Konec světa, 28.díl

LoTé

"Ale no tak! Papej a nezlob!" zamračím se na Isaaca, když vyplivne už třetí lžičku vepřové přesnídávky. Upřímně, ani se mu nedivím. 
"Je to pro tebe zdravý, zlatíčko," zkouším to batole přesvědčit, ale on se nedá. 
"Ble," vyplázne na mě jazyk a já se rozesměju. 
"Ty jeden drzoune!" vypláznu na něj jazyk taky a najednou se za mnou objeví stín. Cuknu sebou leknutím, až upustím přesnídávku s jídlem a Isaac se rozchechtá.
"Tak ty se mě budeš takhle chechtat jo?" rozzlobím se naoko, i když je mi jasné, že se Isaac směje spíš rozlité přesnídávce než mně. 
"Zlobí tě?" zeptá se Drew a políbí mě do vlasů.
"Ne," zavrtím hlavou. "Je zlatej." pohladím Isaaca po hlavě a pak mu kusem utěrky utřu pusinku. Většina přesnídávky totiž skončila spíš na tvářích, než v jeho žaludku. 
"Ale nechce to jíst viď?" konstatuje Drew a já kývnu. 
"Však ty bys takovej blivajz jedl?" ušklíbnu se už jen z toho smradu, který z přesnídávky jde a Isaacovi se rozzáří očička. 
"Blivajz!" zopakuje po mně zřetelně a my s Drewem vyvalíme oči. Vzápětí propukneme v smích. 
"Cos to říkal ty pidižvíku?!" vezme Drew malého do náruče a trochu si ho nadhodí. Isaaca to ještě víc rozchechtá a rozhodne se slovo opakovat. 
"Blivajz, blivajz, blivaaaaajz," říká pořád dokola a spokojeně se chichotá. Drew nad ním zavrtí hlavou a předá mi ho do rukou. 
"Tak se podíváme, jestli tady není něco jiného než přesnídávka z vepřového masa." Všichni tři se svorně zašklebíme a Isaac zopakuje svůj "blivajz".
"Hele, meruňky by šly?" natáhne se Drew do úplně zadního koutu poličky a přesnídávku mi podá. 
Isaac zaplácá ručičkami. 
"Není blivaaajz," řekne spokojeně a vycení na nás těch pár zubů, co v puse má. 
"Ty si trdlo," políbím ho do vlasů a posadím na stoličku, abych ho mohla nakrmit. 
"Šám!" postaví si hlavu a snaží se lžičkou trefit do pusinky. Vlastně mu to i docela jde, a tak ho nechám ať si zápasí a otočím se na Drewa.
Ten je ke mně otočený zády a prohledává skříňky. Na pult potom vyskládává jednotlivé přesnídávky a sunary. To je dobře, aspoň mrňata budou mít co jíst. 
"Ty Drew," začnu, ale pak se zarazím. 
"Co je?" otočí se Drew, zřejmě překvapený tím, že jsem tak zmlkla, a já hlasitě polknu. Jak ke mně stál zády, tak jsem totiž měla úplně luxusní výhled na jeho zadek, což mě na chvilku naprosto oněmělo. 
"Hmm... to.. teda," zakoktám se a nevím kam s očima. Najednou cítím, jak začínám rudnout. Ty jo, jak můžu bejt takhle nadržená jen z pohledu na zadek.
"Max, co je, ty nemůžeš dýchat?" přiblíží se Drew starostlivě a já couvnu. Ať se ke mně nepřibližuje, nebo po něm skočím!
Najednou se jeho tvář rozzáří náhlým poznáním. 
"Holka, ty mě chceš!"

Tak jo příště asi lehká 13+ :DD