Life Full of Fear 17.díl - Miluju tě, blbečku

EmBee

Naposledy jsem se zhluboka nadechla a pověděla jsem mu vše od našeho prvního setkání až po tu noc, co ho Benjamine zastřelil tehdy ve skladu. Emoce se mnou cloumali, jak na větvi. Avšak slzy jsem i přes velmi silnou vůli zadržela.
"Zemřel kvůli mě," zabořila jsem Keatsovi hlavu do ramene.
"Jas-"
"VŠICHNI kolem mě, kvůli mě umírají," odtáhla jsem se a zírala mu přímo do očí, doufajíc, že ho tím nějak odradím a tím pádem i ochráním.
"Pro mě by to byla čest položit život, pro někoho, kdo toho pro mě udělal tolik," stiskl mi pevně ruku.

"Jenže já nic neudělala, víš? To je to nejhorší na tom všem, všem lidem jsem způsobila tolik bolesti, jen bolest," polkla jsem na sucho knedlík, který mi svíral celou dobu hrdlo.
"To ale není pravda Jasmine, mě si toho teda dala moc," zvedly se mu koutky úst do mírného úsměvu a přitom mi palcem kroužil po hřbetu ruky. Ani neví, jak moc mě to uklidňovalo.
"A co?"
"Dala si mi lásku. Ukázala mi, že život není jen prázdná páska, když máš někoho s kým můžeš vytvořit nový příběh. Příběh plný pádů a výstupů, smíchu a pláče," položil svou dlaň na mou tvář, zatímco druhou stále kreslil kroužky po hřbetu ruky.
"Miluju tě Jasmine," zašeptal ještě než se naše rty spojily. Odtáhla jsem se a opřela si čelo o to jeho.
"Já tebe taky, ale-" jakmile uslyšel slovo ale, připlácl své rty znova na ty mé.
"Keatsi," zamumlala jsem mezi polibkem, zatímco jsem se od něj snažila odtrhnout. Zapřela jsem se mu do hrudi a po nějaký chvíli se od něj konečně odtrhla.
"Ty blbečku," plácla jsem "naštvaně" ho do hrudi. Keats se jen rozesmál, přitáhl si mě zpátky a vlípl mi pusu na tvář. Vstala jsem z pohovky, jelikož jsem si potřebovala odskočit na záchod, ale Keatonovi se to zřejmě nelíbilo.
"Nechoď nikam," chytl mě za zápěstí a škubl se mnou zpátky, tak že jsem mu spadla přímo do náručí. 
"Miluju tě a nedopustím, abys mě opustila," udělal na mě očíčka a vzápětí se chechtal na celý pokoj.
"Taky tě miluju, blbečku, ale doprčic, to se ti mám vyčůrat na tričko?" zvedla jsem se znova odhodlaná mu za všech okolností zdrhnout. Smích moc totiž nepomáhá při zadržování moči.
"Jasmine!" kvičel za mnou ještě, ale to už jsem byla konečně zamčená v koupelně...

joooo! po x letech je tu opět další díl :D tak doufám, že se líbil :)