EmBee
"Ahoj Kelly" pozdravil mě Mike, když jsem přišla do studia. "Ahoj" "Kelly! Máš zajít za šéfem, prej s tebou potřebuje nutně mluvit." "Co..co..cože? Se mnou? A nevíš proč?" začala jsem tam panikařit, jestli mu to ty tři včerejší paka kecli, tak.....jsem mrtvá. "Nevím, ale myslím, že to není nic vážnýho." "Doufejme" oddychla jsem si. "Co že si říkala?" "Já? Nic. Díky Miku." zamávala jsem mu a šla za šéfem. "Nádech a výdech...nádech a výdech.." zaklepala jsem a opakovala si ještě dokola nádech a výdech. "Dále" uslyšela jsem šéfův hrubý hlas. Otevřela jsem dveře a... co ten tu dělá?? "Dobrý den" hodila jsem falešný úsměv. "Posaď se Kelly" přikývla jsem a poslušně si
sedla na pohovku. "Tak k věci." začal šéfík a držel v ruce cédéčko. Nechápavě jsem skákala pohledem z šéfíka na toho kluka ze včerejška. "Pardon, ještě jsem vás nepředstavil. Toto je naše Kelly Lopez a toto je Wesley Stromberg z Emblem 3." "Těší mě" řekla jsem a pokusila se o milý úsměv. "Tak teď konečně k věci..." strčil do přehrávače cédo a... "to..too..to jsem já..jááá....Ja..jáááá.. moc se omlouvám, ale..." "Kelly" skočil mi do řeči, teda pokud se to tak dá nazvat, šéfík. "Nechci tě nějak trestat, to nemám v plánu, i když bych to měl udělat, ale jde o to, že máš nádherný hlas. A tady Wesley, Keaton a Drew hledají prostě někoho, kdo by s něma jezdil na turné a pomáhal jim a tak..." vychrlil na mě. Polkla jsem knedlík a snažila se mluvit, ale nevyšel ze mě ani hlásek."J...já?" konečně ze mě něco vyšlo. "Jo ty!" začal se Wesley od ucha k uchu usmívat. "E...ale proč já?" "No protože potřebujme nadanou a krásnou dívku s koštětem na hlavě zpívající Adel s sebou na cesty." krásnou dívku s koštětem na hlavě??? Si ze mě dělá prdel?! Úplně jsem ztuhla na místě. "Wesy?!" začal se šéfík řehtat na celý studio. "Chápu, že jsi mladý a plný fantazie, ale jak tě prosim tě napadlo koště na hlavě?" "No..." koukl se na mě Wesley. "Jsem řekl první co mě napadlo" mrkl na mě a začal se smát s šéfíkem. Uffff....oddechla jsem si a předstírala, že se směju s něma. "Tak co Kelly? Pojedeš tady s Wesem, Keatem, a Drewem" "No a nebudu vám tady chybět?" snažila jsem se trošku zavtipkovat. "Takovou uklizečku jako jsi ty už asi nenajdem, ale my to přežijeme. Ale musíte mi slíbit, že sem budete často jezdit." "No já..." vždyť je ani neznám. Wesley na mě udělal psí očka a všechno bylo jasný. "Jo, pojedu ráda." no tak právě teď nechápu co jsem to udělala, ale budiž. Wesley vypadá mile. Je taaaak.... "Tak já už musím, zítra na letišti v 9 hodin, nezapoměň Kelly." přerušil Wesley moje rozplývání se, zvedl se a odešel. Rozhodla jsem se, že už půjdu taky. Rozloučila jsem se s šéfíkem docela rychle, ale s Mikem to bylo složitější, s ním jsem se loučila snad dvě hodiny. Když jsem se konečně dostala domů, hodila jsem zas všechny věci zpátky do kufru a usnula hned jak jsem lehla do postele.
sedla na pohovku. "Tak k věci." začal šéfík a držel v ruce cédéčko. Nechápavě jsem skákala pohledem z šéfíka na toho kluka ze včerejška. "Pardon, ještě jsem vás nepředstavil. Toto je naše Kelly Lopez a toto je Wesley Stromberg z Emblem 3." "Těší mě" řekla jsem a pokusila se o milý úsměv. "Tak teď konečně k věci..." strčil do přehrávače cédo a... "to..too..to jsem já..jááá....Ja..jáááá.. moc se omlouvám, ale..." "Kelly" skočil mi do řeči, teda pokud se to tak dá nazvat, šéfík. "Nechci tě nějak trestat, to nemám v plánu, i když bych to měl udělat, ale jde o to, že máš nádherný hlas. A tady Wesley, Keaton a Drew hledají prostě někoho, kdo by s něma jezdil na turné a pomáhal jim a tak..." vychrlil na mě. Polkla jsem knedlík a snažila se mluvit, ale nevyšel ze mě ani hlásek."J...já?" konečně ze mě něco vyšlo. "Jo ty!" začal se Wesley od ucha k uchu usmívat. "E...ale proč já?" "No protože potřebujme nadanou a krásnou dívku s koštětem na hlavě zpívající Adel s sebou na cesty." krásnou dívku s koštětem na hlavě??? Si ze mě dělá prdel?! Úplně jsem ztuhla na místě. "Wesy?!" začal se šéfík řehtat na celý studio. "Chápu, že jsi mladý a plný fantazie, ale jak tě prosim tě napadlo koště na hlavě?" "No..." koukl se na mě Wesley. "Jsem řekl první co mě napadlo" mrkl na mě a začal se smát s šéfíkem. Uffff....oddechla jsem si a předstírala, že se směju s něma. "Tak co Kelly? Pojedeš tady s Wesem, Keatem, a Drewem" "No a nebudu vám tady chybět?" snažila jsem se trošku zavtipkovat. "Takovou uklizečku jako jsi ty už asi nenajdem, ale my to přežijeme. Ale musíte mi slíbit, že sem budete často jezdit." "No já..." vždyť je ani neznám. Wesley na mě udělal psí očka a všechno bylo jasný. "Jo, pojedu ráda." no tak právě teď nechápu co jsem to udělala, ale budiž. Wesley vypadá mile. Je taaaak.... "Tak já už musím, zítra na letišti v 9 hodin, nezapoměň Kelly." přerušil Wesley moje rozplývání se, zvedl se a odešel. Rozhodla jsem se, že už půjdu taky. Rozloučila jsem se s šéfíkem docela rychle, ale s Mikem to bylo složitější, s ním jsem se loučila snad dvě hodiny. Když jsem se konečně dostala domů, hodila jsem zas všechny věci zpátky do kufru a usnula hned jak jsem lehla do postele.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za tvůj komentář :) LoTé & EmBee