EmBee
"Hele
koukej na to tílko! A ty legíny, no nejsou úžasný?! Mrkej na ten svetr!.."
takhle to šlo čtyři hodiny v kuse a já už fakt nemohla.
"Val?
Val! Nemohli bychom si někam sednout?" celá zničená a hlavně celá pokrytá
různýma hadrama jsem na Val zakňučela.
"Jo jasný, jak chceš!" usmála se na mě a začala ze mě sundávat všechny ty hadry a vracela je na svý místo. Nechápala jsem, kde pořád bere tolik energie. Když jsme konečně došli do nějaký kavárny, doslova jsem se skácela na židličku.
"Aaah…" dlouze jsem si oddychla.
"Kde k sakru bereš tolik energie?! To tě nebolí nohy?" vytřeštila jsem na ni oči.
"Ne" pobaveně se na mě podívala. A začala se
prohrabovat ve svých taškách. Měla jich 6 v každé ruce a ještě jsem ji pomáhala s 7 dalšími.
"Už toho máš docela dost, nechceš se vrátit?" plná nadějí jsem se na ni podívala
"To ani náhodou! Ještě musíme najít hadry pro tebe!" křikla celá nadšená na celou kavárnu.
"Val..Val prosím!"
"No ták…to zvládneš. Prosím! Nikdy jsem nemohla vystrojit svou kamarádku. Prosím! Vystrojím tě na vaše rande." hodila na mě zase svý hypnotizující psí očka.
"Jo jasný, jak chceš!" usmála se na mě a začala ze mě sundávat všechny ty hadry a vracela je na svý místo. Nechápala jsem, kde pořád bere tolik energie. Když jsme konečně došli do nějaký kavárny, doslova jsem se skácela na židličku.
"Aaah…" dlouze jsem si oddychla.
"Kde k sakru bereš tolik energie?! To tě nebolí nohy?" vytřeštila jsem na ni oči.
"Ne" pobaveně se na mě podívala. A začala se
prohrabovat ve svých taškách. Měla jich 6 v každé ruce a ještě jsem ji pomáhala s 7 dalšími.
"Už toho máš docela dost, nechceš se vrátit?" plná nadějí jsem se na ni podívala
"To ani náhodou! Ještě musíme najít hadry pro tebe!" křikla celá nadšená na celou kavárnu.
"Val..Val prosím!"
"No ták…to zvládneš. Prosím! Nikdy jsem nemohla vystrojit svou kamarádku. Prosím! Vystrojím tě na vaše rande." hodila na mě zase svý hypnotizující psí očka.
"Fajn…"
poraženecky jsem odsekla a přitom si v duchu říkala jestli vůbec bude nějaké
rande.
"Tak
pojď!" chytla mě za ruku a táhla mě zase do obchodů.
"Počkej! A co to Lattéčko?" ještě jsem si naposled usrkla a musela valit zase za ní.
"Počkej! A co to Lattéčko?" ještě jsem si naposled usrkla a musela valit zase za ní.
Když jsme
konečně dorazily k tourbusu měli jsme dohromady 27 tašek plných
oblečení.
"Vy jste se teda rozjely." přivítal se Drew s Val.
"Val se rozjela. Já jen dělala osobní věšák." zavtipkovala jsem. Valiny tašky jsem nechala u dveří. A těch pět svých jsem si vzala s sebou do tourbusu. Tašky jsem hodila na postel a úplně znavená sebou hodila vedle nich.
"Vy jste se teda rozjely." přivítal se Drew s Val.
"Val se rozjela. Já jen dělala osobní věšák." zavtipkovala jsem. Valiny tašky jsem nechala u dveří. A těch pět svých jsem si vzala s sebou do tourbusu. Tašky jsem hodila na postel a úplně znavená sebou hodila vedle nich.
"Annie?
Broučku?! Vstávej už je ráno. Musíš do školky, dneska budete mít besídku."
sundala ze mě máma peřinu a tahala mě do koupelny.
"Mami já tam nechci." Kňučela jsem.
"Ale proč?" usmála se na mě a podala mi můj kartáček s troškou dětské malinové pasty.
"Máš tam přece plno kamarádů." Naplnila mi kelímek vlažnou vodou a začala mi rozčesávat mé blonďaté vlásky.
"Smějou se mýmu panu Háfákovi." ukázala jsem směrem do pokoje.
"Určitě se nesmějí tvýmu panu Hafákovi." Uklidnila mě s usměvem máma.
"Mami já tam nechci." Kňučela jsem.
"Ale proč?" usmála se na mě a podala mi můj kartáček s troškou dětské malinové pasty.
"Máš tam přece plno kamarádů." Naplnila mi kelímek vlažnou vodou a začala mi rozčesávat mé blonďaté vlásky.
"Smějou se mýmu panu Háfákovi." ukázala jsem směrem do pokoje.
"Určitě se nesmějí tvýmu panu Hafákovi." Uklidnila mě s usměvem máma.
"A
mami? Mami! Mamííí!!!"
dalšiuu !! :))
OdpovědětVymazatDaj ďalšiu prosíím :)
OdpovědětVymazat