"Ani na to nekoukej!" zahuláká mi Sab do ucha a pokusí se mě odtáhnout na druhou stranu obchodu.
"Ne, počkej, vždyť je za chvilku podzim!" pokusím se zaprotestovat, ale Sab protočí oči.
"Jenže na podzim my už budeme dávno v LA, takže tuhle bundu, i když je vážně pěkná, nebudeš potřebovat." Zaťuká si na čelo a já jí musím dát za pravdu.
"Takže jdeme kam?" zeptám se a nechám se vláčet celým obchodem jako kus hadru. Nejsem si jistá, jestli je to Drewem, nebo tím, že je Sab ve svým přirozeným prostředí, ale chová se úplně jinak, než jakou ji znám z Peru. Nejsem si jistá, kterou Sab mám radši.
"Co je?" zeptá se mě s úsměvem Sab, když si všimne mého zpytavého pohledu, ale já jen zavrtím hlavou.
"Nic, který se ti líbí?" svedu řeč na regál s crop topy a Sab se zamračí.
"Crop top nechci, potřebuju nějaký triko s krátkým rukávem," oznámí mi a zamíří o pár regálů dál. Nechápavě ji následuji. Občas se v ní vážně nevyznám.
"Líbí se ti tyhle?" Ukáže mi hromadu triček, kterou drží v ruce a já nakrčím obočí.
"No... všechny jsou šedý," řeknu opatrně, ale ona zavrtí hlavou.
"Ne ne, koukej, tohle má na sobě černej nápis." Strčí mi triko až pod nos a já se začnu smát.
"No tak dobře, pojď zkoušet." Naberu si taky pár triček, který ale mají aspoň trochu barvy, a dostrkám Sab až ke kabinkám.
"Kam jdeš?" zeptám se zmateně, když zamíří do jiné kabinky než do které jdu já.
"Vyzkoušet si to?" odpoví mi stejně nechápavě, ale já ukážu do mé kabinky.
"Vždyť se tam vejdeme a aspoň to na sobě hned uvidíme, ne?" navrhnu logicky, ale Sab se ošije.
"No jo, ale to uvidíme i tak... já na tebe zavolám," vykoktá a než se vzmůžu na slovo, už zmizí ve své kabince. Pokrčím rameny a zalezu do té své. Vždyť má vlastně pravdu. Je to prakticky jedno.
"Tak už pojď," zívnu, když Sab stále stojí u regálu se šortkami a zoufale se dívá nejprve na černé kraťasy číslo jedna a poté na černé kraťasy číslo dvě. Jediný rozdíl mezi nimi je značka a cena.
"Když já nevím," povzdechne si a já se plácnu do čela. Tohle nemůže myslet vážně.
"Vem ty levnější!" poradím jí už popáté a ona si znovu povzdechne.
"Tak dobře." Kývne a já mám chuť děkovat bohům. Konečně!
"A teď jdeme domů," zavelím, když konečně zaplatíme a chci se vydat nejkratší cestou z obchodního centra, ve kterém jsme strávili posledních pár hodin šílenými nákupy všeho možného i nemožného.
"Počkej, ještě drogerie," zašvitoří Sab a já mám vážně chuť umřít. Neřeknu ale ani slovo a s umučeným pohledem ji následuji.
"Nepotřebuješ?" zeptá se mě Sab, když procházíme kolem regálu s tampony a já rychle zapřemýšlím, abych zjistila, jaké je datum. Počkat... Je konec měsíce, takže už bych to měla už mít dávno za sebou... Co když... Ti motorkáři... Zblednu a na chvilku se mi zatmí před očima, až se musím opřít o zeď. Ne, to je blbost. Byla jsem teď hodně ve stresu a navíc jsem mladá. To se stává. Nebo ne?
Uvědomím si, že Sab stále čeká na mou odpověď a tak jen zavrtím hlavou.
"Mám to hodně nepravidelný, víš?" vysvětlím a Sab chápavě kývne.
"Stejně ale pro jistotu vezmu." Usměje se na mě, a když hodí potřebné zboží do košíku, nic netušící odejde...
Táák už se to začíná pomalu zamotávat, jste rády :)) Za lajky a komenty předem děkuji, dělají tááákovouhle radost, jo a tady je nové video, jestli se chcete mrknout: https://www.youtube.com/watch?v=rZGNMv8Qq3k
Mějte se krásně!
Peace and Love,
LoTé
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za tvůj komentář :) LoTé & EmBee