středa 6. srpna 2014

Nový život, 17.díl

LoTé

"Co je?" zasměje se Keaton nervózně, když si všimne, že ho nevnímám, a podívá se stejným směrem, kterým koukám já. V momentě, kdy si všimne Alexe, ztuhne stejně jako já. Bohužel zřejmě z jiného důvodu, než já. 
Alex nás taky zaregistruje a po krátkém zaváhání se vydá našim směrem. 
Naše svorné "Do háje." zazní ve stejnou chvíli. Bohužel, opět ze zřejmě absolutně odlišných důvodů. 
"Čáu," pozdraví nás Alex s obrovským úsměvem, když k nám dorazí a já mu úsměv s pozdravem nesměle opětuji. Keaton jen něco nesrozumitelného zamumlá. 
"Dlouho jsme se neviděli," začne Alex nenuceně konverzaci a já pokrčím rameny. 

"Jo, stěhování dá zabrat, neměla jsem čas, a tak," odpovím mu a on chápavě přikývne. 
"Párkrát jsem tě viděl s pejskem na pláži, proč jsi nepřišla?" odzbrojí mě svým dotazem a já zrudnu. Nikdy jsem nevěděla že si mě všiml, cítila jsem se nenápadná. 
"No... tam bylo moc lidí, a tak..." začnu koktat a on se na mě sladce usměje. Keaton vedle mě si odfrkne a já do něj drknu loktem. 
Alex se pobaveně podívá z jednoho na druhého a potom hodí rukou k pláži. 
"A nechceš se teď projít, mám chvíli čas..." nabídne mi a já vykulím oči. Taková nabídka se neodmítá, i když mi momentálně dost kručí v břiše. 
"Jo, jasně, ráda," vyhrknu možná až moc rychle a Keaton vedle mě protočí oči. Nevidím to, ale je mi to jasný z řeči jeho těla, kterým se mě dotýká na pravém boku. 
Alex s úsměvem bere můj batoh z levého ramena a nabízí mi rámě. Sotva se stihnu otočit na Keatna a omluvně pokrčit rameny, než vyrazíme. 
"Tak jak jsi se měla?" zeptá se Alex po chvilce a já pohodím rameny. 
"Hekticky, ale docela fajn, co ty?" opětuji mu otázku a on se zamyslí. 
"Hmm... něco mi trochu chybělo..." poškrábe se zamyšleně na bradě a podívá se na mě. Pohled mu nechápavě opětuji. Co mu jako chybělo?
"Ty!" odpoví moji nevyslovenou otázku a lípne mi pusu na čelo. Šokovaně se zastavím a zírám na něj jako na zjevení. 
"Co je?" zeptá se mě nechápavě a já si ukážu na čelo. 
"Co to bylo?" odpovím mu otázkou a on se rozesměje. 
"Tohle?" zeptá se a polibek na čelo zopakuje. "To byla pusa na čelo, pač mi přijdeš strašně sladká, víš?" vysvětluje mi pomalu a hodně u toho gestikuluje, jako bych byla největší debílek na světě. No, možná se chovám jako největší debílek na světě, kdo ví.
"A... proč?" zeptám se po chvilce a ve stejnou vteřinu co to vyslovím se mám chuť praštit do čela. Já jsem se ho zeptala, proč mu přijdu sladká. Jako vážně. Jinak jsem úplně v pořádku. Ne, nejsem, jsem úplná kráva. 
"Ehm... proč mi přijdeš sladká?" ošije se, protože na tuhle otázku zřejmě nemá odpověď. Upřímně, kdo by na takovou debilní otázku měl odpověď?
"No... já nevím," rozhodí po chvilce rukama a já uvnitř úplně vybuchuju. Jasně, že neví, ale hlavně, že to tak cítí, no ne? 
"Aha.." řeknu jen a pak na sebe chvilku trapně koukáme. Najednou Alex udělá tři kroky ke mně a políbí mě. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za tvůj komentář :) LoTé & EmBee