Life Full of Fear 1.díl - Neklidná noc

EmBee

Neustále jsem se převalovala na jediné matraci, kterou jsme měli. Leželo se na ni vážně špatně. Byla tvrdá jak samotná zem ve skladě. Chtěla jsem ji přenechat Ianovi, ale ten trval na tom, že já, jakožto jeho malá sestřička, nebudu v žádném případě spát na zemi. Nemělo cenu se s ním o tom hádat, protože kdykoliv si něco usmyslel, nikdo už jeho názor nemohl změnit, ani kdyby ho mučil.
Náhle jsem ucítila hřejivou dlaň na svém rameni. Ulevilo se mi, když jsem si uvědomila, že je to Ian a že se v pořádku vrátil. Jeho neustálé cloumání mě však začalo znepokojovat. Odlepila jsem svá ztěžklá víčka a upřela zrak na svého bratra. Po tváři se mu řinula krev z čerstvé rány, která se mu táhla
pod levým okem až ke koutku úst. Ihned jsem zpozorněla. Až teď jsem uslyšela hlasy, které se nebezpečně přibližovali. Rozbušilo se mi srdce strachem. Chtěla jsem vstát, ale nohy jsem měla jak z kamene. Ian mě zvedl na nohy a táhl mě ven ze skladu, kde jsme se měsíce ukrývali. Bezeslova mi vrazil svoji pistoli do hrudi. Vzala jsem si ji od něho, ale na nic se neptala. Měla jsem co dělat, abych to vůbec udýchala.
"Zůstaň tady, Jas." Rozhlížel se Ian a schoval mě za popelnici v nějaké temné uličce. Podle té vůně bych řekla, že za nějakou čínskou restaurací.
"Iane?" chytla jsem ho za rameno, zatímco jsem se snažila popadnout dech.
"Jasmine, opovaž se za mnou zase utíkat. Tentokrát je tu i Ben. Slib mi, že zůstaneš tady." Chytl mě pevně za ruku. Přikývla jsem a ještě ho objala. Ucítila jsem jak mi lepkavá tekutina slepila vlasy ke spánkům. Ian ani nesykl, ale i v tom šeru jsem si všimla, jak se ušklíbl bolestí. Nakonec mě políbil na čelo a rozeběhl se, co nejdál ode mě, aby upoutal pozornost na sebe a ne na svou malou sestřičku.
Křečovitě jsem svírala zbraň a snažila se ignorovat svůj prázdný žaludek, který to dával hlasitě najevo. Smysly jsem měla tak otupené, že jsem nepostřehla první výstřel. Druhý výstřel už však doprovázel mě velmi známý sténání. Začal jsem panikařit, až mi vypadla zbraň na zem. Naštěstí jsem se ihned vzpamatovala. Popadla jsem pistol ze země a nešikovně se postavila na nohy. Strachem jsem je měla ještě stále ztuhlé. Avšak další sténání mého bratra, mě tak nakopl, že jsem dokázala i přes ztěžklé nohy, pokládat jednu nohu před druhou. Řítila jsem se za hlasy, které se nesly volně ve vzduchu.
"Á, tady je má malá sestřička. Konečně celá rodina pohromadě." uchechtl se někdo za mnou. Rychle jsem se otočila za tím provokativním hlasem. V tom šeru mi trvalo, než jsem dokázala zaostřit na tu osobu. Jako jediný stál. Dalších pět lidí leželo na zemi svírajících se v bolestech, včetně mého bratra Iana, u kterého Ben stál.
"Už dávno nejsem tvá malá sestřička. Není tu žádná rodina Benjamine. Jsi sám. Nech Iana napokoji nebo..." sykla jsem směrem k němu, ale přerušil mě jeho smích.
"...nebo co, Jasmine. Oba víme, že bys mi nikdy neublížila." natáhl se k Ianovi s nožem v ruce. Ucítila jak se mi do krve vlil adrenalin. Neváhala jsem. Jedním pohybem nabila pistol a stiskla spoušť. S hlasitým výstřelem se zhroutil Ben s překvapeným výrazem k zemi...

Yay, další vícedílovka od EmBee:D můžete rovnou přestat číst;D protože to zas bude děsná kravina...:D 

EmBee♥