neděle 27. dubna 2014

Step by Step - pokračování

Annabellka

Osm měsíců.
Osm měsíců od doby, kdy jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. Hned po tom, co jsem spatřila 2 čárky na těhotenském testu, jsem skončila s tancem. Bylo mi to strašně líto, ale nemohla jsem se dál dívat na Keatona. A jestli se ptáte, jestli Keaton ví, že jsem zbouchnutá, tak ne. Nic jsem mu neřekla. Vím, co by mi na to řekl. Ať jdu ihned na potrat nebo že se k tomu nikdy nepřizná.
„Genny, pojď dolů. Musím ti něco oznámit“ zavolala na mě máma z kuchyně. Pomalu jsem se zvedla z křesla, protože moje bříško se začalo hodně rychle zvětšovat. Připadala jsem si jako Kinder vajíčko. Sešla jsem ze schodů a máma držela v ruce malinký balíček.

„Co to je?“ zeptala jsem se a vzala si ho od ní.
„Otevři to“ usmála se a koukala na mě nedočkavě.
Otevřela jsem ten balíček a ležely tam malé růžové taneční piškoty. Byly to ty nejmenší piškoty, které jsem kdy viděla.
„Mami“ šeptla jsem v úžasu.
„Když jsem je viděla v tanečním obchodě, řekla jsem si, že je to ten nejlepší dárek“
„Děkuju“ usmívala jsem se jako blběnka. „a co jsi mi vlastně chtěla oznámit?“ obrátila jsem se na ní.
„Andra, tvá bývalá trenérka, tě pozvala, aby ses na ně přišla podívat. Na jejich vystoupení ve Venice“
„Nemůžu tam jít, mami“ řekla jsem jí zoufale. Ihned jsem pochopila, proč mi dala ty piškoty.
„Já tě chápu, kočko, ale měla bys tam jít“ opáčila mamka.
Otočila jsem se a pomalu vystoupala do mého pokoje. Nechtělo se mi nikam jít, nechtělo se mi potkat Keatona.
„A kdy že to je?“ zakřičela jsem na ní.
„Zítra v devět ráno“ odpověděla mi.
Bezva. Nejen, že potkám Keatona, ale taky budu muset vstávat brzo. Vážně výhra tisíciletí. Došla jsem ke skříni, vytáhla z ní noční košili a šla do koupelny, kde jsem se vysprchovala, vyčistila si zuby a odlíčila se. Hned potom jsem si šla dát večeři a šla spát. Nechtěla jsem to nějak protahovat, zítra vstávám brzy.
Ráno mě probudil budík v sedm třicet. Vstala jsem, oblékla si volné fialové tílko a černé kraťasy. Vlasy jsem si vyžehlila a na oči si dala jen řasenku. Jedna výhoda těhotenství: máte nádhernou pleť. Vzala jsem si s sebou telefon, klíčky od auta a klíče od domu a vyrazila ven.
Když jsem dorazila na Venice Beach, viděla jsem u přistaveného pódia stát mé bývalé spolutanečníky.
Vystoupila jsem z auta a ihned zahlédla osobu, kterou jsem přesně vidět nechtěla, Keatona Stromberga. Ten mě samozřejmě zahlédl taky a ihned ke mně šel.
„Ahoj Genny. Kam ses tak náhle stratila?“ usmál se na mě. Zatím si naštěstí nevšiml mého bříška.
„No, já jsem musela skončit s tancem“
„A proč?“
A je to tu.
„Jsem těhotná, Keatone“řekla jsem vážně a on se okamžitě kouknul na mé břicho. Pak mu to asi začalo docházet.
„Jak dlouho?“ zeptal se šeptem.
„Osm měsíců“
Keaton polkl. „G-Genny? Že je to moje?“ vykoktal.
„Keatone, já-“ začala jsem.
„Proč jsi mi to neřekla?“ vyjel na mě.
„Jo, přesně tohle jsem čekala, Keatone. Nechtěla jsem ti to říkat, protože jsem čekala tvoji šílenou reakci, že to dítě nebudeš chtít“ rozkřičela jsem se na něj.
„Genny, mně nejde o to, že bych to dítě nechtěl. Jde o to, že jsi mi to neřekla. Ty sis myslela, že tě za to budu nenávidět?“ řekl mi klidným hlasem.
„Jo, myslela“ sklopila jsem hlavu a v mých očích se začaly hromadit slzy.
Chytl mi ruce. „Neblázni. Já se k němu přiznám“ usmál se na mě tak, jak to umí jen on. „Těšim se na prcka“ pohladil mi bříško.
„Bude to holka“ obrátila jsem k němu hlavu.
„Super“ zašeptal a políbil mě.
Za 4 týdny
Otevřela jsem oči. Ležela jsem na nemocničním lůžku. Dávala jsem se do kupy po císařském řezu. Vedle mě seděl Keaton a držel v náručí malý uzlíček. Naši malou Claire Stromberg.
„Keatsi?“ oslovila jsem ho.
„Ano zlato?“ řekl mi nazpátek a usmál se na mě.
„Dáš mi ji, prosím?“
„Samozřejmě“ vstal pomalu ze židle a položil mi jí na bříško. Podívala jsem se na ní. Byla strašně po Keatonovi.
„Je po tobě, broučku“ podívala jsem se na něj.
„Po tobě má zase barvu očí, Genn“
Usmála jsem se na něj. Claire byla nádherná. Otočila jsem se nahoru na Keatona a ten mě políbil. Tohle je nový začátek našeho společného života.

Pozn. autorky: Konečně se mi podařilo se zapojit a napsat povídku na zadané téma. Když jsem viděla, že nové téma je mimina, hned mě napadlo, že napíšu jednodílné pokračovaní k mé 13+ ffce. Doufám, že se vám pokráčko líbilo. :)))

Cu Dragoste
Annabellka

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za tvůj komentář :) LoTé & EmBee