Smolařka na entou 8.díl

LoTé

U bazénu vážně skoro nikdo není, jen rodinka s malými dětmi, ale ty po chvilce odejdou takže máme všechno fakt jenom pro sebe. Taky se podle toho náležitě zařídíme, Drew s Lily okupují tobogán ale místo aby se klouzali, sedí navrchu a jejich výtlemy slyšíme až dolů k nám. Já sedím na dece mezi Keatsem a Wesem a na klíně mám Nicky a o kousek dál sedí Kate a cvaká něco do mobilu. Když se na ni podívám, je mi jasný, že se jí musím jít omluvit. Ale když já se tak strašně nerada omlouvám!! "Podržíš ji prosimtě?" Zeptám se Keatona a ani nečekám na odpověď, prostě mu Nicky strčím na klín. "Amy?" "Jo?" "Neměla by jsi ji něčím namazat, aby se nespálila?" Zeptá se Keats. "Jo za chvilku, jen se musím jít omluvit Kate." "Jááj srabe!!" Zaječí Wes až Nicky nadskočí. "Já věděl, že vyměkneš!" Zamne si spokojeně dlaně. "Je to moje kamarádka kriste, občas pochybuju, že jseš normální!" Protočím oči a Wesleyho tím trochu rozhodím. Vzápětí se ale začne zase chovat Like a Boss, vytáhne z baťůžku malý krém a začne jí tím natírat zádíčka. "Díky.." Prohodím směrem k němu a už mířím ke Kate. Spíš se šinu... Jak já nesnáááším omlouvání... "Dwarfí?" Oslovím ji jako ještě ve školce. "Co je Amynátore?" Zašklebí se na oplátku. "Jak moc se zlobíš?" "Vůbec ty vole, jen čekám až přijdeš abych tě mohla na oplátku shodit do vody!!" Odpoví a než se vzpamatuju, už se topím. Ježiši já se topím!!! Rychle se snažím vyplavat ale ono to nejde!!! Cítím tlak na hrudníku a prostě nedokážu vyplavat! Když už začínám panikařit, tlak se uvolní a někdo mě vytáhne nad hladinu. Konečně se nadechnu ale zároveň začnu kašlat a prskat kolem sebe vodu. Vedle mě je Wes a z druhý strany Keaton, který mě starostlivě drží kolem ramen. Na kraji bazénu stojí Kate s Nicky v ruce a s vyděšeným výrazem a i nahoře na tobogánu ustal smích a všichni mě sledují. "Co se stalo?" Zachrčím, pač mám ještě trochu vody v plících a koukám z jednoho na druhého. "Topila ses!" Zavolá na mě zvrchu Lily. "Neříkej!" Chci zavolat zpátky ale zase se rozkašlu tak, že sebou málem plácnu zpátky do vody. Wes mě chytne a postaví na nohy a radši už mi pomůže ven z bazénu. "Nemáš astma?" Zeptá se mě Keats když vylezu z vody a kecnu sebou na deku. "Jo ale neprojevující se, nemám ani omluvenku na tělák." Zašklebím se. "Tak se asi právě projevilo." Zkonstatuje Kate a sedne si vedle mě. "Cože?" Zachraptím. "No měla jsi takovej divnej tlak na prsou, ne?" Zeptá se Wes. "Jo." Kývnu. "Tak to jsi měla záchvat, mám astma taky, stříkni si tohle do pusy." Podá mi z kapsy malý inhalátor. Hned se cítím líp když ho použiji. "Je to lepší?" Stará se hned Keats. "Jo ale stejně bych šla radši domů." Začnu se zvedat a oblékat. "V pohodě, já tě doprovodím." Zvedne se i on a začne oblíkat malou. "My tu asi ještě chvíli budem, ne?" Řekne Kate a koukne po ostatních. Wes kývne a zvrchu se ozve dvojitý hlasitý "JO!" "Tak se dobře bavte, čau." Rozloučím se a chytnu Nicky do náruče. "Si piš, že budem!" Nechá se slyšet Wes. Bože co to pako zase vymyslí? Jen protočím oči a vydám se k východu. Keats mě vzápětí doběhne. "Konečně zase sami..."