Need You (23)

EmBee

"Ahoj!" uslyšela jsem za sebou někoho.

"Promiň, my se známe?" podívala jsem se na krásnou plavovlasou dívku, která ke mně s foťákem v ruce přistoupila.

"Ehm..no..ne…ale mohla bych se s tebou prosím vyfotit?"

"Vyfotit? Se mnou?" vykulila jsem na ni oči.

"No..jo.. Jseš přece Annie Chriss, přítelkyně Wesleyho Stromberga, ne?" chvíli jsem na ni zírala s otevřenou pusou.

"Eh…promiň, to nejsem já…ani nevím, kdo to je…" zalhala jsem.

"Aha…eh..no..promiň!" špitla a na patě se otočila zpět ke své kamarádce.

"To je v pohodě!" řekla jsem si už jen pro sebe


a pokračovala dál. Nechtěla jsem být Annie Chriss alespoň na nějakou chvíli jsem chtěla být jen obyčejná holka. Ne žádnej malej spratek bohatýho manažera. Bylo to tu neuvěřitelně obrovský, ale i tak se tu mačkali lidi jak sardinky. Zašla jsem si do Starbucks pro kafe a pak jsem se brouzdala dál až jsem došla do nějakýho parku. Sedla jsem si na lavičku hned na kraji parku abych se neztratila ještě víc.

"Broučku?" položil mi někdo ruku na rameno a já se děsně lekla. Rychle jsem se k tomu člověku otočila a celá "nadšená" se zase sedla zpátky.

"Jak si mě našel?" zeptala jsem se ho aniž bych se na něj koukla.

"Není těžký tě najít ani v tomhle obrovským městě" položil svou ruku na mou, ale ucukla jsem.

"Proč to všechno?" otočil si mě k němu.
"Ty…" jeho velké fanynky začaly pištět na celý New York, že tu je Wesley Stromberg. Začal se jim podepisovat na ruce a do bloků a přitom se s nima fotil. Otráveně jsem se otočila na patě a mířila si to zpátky k tour busu za Val.
"Annie! Počkej!" uslyšela jsem ještě Wese za sebou než ho přehlušil jekot dalších šílených fanynek.

"Annie?! Kde si byla?! Měli jsme o tebe strach! Wesley tě šel hledat, nevidělas ho?" zavalila mě Val otázkama. Jen jsem se jí beze slova vrhla kolem krku a snažila se udržet slzy.

"Pojedu domů.." šeptla jsem Val po chvíli do ucha.
"Cože?! Ne! Vždyť… co se stalo?" Vyvalila na mě Val oči a poté mě vzala na nejbližší lavičku.

"Potřebuju si srovnat myšlenky…" hodila jsem sebou na lavičku.
"No tak na to je nejlepší velké nakupování." řekla a už mě zase tahala na nohy.
"Val…" byla tak zapálená, že jsem jí nedokázala říct ne.
"Hele já vím, že je to těžký. Ale do New Yorku se dostaneš jednou za život." podívala se na mě psíma očima a já jsem jen zhypnotizovaně přikývla.