New Friend

EmBee

"Mami, já nikam nejedu," vztekal jsem se a vší silou se snažil držet zábradlí doufajíc, že mě to zachrání od velkého stěhování až do Californie. 

"Keatone okamžitě si nastup do auta," zvýšila na mě máma hlas.

"Ne," odsekl jsem jednoduše. Vůbec mě nezajímalo, že na mě Brooke, Breezie a Wesley společně s tátou čekají v autě. Já jsem nikam nechtěl a to bylo hlavní... pro mě, což nikoho netrápilo. Těžký úděl nejmladších.

"A pročpak nechceš do Californie do novýho domu?" Sedla si máma na schod vedle mě a z posledních sil vykouzlila úsměv na své unavené tváři. 

"Líbí se mi tenhle dům a mám tu kamarády," popotáhl jsem a posunul se mámě do náručí.

"Mě se tenhle dům taky líbí, ale v Californii budeme mít hezčí a větší. A kamarády si rychle najdeš," prosebně se
na mě podívala a přitom mi po zádech kreslila palcem obrazce. Bylo to pro ni těžké stejně jako pro mě, ne-li horší, ale já prostě nechtěl opustit své kamarády. Její zničený pohled ve mě však vyvolal takový pocit viny, že jsem se zvedl a odkráčel poslušně do auta za svými sourozenci, kteří také zrovna neskákali radostí do vzduchu, se slzami stékajícími nekontrolovatelně po tváři. Máma za mnou zabouchla dveře a sama si nastoupila do auta.

"Slibuju, že to spolu zvládneme," otočila se ještě na nás než nás zvuk motoru unášel daleko od domova.

Jako každý jiný začátek byl pro nás všechny neskutečně těžký. Máma nám dovolila zůstat několik dní doma než půjdeme do školy, abychom se zabydleli a našli si třeba nějakýho kamaráda.

Všichni tři mí sourozenci s tím neměli zrovna problém, nikdy s tím neměli problém. Jen já jsem byl ten, co s tím musel mít problém. Když pořádali naši menší zahradní párty pro nás a naše nové kamarády, pozvala máma jednoho kluka od vedle, protože já byl ten jediný neschopný.

Každý už tu někoho měl a bavil se zatímco jsem seděl v koutě a sledoval je.

"Keatsi, přivedla jsem ti kamaráda," usmála se máma a za sebou vedla hubenýho, poměrně vytáhlýho kluka s kratkými hnědými vlasy.

"Nechám vás tu osamotě, ju," naposledy se ujistila než odešla za tátou a Annou, mou nevlastní mámou.

"Ahoj já jsem Tyler," řekl ten hubeňour a sedl si vedle mě na dřevěnou bednu 

"Keaton," odpověděl jsem mu s nepříliš velkým zájmem, spíše ze slušnosti. 

"Nechceš jít zítra na pláž? Znám tam suprovou skrýš," šťouchl do mě loktem a vytasil na mě perfektně rovnou řadů zubů.

"Hmm," odpověděl jsem mu jednoduše a dál sledoval Wesleyho, jak se předvádí před svým novým kámošem.

Přišel ten osudný den, den, kdy jsme šli poprvé do zdejší školy. Nervozitou jsem v noci nepřimhouřil ani víčka a převaloval se v neskutečným strachu. Ráno u stolu jsem viděl, že dokonce ani Wesley nevypadá zrovna nejlíp. Cítil jsem z něj strach stejně jako z mých dvou starších sester...Proplétal jsem se mezi ostatníma děckama, co nejméně nápadně to šlo, ale bohužel jsem neunikl bystrému oku, třídního 'kinga'. Zprve do mě strčil tak, že jsem to ještě jakž takž ustál, ale podruhé jsem neměl takové štěstí. Skončil jsem tváří tvář chladné podlahy. Koutkem oka jsem viděl, jak kolem mě vytvořili všichni kruh a přitom si mezi sebou něco šuškali. Neváhal jsem a rychle se zvedl z podlahy, abych mohl rychle upláchnout. Do cesty se mi však postavil ten idiot. Koutky úst mu vzrušením cukaly a na obličeji se mu vykreslil nehezký úšklebek. Byl jsem vyděšený k smrti a jediný čeho jsem byl schopný, bylo couvat pryč. S každým couvnutím dozadu udělal i on jeden krok. Srdce mě mlátilo tak silně do hrudníku, že jsem se bál, aby mi nevylítlo ven.

"Hele pavouk," zařval někdo z toho hloučku za mnou. Ten idiot začal řvát, jak o život a poskakovat kolem, stejně jako všechny holky. Stál jsem tam a nemohl jsem smíchy ani dech popadnout. To byli fakticky všichni vyděšení pavoukem?

Náhle jsem ucítil pevný stisk za paži, která mě následně vlekla za sebou davem se slovy: "Dělej za chvíli mu dojde, že to byl jen falešný poplach."

Když jsme doběhli do nějaký místnosti na druhé straně školy a můj 'zachránce' si sundal kapuci, kvůli které jsem mu neviděl do obličeje, spadla mi tlama až na zem. Byl to totiž ten dlouhán Tyler.

Doteď nevím, proč to udělal, ale jsem za to rád, protože jsme si společně dělali srandu z 'kinga' a časem jsme se stali nerozlučnými kamarády.

Tak už nám začaly prázdniny:) takže bych měla mít čas na to splácat toho víc:) není to nic moc, ale na mě je to dost dobrý, že jsem se vůbec dokopala:D tentokrát žádná lovestory no :D

EmBee♥