Need You (19)

EmBee

"Co je broučku?" objevil se za mnou z ničeho nic Wesley a už jsem cítila jeho dech za krkem.

"Ne... nic." ujistila jsem ho a pomalu se zvedla. Propletla jsem si s Wesleym prsty a šli jsme za ostatníma. Půjčili jsme si prkna a čekali na tu pravou vlnu. Chvíli mi trvalo než jsem pochopila jak na to. Ale poté to byl ten nejúžasnější zážitek. Vůbec jsem nechtěla z tý vody vylézt. Wesley mě pak z vody musel vytahovat. Všichni opět čekali na nás. Nakonec jsem z tý vody přecejen vylezla a tak jsme si zašli na pizzu. Když jsme si všichni narvali pupky k prasknutí, hodně pomalým krokem jsme se plahočili zpět domů. Neustále jsem slyšela
cvakání fotoaparátů. Strašně mě to zužovalo.
Více jsem se přitiskla k Wesleymu, který mojí úzkost hned poznal.Letmo mi dal pusu na čelo a přitiskl si mě k sobě ještě pevněji.

Konečně jsem stála v domě a všude okolo nebyli žádní paparrazzi. Hlasitě jsem si oddechla, přivítala se s Laraine a zalezla do pokoje. Rozvalila jsem se po celý posteli a přemýšlela a celým dnešním dni. O malý Leslie, o tom co říkala Val, o tom jestli vůbec zvládnu celý nátlak novinářů. 

"Annie?" otevřely se dveře a v nich stál Wesley. Sedla jsem si a Wesley si sedl vedle mě.

"Promiň...za ty paparrazi." pohladil mě po hřbetu ruky a poté mě chytl za ruku. Chtěla jsem něco říct, ale přerušilo mě klepání na dveře. 

"Haló?!" vykoukla Val.

"Neruším?" tazavě se na nás podívala a tak jsme oba jen zakývali hlavou ze strany na stranu.

"Annie? Nejela bys se mnou někam?" 

"No jo jasně. Ale kam? A kdy? Teď?" vykulila jsem oči.

"Néé až zítra."

"Jo určitě a kam to vůbec pojedu?"

"No pojedeme s klukama na koncert?" nemohla jsem uvěřit svým uším.

"Cože to jako fakt?" ujišťovala jsem se ještě. Val jen s širokým úsměvem přikývla a já ji hned vyskočila obejmout. Poté jsem se otočila k Wesleymu a skočila mu do náručí.

"Nebudu se s tebou muset loučit." šeptla jsem mezi radostnými vzlyky. Jen se na mě usmál, a bylo vidět, že mu to udělalo taky moc velkou radost. Dal mi pusu na čelo, ale měla jsem z toho takovou radost, že mi to nestačilo a tak jsem přitiskla své rty na ty jeho.

"Ehm... tak já zase půjdu." ozvala se za náma Val. Měla jsem takovou radost, že jsem na ni úplně zapomněla. Rychle jsem se od Wesleyho odlepila a začala se červenat. Val nám ještě před odchodem zamávala a pak zmizela. 

"Úplně jsem zapomněla, že je tady." kecla jsem si na postel a plácla se do hlavy.

"A vadí to snad?" podíval se na mě Wesley a sedl si vedl mě. 

"No va..." nestačila jsem doříct a už jsme se zase líbali. Tentokrát to bylo mnohem vášnivější. Wesley mě povalil na postel a začal mi šmátrat pod tričkem.

"Ne" usmála jsem se mezi polibkem.

"No já si taky myslím" řekl a začal mě líbat na krku. Najednou už mi začal sundávat tričko. Museli jsme se od sebe nachvíli odpojit, protože mi Wes přetáhl triko přes hlavu.