Smolařka na entou, 21.díl

LoTé

"Počkej a co ti šeptala?" Zeptám se, když se od sebe odtrhnem. "Není to jedno?" Ošije se Keats a chce pokračovat v chůzi. Stáhnu ho zpátky. "Ne není to jedno!" Povzdechne si a vrhne na mě štěněčí pohled. Zůstanu neoblomná a založím si ruce v bok. "Prostě říkala, že už se na mě těší." "Jenom?" Povytáhnu pochybovačně obočí. Ta čuba mu toho nakecala určitě mnohem víc. "No a že navrhne hrát flašku...." Podívá se na mě Keats
s obavami a já mám chuť už jí fakt jít rozbít tlamu. Co rozbít tlamu, rovnou jí urvat hlavu a narvat jí ju do prdele! Né zůstanu klidná, tak ho bude balit, však to neva, ostatně aspoň se ukáže, jak moc je Keaton věrnej. Takže nádech, výdech, úsměv. "No tak dnešní večer bude zajímavej." Keaton se na mě ostražitě podívá. "Ty se nezlobíš?" "No na tebe ne." Usměju se a dostanu ďábelský nápad. Snad budou mít v Ptákovinách ještě otevřeno. "No tak já už musím, ještě jsem si na něco vzpomněla. Těším se na večer." Rychle se s ním rozloučím a dám mu pusu na tvář. Vypadá překvapeně ale reagovat nestihne, musím letět! Celou cestou se modlím aby měli otevřeno a MAJÍÍÍ :D Koupím dvě zajímavý vecičky a pádím domů, kde už kluci začínají s přípravami na večer. Pěkně mi to s tou Caroline zavařili ale to ještě neví, co jsem si na ně vymyslela já. "Amy dělej poď mi pomoc, ten blb mě tu nechal samotnýhooo!" Řve na mě Chris balancující na vratkém žebříku. Sednu si na gauč a se zájmem ho pozoruju. "Za jak dlouho si myslíš, že spadne?" Přisedne si ke mně Conor a nabídne mi čtvereček čokolády. U něj velmi neobvyklý jev, bude to tím, že jsem objala Kate místo Wese. Tak to bych mohla dělat častěji. "Vy smradi jedni malí, příště si budete LEDky věšet vy!" Zařve na nás z vrchu Chris ale my se jen zasmějem. "Vždycky je věšíš ty, protože se bojíš aby se nám nic nestalo." Setřu ho. "A neříkej mi smrade, nejsem o tolik mladší." Hodí po něm obal od čokolády a jde chystat gril na zahradu. "Amy prosím, pomůžeš mi?" Zkrotne Chris když už se poněkolikáté zakymácí na žebříku a opravdu mu hrozí spadnutí. "Jo ale nezasloužíš si to!" Vypláznu na něj jazyk a sednu si na druhou stranu žebříku abych ho zatížila. "Já vím.. Mě vůbec nedošlo, že nemáš Caroline ráda ale chápeš jaká je to šance?!" Tak se rozvášní, že se žebřík zase rozkymácí. "Prosimtě uklidni se a věš! A šance jak přijít o Keatse? Jo skvělá, dík moc." Mám chuť z toho žebříku zase slézt a  nechat ho svýmu osudu, debila! "Ale no tak.." Omete mi nos takovou tou peříčkovou šálou na ozdobu, kterou má kolem krku a pokračuje. "Myslel jsem šanci pro sebe.. Když budeme hrát flašku..." Tak bude Caroline všechno šíleně svědět.. Pomyslím si škodolibě ale on doplní něco jinýho. "..tak budu mít třeba šanci políbit ji." Překvapivě. Protočím oči. Jak se mu může líbit?! "Bráško a ty o to fakt stojíš?" Zakloním hlavu a pokusím se na něj podívat. On ale sleze ze žebříku a čupne si ke mně aby mi mohl koukat do očí. "Jo a moc. Tak prosím ale vážně prosím! Nedělej jí dnes večer žádný naschvály ano? Slib mi to." "Slibuju." Pípnu a skloním hlavu. Proč umí vyvolat v člověku pocit viny, když jsem ještě nic neudělala? "Děkuju." Obejme mě a zřejmě spokojen s výsledkem konverzace odchází do kuchyně připravit ňáký občerstvení. "Pomůžeš mi?" Otočí se na mě. "Jo hned, jen se převlíknu." Zvednu se a odkráčím do pokoje, kam na postel vztekle hodím prdící polštářek a svědící prášek. "A je to všechno v prdeli!!"