Nový život, 30.díl

LoTé

"Lancelot, Million, Audi," čte Luke nejsměšnější jména a hlasitě se přitom pochechtává. V knize je totiž kromě části s "normálními" jmény i seznam jmen, které děti dostávají snad za trest. 
"Woodrow, Lucky, Tokio," nemůže se Luke přestat smát a já mu knihu vezmu. 
"Co je, nechtěla bys malýho pojmenovat Tokio?" vybuchne opět v smích a já protočím oči. Já myslela že těhotné se můžou chovat nepatřičně, ne jejich dospělí a rádoby inteligentní kamarádi. 
"Já bych chtěla nějaký hezký ale netradiční jméno," povzdechnu si a položím knížku na konferenční stolek. Luke vzápětí vyndá mobil. 
"To jako budeš čumět do mobilu, když tu jsi konečně se mnou?!" naštvu se okamžitě a on zavrtí hlavou a ukáže mi malou obrazovku.
"Krásná netradiční klučičí jména," přečtu nahlas co napsal do Googlu, věci, bez které by většina mladých lidí dnes nemohla přežít, a nechápavě se na něj podívám. 
"To myslíš, že to něco fakt najde jo?" zeptám se ho pochybovačně a on pokrčí rameny. 
"Třeba jo," broukne a zmáčkne tlačítko pro vyhledávání. 

"Zachary, Laik, Aiden..." čte mi Luke neobvyklá jména nahlas, ale já pořád necítím, že jména na mého malého chlapečka tak docela sedí. 
"Wyatt, Otis, Theodor, Ken..." pokračuje a já se zarazím. Luke si mého ztuhnutí všimne a zkřiví obličej. 
"Přeci nechceš pojmenovat svoje dítě Ken, že ne?" zeptá se zoufale a já zavrtím hlavou.
"Co znamená to jméno Wyatt?" zeptám se, protože ve chvíli, kdy Luke tohle jméno vyslovil, mě malý neposeda pěkně silně kopl. Navíc je to jméno skutečně nádherné. 
"Syn chlapa," přečte Luke význam jména a já ztuhnu. Syn chlapa. Chlapa, který mě znásilnil. To je docela ironie. 
"Kam, to jsem nechtěl," zděsí se Luke, když uvidí, jak se mi po tvářích hrnou slzy, ale já nad tím mávnu rukou. 
"To není tvoje vina," usměju se a utřu si tváře. Jméno se mi ani přes význam nepřestalo líbit. 
"Myslím, že máme jméno," řeknu zrovna ve chvíli, kdy do obýváku vstoupí Lori se Sab a obě se na mě nadšeně podívají. 
"Wyatt," usměju se při vyslovování, protože mě prcek zase kopne. Ne, už to vlastně není prcek, ale Wyatt. 
"To je pěkný jméno," sřeknou se obě dvě, ale pak se Lori zarazí. 
"A co příjmení? Když se narodí ve státech, bude ho muset mít, i když ty žádné nemáš," vysvětlí mi Lori a já zblednu. 
"Nebude ho muset mít po tom chlapovi, že ne?" do očí se mi znovu nahrnou slzy a Lori vykulí oči. 
"Ne ne ne, tak jsem to vůbec nemyslela!" vysvětluje a rychle mě obejme. 
"Jen jsem si říkala.... nechtěla bys si vzít naše příjmení? Stejně tě už dávno beru jako dceru a Sab jako sestru. Tak co to udělat oficiální?" mrkne na mě a mě se rozklepe brada. 
"Jo, jo, jo," kývnu se slzami v očích a pak se všichni tři dokupy obejmeme za hlasitého poštěkování malého Tobyho. 

Sorry, že to tak dlouho trvalo, měla jsem existenční a tvůrčí krízi :P

Peace and Love,

LoTé