Šílené Vánoce

LoTé

Pozn.: Pusťe si k tomu nějakou vánoční písničku, já poslouchám vánoční koncert Michaela Bublého a je to bezkonkurenční - skvěle to naladí ;D

"Wesley vrať mi to!" zakřičím na svého šíleného bratrance a rozběhnu se za ním. Neběžím ale dlouho a vběhnu přímo do náruče jeho ještě šílenějšímu kamarádovi. 
"Ale ale kam to běžíš špuntíku?" zasměje se
Drew a přehodí si mě přes rameno jako bych byla lehká jako peříčko. A to vážně nejsem.
"Drew okamžitě mě pusť!" zaječím a zabubnuju mu do zad. On si ale vesele vykračuje dál a spokojeně si plácne s Wesem, kterého míjíme. 
"S tebou si to vyřídím potom!" ukážu na něj, načež mi on škodolibě zamává červenou stuhou na dárky, kterou mi ukradl zrovna když jsem je balila a to je vlastně důvod, proč mě teď Drew nese někam neznámo kam. Najednou ucítím závan studeného vzduchu a všechno mi dojde. 
"Ne Drewe, do sněhu nééé!" zaječím a napadne mě poslední spásná myšlenka. Rychle mu vyhrnu svetr a pod kalhoty nahmatám lem jeho trenek. Zachichotám se a prudce za lem škubnu. 
"ÁÁÁÁ," zaječí Drew, pustí mě a začne poskakovat a napravovat škody, co jsem mu způsobila, takže já z jeho ramene pomalu sklouznu a kecnu na zadek do sněhu. 
"Ty svině jedna malá, tohle ti neodpustím," zavyje Drew znovu a konečně upraví trenky tak, aby byli na správném místě. Až potom si všimne Keatse s Wesleym, stojících na prahu domu a držících se za břicha. Bratranci se smějou tak, že jim tečou slzy a téměř nemůžou mluvit. 
"Ty vole to byl zářez jak pařez!" promluví uchechtaný Wesley až když kolem nich Drew prochází zpět do domu, čímž si od něj vyslouží herdu do ramene, ale vzhledem k tomu, že stále slzí z mého geniálního nápadu na záchranu, je mu to celkem jedno. 
"Pojď Macy, za to si zasloužíš celý talíř cukroví," zavolá na mě Keaton, jediný z téhle trojky, který je na mě vždycky hodný a já se rozběhnu zpět k domu. 
Wesley mi okamžitě obmotá moji červenou stuhu na dárky kolem krku a zařve: "Vítěěěz!" na celý dům, čímž si vyslouží nevraživý pohled od Drewa a další výbuch smíchu od Keatse. 
"Né vážně sestřenko, za tohle ti budu líbat nohy ještě příští rok," zasměje se Wes a aby dostál svému slibu, klekne si přede mě a chce to snad vážně udělat, ale já ho rychle odstrčím a vezmu si od Keatse slíbený talíř cukroví. Wes se chce okamžitě natáhnout pro největší perníček ale já uhnu a největší perníček podám Drewovi. Chvíli se na mě ještě mračí ale potom se pro něj s úsměvem natáhne a ještě si se mnou plácne. 
"Všechno dobrý?" ujistím se ještě a on spokojeně kývne. 
"Bezve, bezva, tak můžeme nazdobit stromek ne?" spráskne Keaton spokojeně ruce, který momentálně zastává úlohu domácí hospodyňky, když tu teta Laraine není. 
"Jo to můžeme," kývnu a ze skříně vytáhnu obrovskou krabici ozdob, řetězů a všelijakých světýlek. S Keatsem začneme opatrně vyndávat ozdobu po ozdobě a věšet je na strom ale klukům brzo dojde trpělivost.
"Bože vy jste tak úzkoprsí," zavrtí nad námi Drew hlavou a vytáhne papírové vločky, složené v krabici a začne je na stromek házet jak se mu zachce. Wesley zapne rádio, ze kterého se začne vinout vánoční odrhovačka Last Christmas a hodí Drewovi foťák ze kterého všechny fotky hned vyjedou, který jsem naposledy viděla když mi bylo tak pět. 
"Jé," vyjeknu nadšeně a hned se po foťáku sápu. 
"Ne tak rychle špuntíku," natáhne se a dá foťák na nejvyšší poličku, kam pochopitelně nedosáhnu. "Nejdřív si se mnou zatancuješ," natáhne ruku ale já zavrtím hlavou. 
"Vždyť já to neumím," odmítnu ho ale on pokrčí rameny. "Vždyť já taky ne," zasměje se a přitáhne mě k sobě. Hned mě začne protáčet kolem vlastní osy a spokojeně si přitom prozpěvuje písničku linoucí se z rádia. 
"Drewe přestaň, mě se motá hlava," poprosím ho ale on se mnou na popud začne točit ještě víc a na poslední chvíli přestane a chytne mě. 
"To máš za ty trenky," zasměje se když mě pustí a já kecnu na zadek přímo na Isaacovo lego. 
"Vlastně můžeš být ráda, že na sobě vůbec nějaký měl," zasměje se Wesley a já zavrtím hlavou. 
"Nebuď nechutnej prosimtě," plácnu ho po rameni a vezmu si od Keatse foťák, který mi podává. Zároveň ho k sobě přitáhnu a společně se vyfotíme. Fotku přicvaknu na stromek a blejsknu Wese s Drewem, kteří momentálně zápasí se soškami sobů. Pak se obětí mého fotografování stane Sampson se santovskou čepicí, která ale na jeho chlupaté hlavičce nevydrží moc dlouho. 
"Dej ji Zunimu, Sam ji nemá rád," podám ji Keatsovi a on ji natáhne tlusté líné kočce ležící před krbem, která ani nevzhlédne hlavu, když ji vyfotím. 
"Kdo bude dávat hvězdu?" ozve se najednou Wes a já se překvapeně otočím. Stromek už je vážně celý nastrojený a jediné co mu chybí je hvězda na špičce.
"Já!" přihlásím se a Wes mi hvězdu podá. Chci ji tam dát, ale se svou nížkou, jak se Drew jednou trefně vyjádřil, nemám šanci tam dosáhnout. 
Drew se zasměje a dřepne si. 
"Vylez mi na ramena špuntíku," pobídne mě a já na něj opatrně nasednu. Vzápětí si ale uvědomím, že to nebyl moc dobrý nápad. Drew se totiž opět zvedne jako bych nevážila ani gram a protože si neuvědomí, že strop v obýváku není nekonečný, já se ukázkově praštím do hlavy a padnu na záď na gauč. 
"Je mrtvá?" ozve se Wes když se nehýbu a ani neotvírám oči. 
"Kam ji zahrabem?" přidá se Keaton a mě zacukají koutky. 
"Hej nezdá se vám, že se jí hlava zarazila do krku a tak je ještě menší?" nasadí tomu Drew korunu a já se rozesměju.
"Ježiš já vás nesnáším!" hodím po nich polštář, který je pochopitelně mine a já ještě dostanu trojhlasnou odpověď: "Taky tě milujem!"