Frajer z deštnýho pralesa, 3.díl

LoTé

Klid Sab, hlavně klid, opakuju si stále dokola když vystoupím z letadla a natahuju krk abych dohlédla až k východu letiště, kde by na mě měl čekat můj nadřízený, který mě odveze do tábora. Ještě v letadle jsem se těšila, vážně, ale teď je ve mně malá dušička, která se s každým krokem zmenšuje a já se pomaličku měním v uzlíček nervů zralý na psychiatra.
Konečně u vchodu zahlédnu kudrnatou hlavu s tmavou pletí, kterou jsem několikrát viděla přes Skype kameru a co nejrychleji se k němu vydám. Asi jsem trochu bledá z toho jak jsem uvnitř letištní haly nervila, ale když si všimnu lidí, kteří vedle kudrnatého Petera stojí, zblednu snad ještě víc. 
No tohle je snad zlej sen, zamumlám si pro
sebe, ale vzhledem k tomu, že mě Peter už zaregistroval, nezbude mi nic jiného, než se ke skupince potupně vydat. Už zdálky slyším špitání a tichý smích, což mi zcela živě připomene události, kvůli kterým jsem z New Yorku v podstatě zdrhla. 
"Ahoj Sab," usměje se na mě Peter a Drew stojící vedle něho se vítězoslavně zašklebí. Konečně ví moje jméno. 
"Čau Pete," plácnu si s ním a prohlédnu si ho od hlavy až k patě. Přesně takhle jsem čekala že bude vypadat. 
"Jsi nějaká bledá," všimne si poté a já pokrčím rameny. Nebudu mu vykládat, že jsem ještě před pár minutami šílela strachem z toho, že ho nenajdu. 
"Je jen nadšená že mě vidí," vloží se do toho Drew se samolibým úsměvem a mrkne na mě. Jen pevněji stisknu ucho svého kufru a nasucho polknu. 
"Vy dva už se znáte?" podívá se Peter z jednoho na druhého ale ani jeden z nás se nemá k odpovědi. To on ale bere jako souhlas načež si spokojeně zamne ruce a otočí se ke zbytku naší skupinky.
"Ok lidi, tak rovnou vytvoříme dvojice, ve kterých budete pracovat. Zároveň se u toho seznámíme," mrkne na nás a ukáže přímo na mě. 
"Tohle je Sabara a bude pracovat s Drewem," přistrčí mě blíž k němu a já vzteky zrudnu. 
"Wesley a Carly už mě poprosili aby mohli pracovat spolu a já jim rád vyhovím, jen pokoj jim společný rozhodně nedám," ukáže Peter na drobnou sympaticky vypadající blondýnku a kluka, který se okolo Drewa ochomýtal už na letišti v New Yorku. 
"Toby a Keaton, budou také pracovat společně," kývne Peter k dalším dvěma frajírkům z letiště, kteří ale nevypadají zdaleka tak namachrovaně jako třeba Drew, už jen proto, že jsou minimálně o rok mladší než já. 
"A konečně, Patrick a Victoria," ukáže Peter směrem k plaše vypadajícímu klukovi s brejličkami a další blondýně, která ale zdaleka nevypadá tak sympaticky ani drobně jako Carly. A také se jí očividně nelíbí, že musí být zrovna s Patrickem, protože namísto toho šilhá po Drewovi. Kéž bychom si to mohli vyměnit, povzdechnu si. A oni by se k sobě hodili - vrána k vráně sedá, namyšlený namyšleného si hledá. 
"A nemohla bych být s Drewem spíš já?" prohlásí pisklavým nepříjemným hlasem a obrátí tak na sebe veškerou pozornost. 
"To jako proč?" povytáhne Peter obočí a Victoria nevinně pokrčí rameny a vyvalí na něj oči. Mě ale upoutá jiná věc. Když se hnula blíž k němu, otočila se ke mně zády a mně se tak naskytl pohled na její obrovskej zadek. Ale vážně, větší zadek jsem snad v životě neviděla! A ona se ještě k tomu nosí, jako by to byla bůh ví jaká přednost. 
"To je prdelka co," špitne Drew a já ho sjedu znechuceným pohledem. Těch pět minut co držel hubu jsem si myslela, že to s ním nebude až tak hrozný, ale zase si to totálně podělal. 
Když se Victoria přede všemi dostatečně natřese, konečně s povzdechem odpoví: "No když my budeme v tý džungli a co kdyby se mi něco stalo? Takovej chlap jako je Drew by mě určitě ochránil." udělá na něj oči a můj žaludek udělá salto s trojitým vrutem z jejího ukázkového rektálního alpinismu, který tu právě dokonale předvádí. Čekám, že se Drew každou chvilku hne směrem k ní aby si "tu prdelku" mohl prohlídnout zblízka, ale on se ani nehne. 
"Ani omylem," zavrtí hlavou a já se na něj překvapeně podívám. "Musím chránit tohle nešikovný kotě," dloubne mě pod žebra a já se po něm oženu. Mělo mi být jasný, že v tom bude zase nějaká buzerace. 
"Ale jí to nevadí," odpoví Victoria aniž by se na mě jen podívala, zřejmě podrážděná z toho, že jí Drew neskočil rovnou za výstřih a spokojeně se tam nezabydlel.
"Ale mě jo," skončí Drew diskuzi a bez zeptání mi z ruky vezme ucho kufru a vydá se za Petem, který už teď nadává, že máme kvůli zbytečným proslovům zpoždění. 
Victoria se na mě naposledy nenávistně podívá, načež do mě "omylem" strčí taškou až klopýtnu a vzápětí svou tašku strčí Patrickovi a odcupitá za Drewem. Tenhle měsíc bude asi opravdu za všechny prachy.

Sorry, že to sem dávám tak pozdě, ale řekla jsem si, že tahle ffka prostě bude mít řád a budu ju sem dávat každej druhej den a dřív jsem to prostě nestihla :/ Btw dámy jaké bylo vysvědčení? Já jsem si s ním spokojeně zapálila v kamínkách a nyní si u něj za šíleného větru spokojeně hřeju nožičky zatímco popíjím zázvorový čaj a směju se kamarádovi, který má to vysvědčení dáááleko horší, tudíž to svoje z kamínek vyndávám a pokládám na čestné místo na poličce ;D Mějte se krásně lidičky :)

Peace and Love,

LoTé