úterý 1. dubna 2014

Frajer z deštnýho pralesa, 30.díl

LoTé

"Sab!" vykřikne Kamala, jakmile mě uvidí vystupovat z auta a rozběhne se ke mně. 
"Tak ráda tě vidím!" sřekneme se a pak se tomu obě zasmějeme. 
"Jsi už úplně v pořádku?" Chce se Kamala ujistit, ale než jí stihnu odpovědět, nahrne se ke mně kupa drobečků a začnou šveholit jeden přes druhého, jak jinak než španělsky. 
Na komunikaci s nimi mi ale moje chabá školní španělština nevystačí a tak jenom vytáhnu všechny balíčky bonbónů které mám, ale to ještě netuším, jaká bitva se o ně svede. Myšlenka, že mi za ně děti utrhnou ruce, nebyla ani trochu mimo, takže mám vážně co dělat, aby si bonbóny spravedlivě rozdělili a já přitom zůstala pokud možno celá.


Teprve až se děti s nadšeným brebentěním odsunou z dosahu mého působiště, můžu Kamalu ještě jednou obejmout a ujistit ji, že jsem už naprosto v pořádku. Taky jsem kvůli tomu prospala tři dny. 
"Tak to je super, že se to babičce povedlo." Usměje se Kamala a já se plácnu do čela. Vždyť ta stará paní mi zachránila život a já jí za to ani nic nepřivezla!
"Co se mlátíš kočko?" zeptá se mě s úsměvem Drew, když se společně s Lukem vrací k autu, jelikož už vyložili všechny potřebné bedýnky. 
"Jsem blbá kráva." odpovím mu jednoduše a on se zasměje. Kamala bojovně vystrčí bradu a stoupne si přede mě. Nejdřív nechápu, co to dělá, ale pak mi dojde, že když jsem tady byla naposledy, považovala jsem Drewa za svého největšího nepřítele. Drew je sice také zmatený, ale nic neříká a dokonce se i přestane smát. Místo toho se natáhne do auta a vyndá obrovský síťovaný pytel, ze kterého čouhají drátky a skrz lehkou látku prosvítají různobarevné kamínky. 
"Ježíši Kriste!" vyjekne Kamala, když vidí, co se v pytli skrývá, a jakoby zapomněla, že mě chtěla před Drewem chránit, popoběhne k němu a chce mu pytel s, pro ni zřejmě pokladem, vzít. 
"Ne, ne, ne." Zavrtí Drew se smíchem hlavou a pytel dá do takové pozice, aby na něj Kamala nedosáhla i kdyby stokrát chtěla.
"Ale no tak," zakňučí Kamala, jako by jí právě vzal její nejoblíbenější hračku. "Vždyť jsi to stejně přivezl nám, ne?" Zkusí to na něj z jiné stránky a Drew se zase zasměje. 
"Ne tak docela, je to pro vaši babičku za to, že zachránila Sab," vysvětlí a já se tak cítím ještě víc pod psa. Jak to, že Drew si na moji zachránkyni vzpomněl a já ne? 
"A co to vůbec je?" zeptám se a tvářím se asi dost kysele, protože se na mě Drew pátravě podívá. 
"Drátky a kamínky z kterých si indiáni vyráběli různé ozdoby do vlasů a tak. Kdysi to pro ně prý byla strašná zábava, pak ale nastala krize a ani charita si nemohla dovolit kupovat něco, co nebylo bezpodmínečně nutný, jako je jídlo. Takže jsem si zjistil, kde se to bere, a zaúkoloval Petera, aby mi to dovezl. Myslím, že by se to Kamalině babičce mohlo docela líbit." vysvětlí mi Drew a Kamala, která kolem něho skáče jako nadšené štěně, jeho slova jenom potvrdí. Asi by mě mělo potěšit, že je Drew tak hodnej, mě ale spíš naštve, že tak hodná nejsem já. 
"Nemrač se brouku, to ti nesluší." Štípne mě proto Drew do tváře když si všimne mého zakaboněného výrazu a znovu se otočí do auta, odkud tentokrát vytáhne můj foťák.
"Ježíši Kriste!" vyjeknu skoro stejně jako před chvílí Kamala a rychle od něj můj milovaný přístroj vezmu. Nebýt něj, zase ho zapomenu v šuplíku. 
"Jakej jsem?" zeptá se Drew a škádlivě rozevře náruč. Pevně ho obejmu a vlípnu mu dokonce i pusu na tvář. 
"Úžasnej!" oznámím mu, ale pak si všimnu Kamalina nechápavého výrazu. 
"Co to?" zeptá se, ale já jen pokrčím rameny. 
"To víš, od nenávisti je k lásce hodně blízko."

Nazdar lidi, sorry, že jsem tenhle díl nepřidala už včera, ale já jsem byla nějak zblbá z tý jednodílovky, co jsem v neděli psala EmBee, takže jsem to včera tak nějak úplně zazdila. No nic, myslím, že jste si toho ani nevšimli, takže fajn ;D Za lajky a komenty předem děkuji. Mějte se krásně!

PS: Vypekli jste dneska pořádně někoho? 3:)


Peace and Love,
LoTé

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za tvůj komentář :) LoTé & EmBee