Life Full of Fear 10.díl - Bláznivý ráno

EmBee

"Kdo to k sakru je?" zvedla jsem se líně z postele, když už někdo snad po desátý klepal na dveře. Hodila jsem na sebe župan a šla zjistit, kdo je ten otravný člověk, jelikož si můj milovaný bratr užíval koupel. 
"Čauky!" usmívala se černovláska od ucha k uchu, když jsme se však rozeznaly, hodily jsme na sebe zhnusené pohledy.
"Kde je Ian?" zeptala se, a mě se ihned zvedl žaludek, jak jsem ji uslyšela. Nedala jsem to však najevo a jen jsem se škodolibě ušklíbla. 
"Iane?!" zavolala jsem na svého bratra. 
"Cooo?" ozvalo se po chvíli. "Máš tady ehm..." No jak ti to říct bráško? Krávu? Pomyslela jsem si. 
"Zlatoo?!" ozval se za mnou ten její falešný
hlásek. Málem jsem ze sebe vyhodila obsah svého žaludku, který jsem cítila až někde v krku, a to jsem ještě nic nejedla. Naštěstí.
"Celeste!" Zvolal nadšeně Ian a vyšel v ručníku z koupelny. Ta malá zrůda vlítla do pokoje a ihned se tam začali ocucávat.
"Bože," zabouchla jsem dveře, rukou jsme si musela zakrývat oči, abych se nemusela dívat na ten hnus a zalezla si do koupelny. 
"Iane! Běž otevřít!" zařvala jsem už asi po třetí, když zas někdo klepal na dveře, ale zvuk vzdychajícího bratra a tý zrůdy neustával. Fůůůj.
"Iane!!" zařvala jsem znovu, ale opět nic. Jen v džínech a v podprsence jsem musela vyjít z koupelny a jít otevřít. Když jsem vyšla ti dva idioti se zabouchli do koupelny s mým tričkem a županem! Pootevřela jsem dveře a vykoukla ven hlavou.
"Keatone?! Co tady děláš?" zděšeně jsem na něj vykulila oči. 
"Ehm.. čau, no myslel jsem si, že bychom mohli spolu do školy, po tom... víš co..." odmlčel se a já na něj jen bezeslova zírala. 
"Můžu dovnitř?" zeptal se po chvíli, když jsem furt nic neříkala. 
"No...jasně," přikývla jsem. Jasmine! Co to děláš?! Okřikla jsem se, ale bylo už pozdě něco udělat. Keaton už byl v pokoji a já na sobě neměla tričko... 
"Tak tady žiješ jo? Sama?" zeptal se zatímco si prohlížel pokoj a mě si naštěstí nevšímal. 
"Eh... jo," odpověděla jsem nejistě a snažila nějaké tričko. Teprve pak jsem si uvědomila, že jsem mu odpověděla úplně blbě, ale to už stihl můj milý bratr zařvat vzrušením. To né teď už to fakt neudržím. Fůůj. Keats se otočil na podpatkách směrem ke koupelně a tázavě se na mě podíval, když mě uviděl, vytřeštil oči, jakoby nikdy žádnou holku bez trika neviděl. Rychle jsem chňapla po první věci co mi přišla pod ruku, což byly noviny, a zakryla si tím horní polovinu těla. 
"Vlastně ne, bydlím tu se svým bráchou," odpovím mu a křečovitě se na něj usměju. Celý zmatený však ukáže prstem na koupelnu a tázavě na mě pohlédne. 
"Eh... zabouchl se tam se svou holkou a mým tričkem..." vysvětlila jsem mu ten blázinec, ale vypadal spíš ještě více zmatený.