I hate you 7.díl

EmBee

Otřel se mi svými rty o ty moje a odtáhl se. "Promiň já..." zasekl se a sklonil hlavu. Nevěděla jsem, co udělat. Chvíli jsem tam stála a dívala se na něj, ale pak jsem udělala něco, co jsem neměla. Zvedla jsem mu bradu a krátce, ale vášnivě jsem ho políbila. Jenže neskončilo to jen u jednoho políbení, potom co jsem se od něj odtáhla a podívala se mu do očí, jsem opět neodolala a políbila ho ještě. Přitiskl mě ke zdi a začal spolupracovat. Musím říct, že se mi to líbilo, ale něco tomu chybělo. Něco, co ve mě dokázal vyvolat jen Wesley. Při pomyšlení na něj jsem se od Drewa odtáhla. "Co se děje? Já myslel, že..." "Promiň já nemůžu" cítila jsem se strašně jako kdyby jsem tím někomu ublížila. Utekla jsem
zase na střechu a sledovala ten spěch všude podemnou. "Co sis jako myslela, že tím dosáhneš?" uslyšela jsem za sebou někoho, koho jsem momentálně fakticky nechtěla vidět ani slyšet. "Jak jsi zjistil, že jsem tady?" odsekla jsem a dál koukala na spěchající lidičky, kteří se motali kolem aut. "Prostě jsem to zjistil, ale ty jsi ještě neodpověděla na mou otázku." řekl téměř křikl na mě a otočil si mě k sobě. "Nemyslím" řekla jsem suše, vysmekla se mu a popošla o kousek dál, sledovat ten zmatek. Nějak se mi to zalíbilo. "Vrať se" sykl na mě, ale ignorovala jsem ho, nejsem přece pes. Pořád jsem, ale nechápala odkud zjistil, že jsem tady v tomhle státě, v tomhle městě, v tomhle hotelu a tady na střeše. Přiběhl ke mě a odhodil mě na okraj střechy, kde jsem se praštila do hlavy. Začala jsem řvát o pomoc, ale ten kretén mi vrazil pěstí do obličeje. "Buď ticho!" sykl a zvedal se. Když jsem ve dveřích zahlédla Wese, hned jsem na něj zakřičela ať jde pryč, protože kdyby mu Dereck ublížil tak... "Wesley, néé" křikla jsem na něj, ale dostala jsem další pěst, po který si už nic nepamatuju.
Když jsem se probudila, ležela jsem v nemocničním pokoji a u postele seděl Drew. "Kelly" oči se mu rozsvítily jako kdyby právě uviděl svatý obrázek. "Kde je Wesley? Kde je? Stalo se mu něco?" vychrlila jsem na něj a chtěla jsem se zvednout, ale šíleně mě bolela hlava. "Nic se mu nestalo, jen má monokl kolem oka, ale za to ty ses pořádně praštila do hlavy." "A kde je teď?" chtěla jsem ho vidět. "Šel si koupit kafe do automatu hned se vrátí." řekl se sklopenou hlavou. "A kde je Dereck? Už je pryč?" "Myslíš toho kreténa, který si dovolil tě uhodit?" přikývla jsem a čekala na odpověď "Ten je teď ve vazbě za ohrožení na zdraví a ještě znásilnění a výtržnictví. Prý ho všude po Americe hledali." řekl Wesley s kafem a oplatkama v ruce za Drewa. "Wesley" křikla jsem nadšením a natáhla ruce. Hned přiběhl, aby mě obejmul a přitom mě i políbil. Úplně jsem ztuhla. Co to mělo být? Podívala jsem se nechápavě na Wesleyho, který si právě vytvářel místečko na mí posteli, a pak na Drewa, ten se koukal do země a přitom těžce vzdychal. Opět jsem nevěděla co mám udělat. Mám je ráda oba a nechcu je nějak ranit, ale pravdou je, že Wesleyho mám o něco víc radši. Nevím proč, ale jenom on ve mě dokáže vyvolat takový ten příjemný pocit. Naštěstí do pokoje vrazil Keaton s tím, že už přišel na to jak se ta věc, co leží na stole, ovládá. "Jé ahoj Kelly jak je?" přišel ke mě, objal mě a dal mi pusu na tvář. "To není fér oni ti mohli dát pusinku a já ne." udělal Drew uraženýho. "Poď sem" řekla jsem se smíchem a naznačila aby mě taky objal. Objal mě a dal mi pusu na pusu. Koukla jsem se na Wese, který se právě nenávistivě koukal po Drewovi, a pak na Drewa, který zas na Wesleyho vyplazoval jazyk. Začala jsem se tam s Keatnem řehtat, pak se k nám přidali i Wes a Drew. Smáli jsme se tam pak úplně všemu i obyčejný bílý zdi.

PS: Jestli to někdo čte :)) byla bych moc, moc, moc ráda kdybyste zanechali nějaký komentář nebo návrh jak by to mohlo pokračovat :)) díky lidičky :))