Téměř okamžitě se na Drewa zamračím, protože čekám nějakou jeho další "vtipnou" připomínku, ale pohled na něj mě naprosto vyvede z míry. Drew má při pohledu na osadu slzy v očích a ani se je nesnaží zakrýt. Koukám na něj s otevřenou pusou a nejsem schopná slova. Dokonce si od něj nechám pomoc vystoupit z jeepu, tak jsem z něho zblblá.
"Hola," zavolá na malou skupinku stojící opodál a oni mu s úsměvem kývnou zatímco jim Luke předává dvě bedýnky plné ovoce.
"Není to pro ně málo?" zeptám se s obavami ale Luke zavrtí hlavou.
"Jsou tu jen tři rodiny," vysvětlí mi a já se zděsím.
"Ale Čipajů je přeci víc!" Četla jsem to, chci dodat ale včas se kousnu do jazyka. Není radno hrát si za každou cenu na chytrou.
"Jistěže je," usměje se na mě Luke a zabouchne dveře od jeepu. "Ale jsou ve vzdálenějších oblastech, které mají pod palcem jiné stanoviště," uklidní mě a já si oddechnu. Najednou ke mně přiběhne malá holčička a zatahá mě za cíp trika.
"Copak chceš zlatíčko?" zeptám se jí i když si vzápětí uvědomím, že mi nerozumí. Holčičku to ale neodradí a natáhne ručičku.
"Tienes los caramelos?" zeptá se mě a já zavrtím hlavou. Vážně mě nenapadlo brát sebou bonbóny, nevěděla jsem, že jsou tihle domorodci na cizince až tak zvyklí.
"Pero yo tengo," usměje se opět Luke a hrábne do kapsy. Holčička spokojeně zatleská a odběhne s plnou náručí sladkostí.
"Umíš španělsky že jo?" podívá se na mě Luke a já kývnu.
"Jasně, měla jsem ji ve škole, jen jsem si to nějak neuvědomila," pokrčím omluvně rameny a on chápavě kývne.
"Tak oni pochopí co po nich chceš, ale je lepší s nimi mluvit jejich rodným jazykem," vysvětlí mi a vykročí k domečkům.
"Kde je Drew?" zeptám se nechápavě, když v domečkách najdu jenom skupinku žen a dětí, kteří mě ale nadšeně vítají.
"Se zeptej," mrkne na mě Luke a otočí se k nejstarší z přítomných žen a něco s ní tiše domlouvá. Polknu a vyberu si mladou sympaticky vypadající ženu, která může být tak ve stejném věku jako já.
"Perdón," zeptám se tiše ale ona mě stejně uslyší.
"Sí?" otočí se na mě a její oči se rozzáří jako hvězdičky na nebi.
"Dónde está ese chico quién ha llegado con mí?" sesmolím španělskou větu a ona ukáže k nedaleké řece.
"Hombres están pescando," vysvětlí mi a já kývnu. Aha.
"Chlapi loví ryby," přeloží mi pro jistotu Luke a já zavrtím hlavou. Tomuhle rozumím, tak pitomá ještě nejsem.
"Quereís ayudar?" nabídnu pomoc ostatním ženám, které sedí na podlaze domu a zřejmě vyrábějí nějaký pokrm.
"Chicos," ukáže starší žena na hrající si děti.
"Co s nimi?" řeknu opět svým jazykem, jelikož její prosbu nepochopím.
"Pryč," řekne jen a já je tedy vezmu za ruce a vyjdeme před dům. Tam uvidím Luka jak v jeepu couvá a otáčí se.
"Luku!" vyjeknu hystericky. "Ty nás tady necháš?!" jsem v šoku ale Luke se vykloní z okýnka a zazubí se na mě. "Nešil prosimtě! Večer se pro vás vrátím. Adiós!" zavolá a už ho není.
Nechal mě tu s indiánskou rodinou a tím idiotem úplně samotnou!
Čau lidi, opět k tomu mám pár dořeků: 1) Doufám, že vám nevadí, že jsem tam zařadila pár španělských slovíček. Mě prostě přijde divný je nechat mluvit stejným jazykem když vím že to jsou domorodí indiáni to za prvý a za druhý si myslím, že to tam pokaždý nějak vyplyne nebo to vysvětlím, tak snad vám to moc neva :/
2) To všechno kolem těch indiánů berte s rezervou, já se o tohle upřímně vůbec nezajímám a netuším jak žijou atd.., jediný co sem si našla na wikipedii je ten název takže se odvolávám na to že je to FICTION :D
3) Sorry, že to dneska dávám tak pozdě, ale koukala jsem na hokej a málem mě u toho kleplo!!!
Peace and Love,
LoTé
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za tvůj komentář :) LoTé & EmBee