Smolařka na entou, 36. díl

LoTé

"Vstááávej!" probudí mě můj milovaný bratr stejně jako poslední den školy - naprosto necitelně. "Conre ty se budeš vážně divit, až se jednou probudíš a budeš mrtvej." Zabručím ještě v polospánku a s obtížemi se škrábu z postele. Dneska mi to ale jde podstatně líp, než poslední den školy. To jsem se chystala za tou chátrou, teď ale konečně uvidím moji milovanou sestřenici. Když mi ještě ke všemu přijde esemeska od Keatse, kde mi přeje
dobré ráno, už docela čile si obléknu Chicinu sukni a sejdu dolů na snídani. K překvapení všech, první věc, co udělám je, že opusinkuju Chrise (k jeho nelibosti pochopitelně) a potom už si sednu ke stolu a spokojeně liju mléko do misky s křupinkami. "Co to mělo bejt?!" Zmohne se máma po chvilce k otázce. "Co? To nesmím mít ráda vlastního bratra?" Brouknu s nevinným úsměvem a na důkaz těchto slov plácnu Chrise, snažícího mi ukradnout lžíci křupinek, po ruce. "No to pochopitelně můžeš. Ostatně, je to lepší, než líbat cizýho kluka." Pokýve spokojeně táta a já jen protočím. oči. Už nemá cenu s ním na toto téma jakkoli diskutovat.
Po snídani mámě rychle pomůžu s nádobím a pak už netrpělivě čekám u auta, až se moje milovaná rodinka vykulí z pelechu a budeme moct jet. Naštěstí nečekám dlouho a za chvilku už netrpělivě poskakuju pro změnu na letišti. Její letadlo už by tu  mělo být, ale pořád ji nikde nevidím. Konečně zahlédnu vysokou hubenou postavu s dlouhými hnědými vlasy a nezbytnou čelenkou. Opatrně se k ní připlížím a když už jsem od ní asi jen dva kroky, s hlasitým výkřikem: "CHIC!" jí skočím na záda a povalím na zem.