"Máš babu!" zavolá na mě holčička Alpana nově naučenou větu a já se za ní se smíchem rozběhnu.
"Mě nechytíš!" vypískne na druhé straně ode mě chlapeček Ravi a já se rozeběhnu pro změnu za ním. Snažit se dohonit bleskurychlá dvojčata Jaie a Nareshe nemá cenu a třináctiletá Kamala s námi odmítla hrát, je na to prý "už moc velká". Nenutila jsem jí, v jejím věku jsem měla podobné sklony. Zčistajasna mi bleskne hlavou vzpomínka na období před pár lety a já se vyděšeně zastavím. Tohle se mi už dlouho nestalo, ale o to větší sílu vzpomínka měla.
Omluvím se dětem, které kolem mě španělsky brebentí, že to teda není žádná hra, a jdu si na
chvilku sednout za Kamalou.
"Chvílemi jsou dost únavní, že?" promluvím na ní bez obav svým rodným jazykem, od dětí totiž vím, že si Kamala jako jediná z rodiny prosadila alespoň nějaké vzdělání a tak ji Luke v našem normálním školním roce učí základy, které se u nás považují za naprosto automatické. Tenhle svět je ale trochu odlišný od toho našeho.
"Spíš otravní," odpoví mi s úšklebkem a já se usměji. Kdyby měla v ruce mobil a na nohách rifle s dírami zabírající větší plochu než samotná látka, spletla bych si ji se svým minulým já.
"Jsou malí," navrhnu kompromis a čekám alespoň malý úsměv, dočkám se ovšem pouze jen šklebu.
"Otravní, malí a naprosto zbyteční," opraví mě znovu a já se zamračím.
"Ale ne," vyjádřím nesouhlas a ona cukne rameni tak, jak to umí jen třináctiletá puberťačka.
"Říkají ti Kam?" změním proto téma a ona kývne. Rychle jí řeknu svoje jméno a podám jí ruku. Je mi jasný, že jinak by začala polemizovat nad tím, jak moc svoje jméno nesnáší. Mně se její jméno líbí ale taky jsem se svým trnitým kaktusem měla dřív problémy, uchechtnu se nad dvojsmyslem který se mi právě vynořil v hlavě a ona se na mě tázavě podívá. Mávnu nad tím rukou, ale protivný dvojsmysl se mi v hlavě usadí a odmítá zmizet.
"Co všechno tě Luke učí?" zeptám se proto, abych se musela soustředit na něco jiného a Kamala si povzdechne.
"Právě že nic moc," prohrábne si havraní černé dlouhé vlasy a mě při pohledu na ně bodne trn závisti. Vždycky jsem chtěla mít tmavé vlasy, ale místo toho je mám barvy tak neurčité, že se lidé vždycky hádali, jestli je mám už hnědé nebo ještě blonďaté. Já zastávám názor, že mám vlasy leda na velký hovno a proto nosím krátký sestřih, který poněkud moc odhaluje moje obrovské uši. Ale o tom jindy.
"Tak nic nebo moc?" zopakuji její odpověď a ona se konečně usměje. Jestli se to tak dá při troše dobré vůle tedy nazývat.
"No něco málo jo," připustí. "Ale chtěla bych se toho učit víc... o celém našem světě... o všech velkých městech, státech, jazycích... a stejně skejsnu tady s hromadou dětí a chudá jako kostelní myš," zalesknou se jí v očích slzy a já si uvědomím ten paradox. Já z obrovského města utíkám na místa, kam kolikrát ještě ani nevstoupila lidská noha, a přitom je na světě tolik lidí, kteří si přejí objevovat taková místa, ve kterých já vyrůstám od malička.
"Třeba ne," drknu do ní a povím jí svoje oblíbené heslo: "Věř, běž, dokážeš." A otočím se za voláním, kterým nás Kamalina babička shání k obědu. Za ní se zčista jasna objeví Drew a zahuláká jako na lesy: "Tak pojď kotě, mají to výborný! Budu ti vedle sebe držet fleka!" Zamává na mě a zaleze zpátky do domku.
"To je tvůj kluk?" zeptá se Kamala se zájmem a já se na ni zděšeně podívám.
"Ne!" řeknu možná až příliš rázně ale jí zasvítí oči. "Takže je volnej?" zeptá se s ještě větším zájmem a já se usměju.
"Ne tak docela," vzpomenu si na Victorii, která se okolo něj ráno motala jako lijána a nad Kamalinim tázavým pohledem mávnu rukou.
"Povíme si..." řeknu neurčitě a společně vykročíme směrem k chatě. Jsem ráda, že jsem si našla novou kamarádku.
Opět strašně pozdě lidi já vím, ale když musíte celej den hlídat rozmazlený sestřenice, který vás ještě k tomu děsí k smrti, je to holt těžký. Navíc mi momentálně v hlavě hučí celý úl a nos mám ucpaný, že by se s ním mohly utěsňovat povoďnový zábrany, takže dneska je to takové slabší a téměř bez Drewa :D Mimochodem, ty indiánský jména jsou pravý, hledala jsem to na googlu. Alpana znamená krásná, Ravi slunce, Jai vítězství, Naresh král a Kamala lotus. Kdybych byla indiánka tak sví děti normálně pojmenuju takhle :D Nebo aspoň Kamalu :3 No nic, komenty a lajky potěší, mimochodem v nejbližší době očekávejte nějakou moji jednodílovku a mějte se krásně ;)
Peace and Love,
LoTé
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za tvůj komentář :) LoTé & EmBee