Smolařka na entou, 14.díl

LoTé

Tu moji malou noční vycházku jsem vážně okecala tím, že jsem šla malý připravit mlíko a máma už to dál neřešila. Ráno jsem pochopitelně byla polomrtvá protože Nicky kňourala od půl šestý. Chvilku jsem jí sice ještě udržela v posteli ale ve čtvrt na sedm jsme už seděli v kuchyni u snídaně. Jedinej kdo tam kromě nás ještě strašil byla mamka, chlapi stávají zpravidla až kolem desátý. "Co budem dělat mamí?" Zeptám se když jsme
všichni tři po snídani, nádobí je umytý a dneska vaří táta. Střídají se, je fajn mít tak sehraný rodiče. "Já nevím holky, tak mohli bysme se jít projít, chlapům tu necháme lísteček, oni to bez nás zvládnou." Mrkne na mě máma a jde si pro kabelku. A kruci to mi zas bude promlouvat do duše, už to vidím. Protočím oči ale vezmu Nicky a jdeme se obout.
   "Víš Amy, chtěla jsem si s tebou promluvit.." Á už je to tady, ne nechci to slyšet lalalalalala ne nechciii!! "O čem?" Bože mlč prosííím, spadni, nebo cokoli, hlavně nezačni o klukách nebo o čemkoli... "Tak co kluci?" Ježiši néééééééééééééé. Mám chuť se otočit a zdrhnout. "Co s něma?" Protočím očima. "No líbí se ti nějakej?" Žďouchne do mě jako by si chtěla hrát na bůh ví jakou kamarádku a já jen nahodím nechápavý pohled. "Ježiši mami já se tě taky neptám na podrobnosti ve tvém vztahu s tátou!" Snažím se nějak změnit téma ale ona se jen zamračí a pokračuje. "No na to jsem se tě vlastně taky chtěla zeptat. Nechceš něco vysvětlit ohledně vztahu mezi mužem a ženou..? Však víš, od kluka se nesmíš nechat do ničeho nutit.. A až budeš nějakýho mít a nebudeš si s něčím vědět rady, tak můžeš kdykoli přijít a zeptat se ano? Hlavně nikdy nezapomeň na ochranu. Je ti skoro patnáct, tak jsem si řekla, že tohle už by jsi mohla vědět." Dokončí máma svůj monolog a jde si hrát na pískoviště s Nicky. Absolutně ignoruje fakt, že mi právě způsobila trauma na celej život. Něco jako když jsem pod jejich postelí našla obal od kondomů. Tenkrát jsme s bráchama asi týden v kuse chytali výtlem pokaždý, když se rodiče jen dotkli toho druhýho. Ale tohle je vážná věc. No.. o tom by se vlastně taky dalo polemizovat. Až to řeknu holkám, tak je zase klepne smíchy. A... ne Keatsovi to říkat nebudu :D až tak blízcí si zatím nejsme. To přijde.. Doufám.. Máme na sebe celý letní prázdniny.. Vlastně skoro.. První měsíc přijede Christine a pak bych měla jet zas já do Kanady ale jestli nám to s Keatsem vydrží, pokusím se zůstat tady. I když se Christine asi naštve... No snad to pochopí.. Z myšlenek mě vytrhne osoba vynořící se z poza keře.  "Čáu Amy." Zakřičí mi Drew do ucha a sedne si vedle mě na lavičku. "Nazdar, co ty tu tak brzo?" Podivím se. Vždyť je teprve osm. "V tuhle dobu na rampách nikdo není, můžu si v pohodě zajezdit." Poklepe na skate a pokračuje. "Můžu se tě na něco zeptat?" Podezřele zvážní. "No jasně, na co?" "No.." Začne ale je vidět, že se mu do toho dvakrát nechce...