Část 5 - Let's take a trip to … Huntington Beach

Z pohledu Avy

Já: „Mám, mám, mám“, křičela jsem jak blázen s rukama před sebou s úmyslem odpálit míč. A jako již po milionkráte jsem to trefila do outu a projela jsem se po písku. Au.
Wes: „Jseš v pohodě?“, ptal se mě a pomáhal mi zvednout se.
Já: „Jo jo, dobrý. Dneska nějak nemám svůj den“.
Wes: „Ty to jako … umíš?“. Ptal se překvapeně.
Já: „No, ani ne, ale normálně nemám problém se naučit něco novýho, ale tohle je prostě debilní hra“. Wes se jen zasmál.
Kris: „Tak co, hrajem dál?“, ptala se a házela si v ruce s míčem. Já, Wes, Kris a Kenny jsme
byli v jenom týmu, Charlie byla s Keatonem, Kylem a Lijahem.
Já: „Jo,jo,rozehraj to“. Teď jsem byla totálně soustředěná. Teď ten míč odpálím přes síť. Kris rozehrála, na druhé straně přihrál Keaton Kylovi a míč letěl přes síť. Na mě. „Mám, mám, mám…“, samozřejmě jsem se netrefila a zase jsem spadla do písku, „nemám“.
Kenny: „Holka ty máš teda nasazení. Pro takovej balón bych teda do písku neskákal“.
Já: „Hmm… tak dík no“. Snažila jsem se nějak zvednut.
Kris: „Avo?“
Já: „Co… co je?“
Kris: „Tvoje břicho… nepálí tě to?“ Podívala jsem se.Triko jsem měla vyhrnutý a na břichu jsem měla obrovskou odřeninu od písku a pásky, která ohraničovala herní pole.
Já: „No to je fakt výborný, to zas budou mít naši keců, až se vrátím“.
Wes: „Tak asi to není tak hrozný jak to vypadá, když myslíš spíš na rodiče než na tu bolest“, usmíval se na mě.
Charlie: „Co se děje, proč nehraje… ou. To sis udělala teď? Bolí to?“, ukazovala směrem na moje břicho.
Já: „Trochu to štípe. Myslíte, že to slaná voda vydezinfikuje?“, koukla jsem směrem na moře.
Keaton: „No nevím, já bych…“
Wes: „Můžem to zkusit. Mám jít s tebou?“
Já: „Jo, děkuju“. Pomohl mi se zvednout a vydali jsme se směrem k vodě.
Kyle: „Tak hádám, že už jsme asi dohráli co?“. Pak jsem už slyšela jak se na něčem domlouvají a všichni se někam rozešli. A Keaton a Charlie odcházeli jinam než ostatní. Budu se jí muset zeptat až dojdu na pokoj.
Wes: „Chceš si tady sednout na to lehátko?“
Já: „A jak bych na to asi dala tu slanou vodu?“
Wes: „No jo, já chtěl být jen milej“, řekl a usmál se na mě, tak jsem mu úsměv vrátila. Přišli jsme k vodě.
Já: „Ehm, mohl bys se prosím otočit?“
Wes: „Proč? Já už tvoje břicho viděl“.
Já: „No, víš, já ten písek pod plavkama , tak bych to potřebovala sundat“.
Wes: „Jo, jasně“. Otočil se s pobaveným úsměvem.
Já: „Děkuju“. Sundala jsem si triko, zkontrolovala, že je Wes otočenej a sundala jsem si i vršek plavek. Pak jsem se opatrně chtěla ponořit do vody. Když jsem byla někde u žeber, začalo to strašně štípat. „Au“, křikla jsem a narovnala se, když v tom jsem si všimla, že je Wes otočený. „Neotáčet!“
Wes: „Promiň, já jen jak si zakřičela…“
Já: „jo jo, jasný, jen to přiznej.“
Wes: „A co jako?“
Já: „No, žes to prostě nevydržel a musel ses podívat.“
Wes: „Hele,…“ Začal se zase otáčet.
Já: „NE-O-TÁ-ČET, co je na tom k nepochopení?“. Smála jsem se.
Wes: „Promiň“. Smál se taky.
Asi po pěti minutách jsem narazila na problém. Plavky si zpátky nasadit nemůžu, to bych byla blázen. A to triko, co jsem měla, bylo moc těsný na to, abych si ho nasadila a pod ním nic neměla. A navíc ještě bylo bílý.
Já: „Wesley, můžu tě o něco poprosit?“
Wes: „Jasný, o co jde?“
Já: „Mohl bys mi prosím půjčit triko?“
Wes: „Cože? Proč?“ Zněl pobaveně.
Já: „ No, menší problém, vysvětlím, až budu oblečená. Do tvýho trika.“
Wes: „Ok“. Když si to triko sundával, tak všechny jeho svaly na zádech a na rukách byly v pohybu. Pohled pro bohy. „Jo, a jak ti ho mám podat?“, vytáhl mě ze snění velmi dobrou otázkou.
Já: „Proběhnu kolem tebe a vezmu si ho. Měj ruku nataženou“.
Wes: Pání, ty seš ale organizátorka“.
Já: „Ticho“. Smála jsem se. Dala jsem si ruky přes prsa a rozběhla se pro triko. Jenže mi nedošlo, že až budu sahat pro triko, budu muset jednu ruku uvlonit. „Sakra“. Rychle jsem se otočila a natáhla na sebe to triko. Otočila jsem se na Wese v očekávání na nějakou poznámku.
Wes: „Náhodou máš hezký prsa, klidně si mohla jít v tom tílku.“ Tvářil se moc pobaveně. Já nebyla schopna žádné reakce. Jen tam tak stál s úsměvem na tváři a bez trika. Usmála jsem se na něho. Nevím, jestli to byl nějaký signál, ale přišel ke mně blíž a políbil mě.