupíí, vyhráli jsme!" odlepí se ve stejnou chvíli i Wesley od Carly a ta nad ním protočí oči. Stejnou reakci si vyslouží i od nás s Drewem a taky od Keatse s Tobym, ale očividně ho to nějak netrápí.
"Viděl jsi jen zlomek." Setře ho Drew aspoň slovně a já zrudnu. Vím, že téměř nemám důvod, ale Wesley si to vyloží jinak.
"Ale, ale, ale, ale," použije až moc ale na jednu větu a důležitě se podrbe na bradě.
"Že by ten stonací pokoj byla jenom záminka?" zeptá se s úšklebkem na tváři a Drew jenom pokrčí rameny. Asi ho chce nechat na pochybách, ostatně, kdo by nechtěl?
"No, ale příště vynechte ty hry o upírech." Hodí do ringu poslední nemístnou narážku a pak se skloní ke své bohaté snídani.
"Cože?" nepochopím hned, a tak se překvapeně podívám na Drewa. Ten jenom zavrtí hlavou a naznačí mi, ať nad tím mávnu rukou. To se mi ale po tak zvláštní poznámce skutečně nechce a tak hledám pomoc u Carly.
"Krk," naznačí ústy téměř neslyšně a já skloním hlavu. Okamžitě se zděsím.
"Co je to?!" vyjeknu a celá jídelna se začne bavit na můj účet.
"Ehm, ehm, dovol abych ti to vysvětlil." Zvedne se Wesley důležitě a založí ruce za zády tak, jak to dělávali učitelé kdysi dávno za dob našich babiček.
"To, co se tak záhadně," naznačí uvozovky. "Objevilo na tvém krku, je z lékařského hlediska malý hematom, lidově také modřina," znovu ty uvozovky. "A nebo na plnou hubu cucflek. Vzniká poškozeným drobných cév pod kůží, které je zpravidla způsobené sáním úst partnera, případně i drobným kousáním. Ten tvůj speciálně je velkej jako kráva a fakt nechápu, jak mohl Drew takovýho flekance udělat. Tleskám kámo." Otočí se na Drewa, který nad ním jen zavrtí hlavou a něco si zamumlá.
"Co si říkal?" nastraží Wesley teatrálně uši a Drew se zvedne.
"Ptal jsem se jestli chceš rozbít hubu?!" zopakuje tentokrát hlasitěji a Wesley se beze slova stáhne. Nevypadá, že by se ho bál, oba jsou tak narostlí, že by případná bitka byla určitě vyrovnaná, Wesley spíš jen nechce bojovat se svým nejlepším kamarádem. Když se i pozornost všech ostatních otočí zpět na snídani, Drew si sedne zpátky za mnou.
"Dobrý?" zeptá se pro jistotu a já, ačkoli ještě pořád trochu rudá, kývnu.
"To označkování ti oplatím," mrknu na něj šibalsky a on mě obdaří jedním ze svých hollywoodských úsměvů.
Tak jo, máte tady další díl, sorry, že tak pozdě, učily jsme se s EmBee chemii (neříkám, že úspěšně) a jsem z ní naprosto vydeprimovaná (z tý chemie), že jsem ráda, že jsem něco splácala. Ale měli byste si toho vážit, dokonce jsem na wikipedii hledala definici cucfleku :D Takže doufám, že se vám dnešní díl líbil, za lajky a komenty budu vděčná :) EmBee k dalšímu díli dokopu snad zítra a Annabellka se nám snad brzy uzdraví :/ Mějte se krásně! :)
Peace and Love,
LoTé
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za tvůj komentář :) LoTé & EmBee