Happy famílie

EmBee

Zdárek lidičky! Jak jde život? Můj stojí upřímně celkem za houby. Už tu asi čtvrt hodiny řvu, myslím, že mi za chvilku odejdou hlasivky, ale můj milovaný tatínek, který si mě s mámou udělal, ne a ne přijít na to, že smrdím jak skunk. Už mám těch hovínek plnou plínu!
"No tak Joey, copak chceš? Buď hodný chlapeček a nech tatínka dopsat tu písničku," drží mě v náručí a drncá se mnou nahoru a dolu, čímž mi všechny hovínka připlácává ještě víc na zadek.
Rozbrečím se tedy ještě víc. To nic necítí?!
Mám si třeba prdnout, aby si všiml? Už je úplně bezradný a natahuje se pro mobil.
"Ahoj zlato, Joey furt brečí a ještě musím dopsat tu písničku, jak ho mám uklidnit," zeptá se mámy a přitom se mnou drncá ještě víc. Plína! Snažím se mu říct, ale jediné co ze mě vyjde je:
"Bíjna," ano, máte pravdu moc mi to ještě nejde.
"A zkontroloval si mu plínu, Keatsi?" ozve se z druhé strany. Moje máma je prostě úžasná, nemyslíte?!
"Megan! To po mě přeci nemůžeš chcít, co když se pokakal," zděšeně se na mě táta podívá.
"No tak ho musíš přebalit, pak přestane brečet," řekne máma pobaveně. Jo, tati! Přebal mě a já slibuju, že budu hodnej!
"To zvládneš, zlato! Miluju vás!" zakřičí do sluchátka, jelikož je na druhé straně takový hluk, že by to táta neslyšel. Tatííí pohni!
"Dobře, tak jdeme na to prcku," zhluboka se nadechne a položí mě na postel. Když mi otevře plínu, smrad je ještě intenzivnější. To už můj táta cítí. Ještě aby ne. Jednou rukou si drží nos a druhou se mě snaží přebalit. Když zjistí, že takhle to nepůjde. zadržuje dech a přitom se přeměňuje na rajče. Tak moc se mi to líbí a z pláče přepnu na nezadržitelný smích.
"Ty uličníku jeden, já ti dám, že se mi budeš smát," zapne mi poslední knoflík u mých dupaček. Chytne plínu a drží ji, co nejdál od sebe, jako by to bylo nějak jedovatý. No dobře, nevoní to zrovna dobře no. A to si představte, že jsem to měl připláclý na zadku.
"Tak dobře teď už jsme čistý a voňavý, takže už nebudeme tatínka otravovat, ju?" Vezme si mě do náručí a kličkujeme domem do své pracovny. Tam se mi ale nechce, protože tam nejsou hračky, a já se pak po většinu času nudím. Vztekám se a začnu opět plakat. No co už? Nejúčinnější způsob jak dostat to co chci.
"Joey, pššt, neplakej zase," prosí mě táta a vypadá už dost zoufale, ale já si chci hrát! Udělej zase nějaký obličej! Můj táta je ten nejlepší v ksichtíkované. To, ale musí mít čas, což teď poslední dobou nemá. Achjo. Chci, aby si se mnou hrál každý den, jak to dělával dřív.
"Joey, kámo," položí mě na kobereček a začne lézt po zemi po čtyřech, tak moc se mi to líbí, že se ho snažím dohonit, ale ještě mi to moc nejde. Začnu se na celý pokoj smát. Táta na mě dělá ksichtíky a ještě u toho dělá zvuky zvířátek. Jak já mám svýho tátu rád.
Náhle si všimnu, jak stojí máma ve dveřích a pobaveně se na nás dívá. Rychle přilezu k ní.
"Čauky prďolíne, tak to vypadá, že jste to beze mě zvládli skvěle, ne?" zvedne mě do vzduchu a pak mi vlípne i pusu na moji baculatou tvářičku.
"Mno," ušklíbne se táta, s mámou si dají pusu na přivítanou a mě ještě podrbe na hlavě.

"Mama," vyleze ze mě najednou, když chci upoutat její pozornost a "povědět" ji o tom jak si se mnou táta hrál.
"Panebože, jeho první slovo je máma!"

Tak tu je taká malá ff-ka ode mě na téma MIMINA. Kdo si ještě nevšiml témata jsou vždy v horním pravém rohu pod obrázkem ;) Hope you like it :) 

EmBee♥